541

Ztvormovati, lépe: zformovati. Jg. v Mus.
1843. 404. Sr. Tvorma.

Ztvrditi se kdy. V sedmi dnech se to
ztvrdí. Luc. 66.

Ztvrdlý v čem: v zápasech života. Lit. I.
802.

Ztvrdnúti, vz Ztvrdnouti.

Zub. Kdo má bolení zubů, říká, když
měsíce ubývá: Měsíček schází, od nás od-
chází, červíčku, jdi pryč a neškoď mi víc.
Mtc. 1. 1897. Obrz. 55. Kdo si řeže nehty
a vždy uřezané spálí nebo do země zakope,
toho prý zuby nikdy nebolí. Us. Skoč mi
zub nebo oko půjdu na dědka. Zvon III.
193. Kdo má řídké zuby, jest lhář. Mtc. 1.
1897. Obrz. 63. Bůh dal zuby, Bůh dá i chleba.
Us. Bude voziť zuby na oprati (bude tříti
bídu). V Bzenecku. Čes. 1. XIV. 422 Svet
ju nosí v zuboch; Zúbky si poznať (o za-
milovaných); Nemá si čím zuby zakrýt'
(hubený). Slov. Phľd. XXII. 44., XXIV.
343. Zuby skoro rastů, ale chlebíček pomaly.
Sb. sl. VIII. 85. Zub k zubu mi nejde
(jsem na mizině); Vyskiera zuby, ako pes
na otruby. Mus. slov. IV. 28., VIII. 15.
Hovořiti přes zub = jen tak, na piano.
Litom. 46. Co to nesete? Rozumy pro zuby.
Us. Léky od bolení zubů, antodontalgica.
Ktt. — Z. dlouhý a krátký, druh krajek,
Vz Krajka — Zub babí, vz Řeřišnice rostl.
— Z. Felix Em, archivář a spis. f.

Zubačka, y, f., jm. Jesa. Hoš. Pol. 146.

Zubák, u, m. = kleště na zuby, Pacov.
Čes. 1. XIV. 51.

Zubalo, a n. = zubaďo. Orava. Šb. D. 73.

Zubáň, ě, m. = kdo má velké zuby. Slov.
Phľd. XXIV. 606.

Zubanec, nce, m. = chléb. V zlodějské
mluvě. Vz Zuban v VIL 1159.

Zubařský. Z. škola. Rgl.

Zubatě. Buď hladký na pravo, na levo,
hrubý do zadu, ale do předu do řezu z.
nabroušený. Zvon IV. 13.

Zubatý Jos. dr., prof. a spis. Vz Zl. Pr.
XXII. 321. s podobiz.

Zubeč = chléb. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XV. 48.

Zubistý. Z. skála. Msn. Od. 85.

Zubkoid, u, m., nerost. Sbor. slov. IX. 3.

Zubmo půdy se chytiti (o padlých v boji,
ins Gras beissen). Msn. II. 206., Od. 332.
Zahryzli se zubmo do pysků. Msn. Od. 280.

Zubník, u, m., vz Řeřišnice rostl.

Zubokřídlec, dlce, m., smerinthus, motýl
Vz Ott. XXIII. 490.

Zubování, n. Z. dřev. Vz KP. XI 73.

Zubovinný, zubovinový nádor, dentinoid.
Ktt.

Zubovitý klas (když je místem zrnko
a místem nic). Hoš. Pol. II. 56.

Zubričanka, y, f., přítok Čierné Oravy
na Slov. Sb. sl.. 1901. 162.

Zubřina, y, f. = zubří maso. Jrsk. XXVIII.
1. 129.

Zucchetto, a, n., vlas. = kardinálská
čepička. Praž. nov. 26. 6. 1896.

Zúfalíček, čka, m. = lotrásek, darebáček
ve smyslu dobrém, lichotivém. Čern. Z. 126.

Zúfalý = zoufalý. V V. 693.: Zúfalý =
Zúfalý: má býti = zoufalý.

Zuhelněný. Z. železo. KP. X. 147. Sr.
Zuhelnělý.

Zukájeti co. Touhu po víně z. Škd. Od. 6.

Zukal Jos., spis., nar. 1841. Vz Vyhl. I.
52., Slám. Put. 436.

Zúklady, surcum (něco u ševče nebo
krejčího). Rozk. P. 2440.

Zulov, a, m. = hora v Těšínsku na uher.
hranici. Vz Slám. Put. 220.

Zulova, y, f., vz Sulova zde.

Zumělečtění uměleckých výstav. Nár.
list. 1903. 80. 13.

Zuměť, i, f. = závěj. Jak su v zimě
velke zumětě, to se jačmyň uvodi. Slez.
Vlasť. I. 215. Sr. Zuměć v II. Přisp. 414.

Zumok, mku, m. =: zámek. U Frýdka.
Šb. D. 57. Sr. Zomek.

Zúmyslný. Nezbední a z-ní lidé = kteří
zúmyslně něco zbytečného podnikají. 1571.
Schulz Kom. 170.

Zuna A. J., spis. Lit. I. 910.

Zundaný = unavený. Byl už z. Vodňany.
Čes. 1. XIII. 84.

Zunovanosť, i, f. = dlouhá chvíle. Chcela
zahnať z. Slov. Phľd. XXII. 219.

Zunylý. Msn. Od. 179.

Zunyti. Zunyloť srdce v moři. Msn.
Od. 87.

Zuplésti co: provaz. Skd. Od. 153.

Zůr, gt. zoru, m. = zorané pole. Vyhl.
Slz. 53.

Zurčitělý výraz oka. Zvon V. 701. (795. ).

Zurčivě téci. Zr. Čech. 67.

Zuřivný. Z. zlosť ho pojme. Msn. Od.
117.

Zuřivost' Blouznivá z., delirium furi-
bundum. Ktt.

Zúrokovací břímě. Nár. list. 1905. 1. 17.

Zusnovati co: řeč. Troj. 195b. (List. fil.
X. 453. ). Zr. Zosnovati.

Zůstalosť, i, f. = pozůstalosť. Co by
koliv z-sti (po něm) zůstalo. 1731. Uč. spol.
1901. VI. 23.

Zůstati. Něco z toho vždy zůstane vězeti
místo: uvízne. Brt. ve Věst XII. 97.

Zušlechťovací stanice, řízení. Nár. list.
1903. 139. 4., 159. 12.

Zuza. Jenna (jedna) Z, dve Zuzy, roz-
nášaly motúzy. Mus. slov. V. 99.

Zuzaniti = frejiti. Sr. Zuzaník.

Zuzanka, y, f., rostl. Vz Sasanka zde.

Zúženinový šelest.

Zvabička, y, f., incantatrix. Rozk. P.
1104. V Rozk. R. 80. svabička.

Zváčka, y, f. = žena zvoucí ku svatbě a j.
Sb. sl. 1902. 87. a j.

Zvadlík, a, m., syn vyzáblého otce. Čes.
1. XII. 323.

Zvadlina, y, f. Sešlá z. (sešlý, zvadlý
lid). Slád. Cor. 160. — Z. = vrch v tisov-
ském chotáru. Sbor. slov. 1901. 30.

Zvála, y, f. Jak v zimě hřmi, byvo
velko z. Slez. Vlasť. I. 215.

Zvalený. V hlavě měl všecko z-né =
podebrané. Val. Čes. 1. XII. 421.

Zvandrovati mnoho far. Chč. S. II. 205a.