Předchozí (535)  Strana:536  Další (537) |
|
|||
536
|
|||
|
|||
Zmrzlinár, e, m. = kdo prodává na ulici
zmrzlinu. Nár. list. 1886. č. 183. Sr. Zmrzlina. Zmrzlý proč. Ústa pro strach z-lá. Frant.
9. 19. — jak: jako hrábě, rampouch. Vlast. I. 238. Zmrznouti se. Jak se povětří strhne, to
se zmrzne. Luc. 62. To se nemôž z. Ib. 64. Sr. Zmrznouti. Zmúvať sa s kým = smlouvati se. Slov.
Čes. 1. XIV. 247. Zmužštělosť, i, f., andromania. Ktt.
Zmýdelnění měkkých částí mrtvoly. Ott.
XX. 5. Zmýdlovatěti, změní-li se tuk lučebně
ve hmotu mýdlu podobnou. Tělo z-tí. Čes. 1. XI 439. Sr. předcház. Zmýdelnění. Zmygať = utíkati. Brt. Slov. 210.
Zmyšit sa za kým: za děvčetem (po-
blázniti se). Slov. Phľd. XXIV. 479. Zmýšleti nač = pomýšleti. Už na to
zmýšlel. Val. Nár. sbor. VIII. 56. Zmytí, n. Obvěž (hlavu) po z. Lék. R.
46b. Zmývať = utíkati. — kudy. Z. úvratami.
Val. Čes. 1. XI. 229., 275. zn m. zdn; prázný. Us. Jir.
Značek, čbu, m. = čtvereček na spodku
ňader košile. Vz Ňadra. Val. Čes. 1. XI. 114. Značidlo, a, n. Hrnčiarské z. Mus. slov.
VII. 35. Značka na čepci = výšivka. Lašsky.
Čes. 1. XI. 116., Vyhl. II. 195. Značný = znatelný. Z. tvář. Koll.
Znajímati co = pronajmouti. Hus. Er. I.
141. 2. Znak cechu, kapituly, hrabat, měst atd.
Vz Kol. Her. I. 435. Znale = znalecky. Z. z ní cítí vůně ty
různé. Kká. Sion I. 169. Znalecký. Z. ohledání mrtvoly, Necropsie.
Ktt. Znalečká, y, f. = znalkyně. Dšk. Km. 36.
Znalý v čem. V honbě znalý. Škod.
II. 2 85. Znám, a, o, vz Známý.
Znamánko, a, n. = znaménko. Dšk. Km. 32.
Znamátko, a, n. = znaménko. Dšk. Km. 32.
Známek. Že jich potom víc i známek nebyl
viděn, ut nil ex eis amplius fuerit visum. Pat. Jer. 122 4. Znamenanosť, signatum. Mark. Ne-
ujalo se. Znamenitý. Z. korouhev = kterou se dá-
valo znamení při správě vozů. Jrsk. XII. 334. Známost ve svete nade všetky peniaze.
Mus. slov. V. 77. Známůstka, y, f., zdrobn. známosť. Z.
s děvčetem. Rais. Lid. 96. Známý jak falešný groš, peníz. Us. Rgl.
Znárodnělý. Z. věda. Vlč. Lit. II. 2. 38.,
Mtc. 1903. 261. Znárodnění, n. Nár. list. 1905. 326. 13.
Znatný. Rôček k rôčku čas už znatný
v plánoch prešiel nenávratný. Phľd. XXII. 226. Znatý = znalý. Nejsem té cesty znatý.
Litom. 41. Znaviti se čím (unaviti). Zvon IV. 49.
|
Znažiti se = obnažiti se. Zub. Még. 22.
Znebeštiti koho. Lit. II. 167.
Znecitlivělý. Podala mu svou ruku
chladnou, z-lou. Zvon III. 488. Znečlověčiti koho. Cch. I. Pov. 93.
Znegovati = popírati, z lat. — co: ducha.
Osv. 1896. 370. Znehať sa s niečoho = zanechati nějakou
chybu. Sbor. slov. VII. 110. Znehodniti někoho v očích kulturních
lidí. Zl Pr. XXII 345. Sr. Znehodnotiti V. 586. Znehybněti = státi se nehybným. Zvon V.
572. Znejprvka dělal dobrotu, potom...
Deštná. Mš. Zneklidnělý. Z. duše. Zvon IV. 719.
Zněna, y, f. = ton. Kcl. 46.
Znenáhle. Máme adj znenáhlý, tedy
i znenáhle. Mš. Znění v uších, sonitus aurium, Ohren-
klingen. Ktt. Znepokojivý. Z. zprávy, správně i zne-
pokojující. Sr. Uspokojivý. Z. faktum. Vest. XII. 361. Z. myšlénka. Zvon V. 12. Znepravditi = zfalšovati. Mark. Ne-
ujalo se. Znervosněti, el, ění. Us.
Znesvěcování památky něčí. Souk.
1903. 10. Znetvoření, n. = zohavení, mutilatio.
Znetvořenina jmen. Nár. list. 1901.
č. 341. Znibřičiti co. Ništ človek neznibričí (ne-
svede), čo sa ako usiluje. Slov. Mus. slov. V. 94. Zničenosť. Ze své z-sti se probrati.
Čch. II. Pov. 189. Znina, conspera. Rozk. P. 2369. Asi zu-
nina. Mš. Znikněnie, n. Po z. takového varunku
(vzniknutí). List. fil. XI. 263. Znítit oheň = rozdělati. Liptov. Sbor. slov.
IX. 47. Znobiti = trápiti. Baw. E. v. 584., 608.
a j. Znobí rád holčičky. Světz. 1888. 39. Znobliti koho, nobilitieren. Hlavn. 11.
Znohtilý. Z. maso. 1454. Mš.
Znojený čím: bujarostí. Lit. I. 842.
Znovuobrození, n. Věst. X. 268.
Znovustvoření, n. Věst. X. 268.
Znovuvzniknutí, n. Z. tkaně (úplné zho-
jení), reorganisatio. Ktt. Znumek, mka, m. = známý. Prus. Slez.
Čes. 1. XII. 310. Znutiti koho z čeho: ze slibu = žádati
věc slíbenou. Baw. E. v. 517. Znuziti koho = ožebračiti. Baw. Ar. v.
1719. Znylý = unylý. Zub. Még. 36.
Znýnati. Srdcem z. Výb. I. 364. 4. Vz
Znýti. Zobáče = hrubé domácí kroupy. Lišen. Mtc.
1902. 114. Zobák, u, m. Z. hole = ohnutá hořejší její
část. Hamz. 53. Zobanka, y, f. = ventosa. Rozk. P. 2506.
Zobatina, y, f. = věc zobatá. Hamz. 22.
|
||
|
|||
Předchozí (535)  Strana:536  Další (537) |