Předchozí (539)  Strana:540  Další (541) |
|
|||
540
|
|||
|
|||
Zskákati, vz Seskákati. — odkud. S věže
zskákati. Žižk. Fr. 46. — Mš. Zskřekati. Šf. V. 122. 18.
Zslabiti = oslabiti. — koko v čem:
v dobrých skutcích. Chč. S. I. 30b. Zslepnouti čím: pitím. 1561. Frant.
34. 16. Zsmrad, foetor. Bhm. hex. 445.
Zstrach, terror. Zstrachové tvoji zamútili
mě. Ž. pod. 87. 17. Zstříhaný. Roucho z-né. Chč. Post. 169a.
Zstúpiti, vz Zstoupiti, Sestoupiti. Z.
z hradu. Žižk. Fr. 45. Zstydle = bez zanícení. Z. něco činiti,
s leností. Chč. S. II. 257b. Zsvadnouti, vz Svadnouti. —- čím: túhú.
Hrad. 73b. Zsyroviti co = syrovým učiniti. Zach.
Test. 60. Zšafrániti co: vodu = učiniti barvy
šafránové. 1585. Uč. spol. 1902. 25. Zšálený čím: bezpečností. 1604. Čes. 1.
XIII. 455. Zščípání od hadóv. Chč. S. II. 166b.
Sr. Zsčípati. Zščípati = poštípati. Chč. Vz předcház.
Zšedivěti stářím. Čapk. Most. 12.
Zšeřaditi. V VII. 1158 polož před:
Zšermovati. Zšesiti v V. 747. za Zžeru oprav v: zžesiti.
Zšieleti, vz Zšíleti
Zšikměti, ěl, ění = šikmým se státi. Us.
Zšilhati. Předešle odpíral, že ji ne-
vyloudil, nyní se přiznal, a tak v tom zšilhal, protož mu víra dána býti nemá. Světz. 1888. 153. Zškvrněný čím: hříchy. Um. rajh. 304.
Zšlechtile, nobilissime. Velmi z. jednati.
Mill. 16a. _ Um. roudn. 174. Zšosatěti Život jejich z-těl (stáli se
šosáky) Hlk. X. 315 Zštípiti si co. Zahradu si zštípili a vy-
sadlili. Arch. XX. 368 Ztáhnouti co: život svój = prodloužiti,
Baw. E v. 2247. Ztakový. Co jste ji z-ví chlapi dopro-
vodili? 1560. Mus. 1863. 406. Ztáliti, extendere. Fagif. 38a.
Z tamodten = z tamodtud. Byl vy-
svobozen z. Val. Nár. sbor. VIII. 51. Ztažení, extensus. Rozk. P. 2190,
Ztekucení, n. = učiněni tekoucím, Vot.
260. Ztemperovati, z lat. = zmírniti. — co
čím, Fel. 39. Ztesařiti co = špatně udělati. Ten to
z-řil! Máj. III. 16.
Zteskněti. Kraj ještě více zteskněl. Rais.
Lep. 534. Ztěžkati se čím. Země se ztěžkala
kvítím. Msn. Hym. 57. Zticha. Je z. jako kanec v žitě. Zbirov
Čes. ]. XI. 269. Ztichle prohlesnouti. Zvon V. 156.
Ztkysati při svátostech. Obr. Pikle
Hank. 47. - Mš. Ztlíti. Všecko tam počalo ztlíváti. Proch.
Hrad, 7. |
Ztlojený = utrápený. Spiš. Sbor. slov.
IX. 50 Ztmavěti. Tbz. V. 5. 45.
Ztmělý. Z. hvozd. Vrch. Ekl. 57.
Ztopořivý ústroj ku př. pyje. Ott. XIX.
445. Z to ty = odtud. Chci z to ty ven vy-
jíti. Val. Nár. sbor. VIII. 97. Ztračiti = ztratiti. Slez. Vyhl. II. 297.
Ztratila sem kravarenka, tanec. Vz
Brt. P. n 971. Ztratiti co: bitvu, u Pal.: prohráti. Věst.
XII. 97. — se kde. Ztratí sa to pod rukami (je toho málo). Sbor. slov. VII 133. — sa jak. Ztratil sa ako s husy voda. Rizn. 175. Tam se ztráceli, jako voda v písku. Jrsk. XXVIII. 1. 101. Ztratil se, jako mák v po- peli. Jrsk. XIII. 3. 217. Ztráviti = otráviti. Chč. S. I. 67a. a j.
Ztravnatělý chodník. Věst. X. 340.
Ztravně, f. Prokop tu sobě z. utěžieváše.
Hrad. 5a. — Mš. Zrávník. Takoví pitelové a z-ci ďáblovi
oslepeni bývají svú libostí. Gest. B. 80b. Sr. I. Přisp 519. Ztravující plápol. Zvon V. 538.
Ztrážkyně = strážkyně. Tbz. V. 6. 370.
Ztřelený. Jenž uzdravuje ztřelené srdcem.
contritos corde. Ž. pod. 146. 3. Ž. witt.: skrušené. Ztřepený = třepením vroubený Z. aigis
(štít). Msn. II. 327., Škod. II2. 107., II. 51. Ztrestanec, nce, m. = ztrestaný člověk.
Tbz. V. 5. 210. Zstřeštiti, crepare, chrastěti. Ztřeščichu
kosti. Ev. olom. 70. Ztříštiti co = rozmietati Kká. Sion. II.
201. Ztřízniti, vz Ztrýzniti. Pass. 479. — Mš.
Ztrnulosť, ztrnutí svalů lícních a pažních
chladem, paramyotonia; Ztrnutí trupu a šíje v čáře rovné, orthotonus. Ktt. Ztrnutí, vz předcház. Ztrnulosť.
Ztrnúiti, vz Ztrnouti.
Ztrouditi = ztýrati. — co. Své tělo z.
Hus. (Vstnk. XI. 703), Ztrpčený čím: závistí. Kká. Sion. II.
151. Ztrsnatělý. Z. žito Nár. list. 1885. čís.
120. Ztruchněti, ěl, ění = zarmoutiti se.
Vyhl. II. 235. Ztrúpěti čím Chleby dávností velmi sú
ztrúpaly, comminuti sunt. Jir. stanoví inft. trúpati. Mš. Sr. Trupel. Ztrustovati Továrny z. = v trust spo-
jiti. Nár. list. 1903. 319. 21. Ztuhlost' kloubu svalová, anchylosis
muscularis; mrtvolná z. po smrti, rigor mortis. Ktt. Ztupělec, lce, m. = ztupělý člověk. Jrsk.
XX. 2. 358. Ztužilý = otužilý. Msn. II. 182.
Ztúžiti se = roztoužiti se. Baw. T. v.
447. Ztváření smrti spadlo jest na mě. Ž.
klem. 54. 5. Formido mortis cecidit super me. Vz List. fil. 1903. 358. |
||
|
|||
Předchozí (539)  Strana:540  Další (541) |