539

Zpurnosť = vážnosť (lat. seria). Baw. E.
v. 192.

Způsoba, y, f. = náklad, nádhera. Bav.
Ar. v. 5408.

1. Zpustiti = opustiti, Zpusti lesu bez
své vóle (bezděky). Baw. E. v. 2842.

Zpuščení = zpuštění. Chč. S. L 89^a.

Způvabnělý obraz. Zl. Pr. XXI. 19.

Zpytatelský. Z. cesta. Tk. Pam. I. 228.

Zračiti se čím. Rod zračí se tváří. Škd.
F. 52.

Zrádce. Siovo zrádce bylo horší nadávkou
než zloděj. Vz Zvon II. 610.

Zrádcovati = zrádu páchati. Zvon V.
417.

Zradení, n. Z. jehel. Vz předcház. Fon-
tura.

Zraditi koho ke komu. Že mě k ciesa-
řovi zradil (u císaře pomluvil). Baw. Ar.
v. 1427.

Zrakovatěti, ěl, ění = červeným se státi.
Nár. list. 1901. 241.

Zrakový. Z. pole. Vz Ott. XX. 83. Z.
prostor zastihujeme v vnímání zrakovém.
Vz Čad. 128. Z. signál. Vz Ott. XXIII.
153. nn. Bolesť čivu zrakového, neuralgia
ophthalmica; ústroj zrakový (oko), organon
visus (oculus); zánět čivu z-vého, neuritis
optica. Ktt.

Zřásnatělý. Z. roucho. Kká. Sion I. 70.

Zřásněný. Z. líce. Krs. Ten. III. 27.

Zratolestněný, verzweigt. Krok I. a. 80.

Zrazenec, nce, m. = zrazený člověk. Tbz.
XVI. 183.

Zrazovati, abrathen, chybně m. srazovati,
odraditi Prk. v Kroku 1887. 95.

Zrcadlený kde. Nebe z-né v hladinách
vodních. Zl. Pr. XXII. 126.

Zrcadlo. Úprava z-dla. Vz KP. XI. 178. nn.

Zrcadlovina v V. 654. polož před: Zrcadlo-
vitý.

Zře, cedria (plod cedru). Rozk. P. 625.,
R. 71.

Zřed, u, m. Když tento váš úmysl neb
zřed oznámíte. Linda. 1814. Lit. I. 669.

Zrek, u, m. To bude len pre zrek (jen
tak na oko). Slov. Phľd. XXII. 38.

Zřetedlný = znamenitý. Byli tam mnozí
z-ní muži. Kar. 61.

Zřícátko, a, n., vz Řícátko.

Zřídelný. Z. Ida (odkud zřídla vytékala).
Msn. II 190.

Zřídlna, y, f., pupilla. Rozk. P. 1204.,
R. 82.

Zřídloplný. Z. Ida (vrch). Škd. F. 165.
Sr. Zřídelný.

Zriedkavosť, i, f. = zrídkavosť. Phľd.
XXII. 575., XXIV. 434.

Zřiedkavý = řídký. Slov. Sbor. čes. 35.

Zřiezenie, n., vz Zřízení.

Zřímštiti kněze (udělati ho přísným
katolíkem dle římského učení). List. fil.
1905. 355.

Zřínati = stírati. Žabku (ospici) z. Slez.
Vlasť. I. 210.

Zřít, ardalio. Rozk. P. 1052.

Zřivý. Bych k libosti otce tvého byl
jediné živ jinam nikdy nejsa zřiv (se ne-
ohlížeje). Um. roudn. 1794.

Zrňačky, pl., f. (shrňačky) = shrnovací
boty. Slov. Nár. sbor. XI. 8.

Zrnění, n. Přílišné z., hypersarcosis
(svalové zbytnění). Ktt.

Zrněný cín, der Kornzinn. Jindr. 16.

Zrnivec, vce, m. Z. duhovky mízní,
granulom a iridis lymphomatosum, příjičný
z. duhovky, g. iridis specificum, prostý z.
duhovky (jednoduchý zrnitý nádor duhovky,
g. simplex seu tuberculosum iridis, z. du-
hovky úrazový, g. iridis simplex) Ktt.

Zrnokaz, a, m., sitones, nosatec. Sr. Ott.
XXIIÍ. 229.

Zrnovel. Rozk. R. 65. Sr. Zrnoval v VIL
1157.

Zroby = vybrané báně. Slov. Sb. sl. VIII.
101. Sr. Zrobisko V. 664.

Zroditi se. De sa zrodí, tam sa hodí.
Val. Čes. 1. XII. 44.

Zrodzenie, n. = zrození. Svého plození
a z. 1666. List. fil. XIII. 288.

Zronenosť, i, f. = zármutek a p. Slov.
Sbor. čes. 62.

Zroniť někoho s koňa = schoditi. Sbor.
slov. VII. 124.

Zrosolovatění, vz Zeskelnatění.

Zrouhati co = zporouhati. Chč. S. I.
28a.

Zrovninko, zrovinka = právě. P. farář
z. přijížděli Klouzara zaopatřit. Zvon III.
10., Ďšk. Km. 33.

Zručeť jak. Zloduch zručal hnevom
velikým. Sbor. slov. 1901. 37.

Zrůda podvojná o jednom pupku a slou-
čení stranou pupku, ectopagus, monstrum
duplex, Doppelmissbildung. Ktt.

Zruditi = zastrašiti. Baw. Ar. v. 795.

Zrůdný. Dvojčata, z nichž jedno jest
úplně normalní, druhé zrůdné, acephalus
acardiacus; Z. zub, odontoma (nádor zubní),
monströser Zahn. Ktt.

Zruměněný od zruměniti, geröthet, roth
gemacht. Mš.

Zrušný = zrušiteluý. Z pouta. Škod. II^2.
II. 2.

Zruty, vz Ozruty.

Zrůvna, vz Zdrovna.

Zrůžověti, ěl, ění. Východ z-věl. Zvon
IV. 626.

Zrýdati = zvlýkati. Mark. (rus. ).

Zrychlič, e, m., čásť opakovačky. Ott.
XVIII. 782.

Zrzavý. Zerzivá pase vola, zerzavej na
ni volá: Zerzivá, požeň domů. Zerzavej,
nepoženu. Chrud. Čes. 1. XIV. 477.

Zrzounek, nka, m. = zrzoun. Sá. Kř. 8.

Zsedati se. Vše zeď se zsedala od trub.
Luc. 68.

Zsedlý = ssedlý. Mš.

Zschlý = zeschlý. Otc. A. — Výb. I.
1175. 34.

Zsieci, zseku = sesekati, zbíti, posekati.
Rostl. G. 183a. — Mill. 80a., Baw. T. v.
472., 743. Sr. Sséci.

Zsirobilý. Z. dítě (sirotek). Wtr. Str.
83., Min. 37.

Zsirotiti = sirotkem učiniti. — koho:
syna. Msn. II. 112.