Předchozí (541)  Strana:542  Další (543) |
|
|||
542
|
|||
|
|||
Zvápenění, n., petrificatio, Verkalkung
Ktt. Zvařenina, y, f. = uvařené, upravené
jídlo. Msn. Od. 84. Zvařenosť, i, f. Nedostatečná z. syro-
vého. Zach. Test. 123. Zvarhanělý. Z. obraz, kniha. Rais. Sir.
157. Zvarhaněti, ěl, ění. Čelo mu z-lo (se
svraštilo). Zl. Pr. XXI. 518. Zvarhaniti co: knihu (cípy listů zo-
hýbati). Us. Zvarhánkovatit co. Vítr zvarhánkovatí
povrch rybníků. Hav. Chamr. 129. Zvážnělý obličej. Tbz. XVI. 107.
Zvěceti, constituere. Mam. V.
Zvěča = z větša, z většího. Hoš. Pol.
111. Povím to z. (jen hlavní věci). Hoš. Pol. 110. Zvěd, u, m. = vjem, Wahrnehmung. Čad.
86. pozn. Zvěda, y, m. = špehoun. Zvon V. 418.
Zvědací mohutnosť duše, mysl. Čad. 86.
pozn. Zvědácnosť, i, f, = zvědací mohutnosť
duše, smysl. Čad. 86. pozn. Zvědavý. Byl z. jako nevěsta. Zyon V.
729. Zvedinos, a, m. = uštěpačný člověk, 1592.
Zvědu chtivý. Zub. Még. 24. Sr. Zvědo
chtivý. Zvěktalý, haerens. Z. kosti. Pat. Jer.
522. Zveľadek, dku, m. = zvelebení. Aby
tam z-dku došli. Vzáj. I. 5. Slov. Zveľadenie, n. = zvelebení. Z. majetku.
Slov. Sbor. čes. 13. Zveľadovať čo = zvelebovati, zdokonalo-
vati. Slov. Sbor. čes. 15. Sr. Zveľadiť. Zveľatok, tku, m. Dobrý začiatok —
veci z. Rizn. 170. Sr. Zveľadek. Zvelediti = zvelebiti. R. otc. P. 321.
Zvemnati = dostati vemeno. Aby kráva
z-la. Mtc 1902. 120. Sr. Zvemnatěti. Zver, a, m. Niet toho zvera, čo by ne-
bolo klietky naň. Sbor. slov. VII. 131. Zvěř. Všecky druhy domácí zvěře místo:
domácích zvířat. Zvěř znamená něco jiného. Brt. ve Věst. XII. 97. Zvěřina Fr,, prof, malíř. Sr. Zl. Pr.
XXI. 562., XXII. 226. s podob. 4. /2. 1905. bylo mu 70 let. Zvěřinička, y, f. = lichotný název ženy.
Ty drahá z-čko máš býti ženou i paní. Baw. Ar. 371 Zvěřivo, a, n. Dobrý střelec z-va (zvěře).
Nár. list. 15/2 1898. Zvěrnatý, wildreich. Z. země, krajina.
Hol. Met. 1. 431., II 348. Zvěroléčitelný. Z. prostředky. Nár. list.
1903. 139. 4. Zvěstý. A již máme zvěsté číslo. Um.
rajh. 97. Ta jest víra zvěstá. Kat. brn. 117. — Mš. Zvěščovati. Zvěščuje se těm, kteříž
vieru mají k němu, apparere. Ev. olom. 149. Sr. Zvěstovati. Zvetešelý = starý. Z. vdova Slád. Rich.
11. Sr. Zvetšelý. |
Zvětralina, y, f. Cordieritové z-ny. Vz
Vstnk. XI. 836. Zvětrání rud. Vz KP. X. 143.
Zvětšenina fotografická, Vergrösserung.
Rgl. Zvěťvení, n. Z. vrb. Svět. knih. 420. 30.
Zvíceziti = zvítěziti. Lev z-zil. Ev. olom.
141b. Zvidinovací (obrazotvornosť) = ideali-
sující. Hyna. Vz Čad. 115. Zviec. Kterak sú zviec planety (veliké)?
Luc. 61. Zvieřátko = zvířátko. Mill. 47a.
Zvieře = zvíře. Mill. 20a.
Zvieřecí = zvířecí. Mill. 119a.
Zvihlasný = věhlasný. Baw. J. v. 156.
Zvíjať sa jak: s boka na bok (klátiti
se). Slov. Phľd. XXIV. 47. Zvíkov hrad. Vz Věst. 1905. 412.
Zviniti. Zvinila Katka, chybila i matka.
Sb. sl. VIII. 84. Zvířecí hvězda (večernice, Venuše) Luc.
61. Na str. 60.: zvíředlnice. Z. tenata. 1517. Arcb. XIX. 412., 415. Zvířený. Z. prach (větrem) Us. Oči její
zapálily se jinou, chtivě z-nou ženskostí. Zvon IV. 125. Zvířetedlnice, vz Zvířetnice.
Zvisák, a, m. = vysoký muž. Slov. Phľd.
XXIV. 606. Zvižná m. zdvižná — pitka při zivihání
krovu. Hruš. 160. Zvláčať co odklid = svláčeti, snášeti,
svážeti. Val. Čes. 1. XI 133. Sr. Zvláčeti. Zvlačkavý = zdlouhavý. Bola velmi z.
Slov Phľd. XXII. 228. Zvlačuha pluhu. Mus. slov. IV. 13. Vz
Vlačiha. Zvláščnosť, i, f. = zvláštnosť. Chč. S. I.
52b. Zvlášten, vz Zvláštní.
Zvlčilý pes. Hlk. X. 9.
Zvlhati čím. Víčko teplou vlahou zvlhá.
Šnajd. Int. 1. 16. Sr. Zvlhnouti. Zvlnění mysli. Nár. list. 1904. 66 13.
Zvlněný. Z. oblaka. Zvon III. 458. —
čím. Moře větrem z-né. Us. Zvod starší doby. Vz Arch. XIX, 603.
až 605. Zvodicí list. 1488. Arch. XIX. '235.
Zvodněti, ěl, ění. Ta zrna hned zvodnějí.
Rkp. lék. Jhr. 149a. Zvodný. Z zboží = na něž kdo byl zveden.
Půh. III. 472. Sr. Zvodní. Zvoj, e, m. = znoj. Mš.
Zvokot, u, m. = lomoz. V jakémsi z-tu
zevnitř stojíce. Chč. S. II, 232b. Zvolenkyně, ě, f. = zvolená milenka. Sá.
IV. 20. Zvolený = znamenitý. Alan. (Pel. XXXII. ).
Zvolňoučka stékati. Zvon V. 711. Sr.
Zvolňounka. Zvon. Zvonů chvění tangentialní, trans-
versalní. Vz Strh. Akust. 324., 322. Co vyzvánějí zvony ? Vz Čes. 1. XII. 36., Vyhl. II. 273. Co si vypravují mor. zvony. Vz Čes. 1. XIII. 354. Hra na zvon. Vz Sbor. slov. 1900. 181. Hlasy zvonů slez- ských. Vz Vlasť. I. 104. nn. |
||
|
|||
Předchozí (541)  Strana:542  Další (543) |