540

Zskákati, vz Seskákati. — odkud. S věže
zskákati. Žižk. Fr. 46. — Mš.

Zskřekati. Šf. V. 122. 18.

Zslabiti = oslabiti. — koko v čem:
v dobrých skutcích. Chč. S. I. 30b.

Zslepnouti čím: pitím. 1561. Frant.
34. 16.

Zsmrad, foetor. Bhm. hex. 445.

Zstrach, terror. Zstrachové tvoji zamútili
mě. Ž. pod. 87. 17.

Zstříhaný. Roucho z-né. Chč. Post. 169a.

Zstúpiti, vz Zstoupiti, Sestoupiti. Z.
z hradu. Žižk. Fr. 45.

Zstydle = bez zanícení. Z. něco činiti,
s leností. Chč. S. II. 257b.

Zsvadnouti, vz Svadnouti. —- čím: túhú.
Hrad. 73b.

Zsyroviti co = syrovým učiniti. Zach.
Test. 60.

Zšafrániti co: vodu = učiniti barvy
šafránové. 1585. Uč. spol. 1902. 25.

Zšálený čím: bezpečností. 1604. Čes. 1.
XIII. 455.

Zščípání od hadóv. Chč. S. II. 166b.
Sr. Zsčípati.

Zščípati = poštípati. Chč. Vz předcház.

Zšedivěti stářím. Čapk. Most. 12.

Zšeřaditi. V VII. 1158 polož před:
Zšermovati.

Zšesiti v V. 747. za Zžeru oprav v: zžesiti.

Zšieleti, vz Zšíleti

Zšikměti, ěl, ění = šikmým se státi. Us.

Zšilhati. Předešle odpíral, že ji ne-
vyloudil, nyní se přiznal, a tak v tom
zšilhal, protož mu víra dána býti nemá.
Světz. 1888. 153.

Zškvrněný čím: hříchy. Um. rajh. 304.

Zšlechtile, nobilissime. Velmi z. jednati.
Mill. 16a. _ Um. roudn. 174.

Zšosatěti Život jejich z-těl (stáli se
šosáky) Hlk. X. 315

Zštípiti si co. Zahradu si zštípili a vy-
sadlili. Arch. XX. 368

Ztáhnouti co: život svój = prodloužiti,
Baw. E v. 2247.

Ztakový. Co jste ji z-ví chlapi dopro-
vodili? 1560. Mus. 1863. 406.

Ztáliti, extendere. Fagif. 38a.

Z tamodten = z tamodtud. Byl vy-
svobozen z. Val. Nár. sbor. VIII. 51.

Ztažení, extensus. Rozk. P. 2190,

Ztekucení, n. = učiněni tekoucím, Vot.
260.

Ztemperovati, z lat. = zmírniti. — co
čím, Fel. 39.

Ztesařiti co = špatně udělati. Ten to

z-řil! Máj. III. 16.

Zteskněti. Kraj ještě více zteskněl. Rais.
Lep. 534.

Ztěžkati se čím. Země se ztěžkala
kvítím. Msn. Hym. 57.

Zticha. Je z. jako kanec v žitě. Zbirov
Čes. ]. XI. 269.

Ztichle prohlesnouti. Zvon V. 156.

Ztkysati při svátostech. Obr. Pikle
Hank. 47. - Mš.

Ztlíti. Všecko tam počalo ztlíváti. Proch.
Hrad, 7.

Ztlojený = utrápený. Spiš. Sbor. slov.
IX. 50

Ztmavěti. Tbz. V. 5. 45.

Ztmělý. Z. hvozd. Vrch. Ekl. 57.

Ztopořivý ústroj ku př. pyje. Ott. XIX.
445.

Z to ty = odtud. Chci z to ty ven vy-
jíti. Val. Nár. sbor. VIII. 97.

Ztračiti = ztratiti. Slez. Vyhl. II. 297.

Ztratila sem kravarenka, tanec. Vz
Brt. P. n 971.

Ztratiti co: bitvu, u Pal.: prohráti. Věst.
XII. 97. — se kde. Ztratí sa to pod rukami
(je toho málo). Sbor. slov. VII 133. — sa
jak. Ztratil sa ako s husy voda. Rizn. 175.
Tam se ztráceli, jako voda v písku. Jrsk.
XXVIII. 1. 101. Ztratil se, jako mák v po-
peli. Jrsk. XIII. 3. 217.

Ztráviti = otráviti. Chč. S. I. 67a. a j.

Ztravnatělý chodník. Věst. X. 340.

Ztravně, f. Prokop tu sobě z. utěžieváše.
Hrad. 5a. — Mš.

Zrávník. Takoví pitelové a z-ci ďáblovi
oslepeni bývají svú libostí. Gest. B. 80b.
Sr. I. Přisp 519.

Ztravující plápol. Zvon V. 538.

Ztrážkyně = strážkyně. Tbz. V. 6. 370.

Ztřelený. Jenž uzdravuje ztřelené srdcem.
contritos corde. Ž. pod. 146. 3. Ž. witt.:
skrušené.

Ztřepený = třepením vroubený Z. aigis
(štít). Msn. II. 327., Škod. II². 107., II. 51.

Ztrestanec, nce, m. = ztrestaný člověk.
Tbz. V. 5. 210.

Zstřeštiti, crepare, chrastěti. Ztřeščichu
kosti. Ev. olom. 70.

Ztříštiti co = rozmietati Kká. Sion. II.
201.

Ztřízniti, vz Ztrýzniti. Pass. 479. — Mš.

Ztrnulosť, ztrnutí svalů lícních a pažních
chladem, paramyotonia; Ztrnutí trupu a šíje
v čáře rovné, orthotonus. Ktt.

Ztrnutí, vz předcház. Ztrnulosť.

Ztrnúiti, vz Ztrnouti.

Ztrouditi = ztýrati. — co. Své tělo z.
Hus. (Vstnk. XI. 703),

Ztrpčený čím: závistí. Kká. Sion. II.
151.

Ztrsnatělý. Z. žito Nár. list. 1885. čís.
120.

Ztruchněti, ěl, ění = zarmoutiti se.
Vyhl. II. 235.

Ztrúpěti čím Chleby dávností velmi sú
ztrúpaly, comminuti sunt. Jir. stanoví inft.
trúpati. Mš. Sr. Trupel.

Ztrustovati Továrny z. = v trust spo-
jiti. Nár. list. 1903. 319. 21.

Ztuhlost' kloubu svalová, anchylosis
muscularis; mrtvolná z. po smrti, rigor
mortis. Ktt.

Ztupělec, lce, m. = ztupělý člověk. Jrsk.
XX. 2. 358.

Ztužilý = otužilý. Msn. II. 182.

Ztúžiti se = roztoužiti se. Baw. T. v.
447.

Ztváření smrti spadlo jest na mě. Ž.
klem. 54. 5. Formido mortis cecidit super
me. Vz List. fil. 1903. 358.