542

Zvápenění, n., petrificatio, Verkalkung
Ktt.

Zvařenina, y, f. = uvařené, upravené
jídlo. Msn. Od. 84.

Zvařenosť, i, f. Nedostatečná z. syro-
vého. Zach. Test. 123.

Zvarhanělý. Z. obraz, kniha. Rais. Sir.
157.

Zvarhaněti, ěl, ění. Čelo mu z-lo (se
svraštilo). Zl. Pr. XXI. 518.

Zvarhaniti co: knihu (cípy listů zo-
hýbati). Us.

Zvarhánkovatit co. Vítr zvarhánkovatí
povrch rybníků. Hav. Chamr. 129.

Zvážnělý obličej. Tbz. XVI. 107.

Zvěceti, constituere. Mam. V.

Zvěča = z větša, z většího. Hoš. Pol.
111. Povím to z. (jen hlavní věci). Hoš.
Pol. 110.

Zvěd, u, m. = vjem, Wahrnehmung. Čad.
86. pozn.

Zvěda, y, m. = špehoun. Zvon V. 418.

Zvědací mohutnosť duše, mysl. Čad. 86.
pozn.

Zvědácnosť, i, f, = zvědací mohutnosť
duše, smysl. Čad. 86. pozn.

Zvědavý. Byl z. jako nevěsta. Zyon V.
729.

Zvedinos, a, m. = uštěpačný člověk, 1592.

Zvědu chtivý. Zub. Még. 24. Sr. Zvědo
chtivý.

Zvěktalý, haerens. Z. kosti. Pat. Jer.
522.

Zveľadek, dku, m. = zvelebení. Aby
tam z-dku došli. Vzáj. I. 5. Slov.

Zveľadenie, n. = zvelebení. Z. majetku.
Slov. Sbor. čes. 13.

Zveľadovať čo = zvelebovati, zdokonalo-
vati. Slov. Sbor. čes. 15. Sr. Zveľadiť.

Zveľatok, tku, m. Dobrý začiatok —
veci z. Rizn. 170. Sr. Zveľadek.

Zvelediti = zvelebiti. R. otc. P. 321.

Zvemnati = dostati vemeno. Aby kráva
z-la. Mtc 1902. 120. Sr. Zvemnatěti.

Zver, a, m. Niet toho zvera, čo by ne-
bolo klietky naň. Sbor. slov. VII. 131.

Zvěř. Všecky druhy domácí zvěře místo:
domácích zvířat. Zvěř znamená něco jiného.
Brt. ve Věst. XII. 97.

Zvěřina Fr,, prof, malíř. Sr. Zl. Pr.
XXI. 562., XXII. 226. s podob. 4. /2. 1905.
bylo mu 70 let.

Zvěřinička, y, f. = lichotný název ženy.
Ty drahá z-čko máš býti ženou i paní.
Baw. Ar. 371

Zvěřivo, a, n. Dobrý střelec z-va (zvěře).
Nár. list. 15/2 1898.

Zvěrnatý, wildreich. Z. země, krajina.
Hol. Met. 1. 431., II 348.

Zvěroléčitelný. Z. prostředky. Nár. list.
1903. 139. 4.

Zvěstý. A již máme zvěsté číslo. Um.
rajh. 97. Ta jest víra zvěstá. Kat. brn. 117.
— Mš.

Zvěščovati. Zvěščuje se těm, kteříž
vieru mají k němu, apparere. Ev. olom.
149. Sr. Zvěstovati.

Zvetešelý = starý. Z. vdova Slád. Rich.
11. Sr. Zvetšelý.

Zvětralina, y, f. Cordieritové z-ny. Vz
Vstnk. XI. 836.

Zvětrání rud. Vz KP. X. 143.

Zvětšenina fotografická, Vergrösserung.
Rgl.

Zvěťvení, n. Z. vrb. Svět. knih. 420. 30.

Zvíceziti = zvítěziti. Lev z-zil. Ev. olom.
141b.

Zvidinovací (obrazotvornosť) = ideali-
sující. Hyna. Vz Čad. 115.

Zviec. Kterak sú zviec planety (veliké)?
Luc. 61.

Zvieřátko = zvířátko. Mill. 47a.

Zvieře = zvíře. Mill. 20a.

Zvieřecí = zvířecí. Mill. 119^a.

Zvihlasný = věhlasný. Baw. J. v. 156.

Zvíjať sa jak: s boka na bok (klátiti
se). Slov. Phľd. XXIV. 47.

Zvíkov hrad. Vz Věst. 1905. 412.

Zviniti. Zvinila Katka, chybila i matka.
Sb. sl. VIII. 84.

Zvířecí hvězda (večernice, Venuše) Luc.
61. Na str. 60.: zvíředlnice. Z. tenata. 1517.
Arcb. XIX. 412., 415.

Zvířený. Z. prach (větrem) Us. Oči její
zapálily se jinou, chtivě z-nou ženskostí.
Zvon IV. 125.

Zvířetedlnice, vz Zvířetnice.

Zvisák, a, m. = vysoký muž. Slov. Phľd.
XXIV. 606.

Zvižná m. zdvižná — pitka při zivihání
krovu. Hruš. 160.

Zvláčať co odklid = svláčeti, snášeti,
svážeti. Val. Čes. 1. XI 133. Sr. Zvláčeti.

Zvlačkavý = zdlouhavý. Bola velmi z.
Slov Phľd. XXII. 228.

Zvlačuha pluhu. Mus. slov. IV. 13. Vz
Vlačiha.

Zvláščnosť, i, f. = zvláštnosť. Chč. S. I.
52b.

Zvlášten, vz Zvláštní.

Zvlčilý pes. Hlk. X. 9.

Zvlhati čím. Víčko teplou vlahou zvlhá.
Šnajd. Int. 1. 16. Sr. Zvlhnouti.

Zvlnění mysli. Nár. list. 1904. 66 13.

Zvlněný. Z. oblaka. Zvon III. 458. —
čím. Moře větrem z-né. Us.

Zvod starší doby. Vz Arch. XIX, 603.
až 605.

Zvodicí list. 1488. Arch. XIX. '235.

Zvodněti, ěl, ění. Ta zrna hned zvodnějí.
Rkp. lék. Jhr. 149a.

Zvodný. Z zboží = na něž kdo byl zveden.
Půh. III. 472. Sr. Zvodní.

Zvoj, e, m. = znoj. Mš.

Zvokot, u, m. = lomoz. V jakémsi z-tu
zevnitř stojíce. Chč. S. II, 232^b.

Zvolenkyně, ě, f. = zvolená milenka. Sá.
IV. 20.

Zvolený = znamenitý. Alan. (Pel. XXXII. ).

Zvolňoučka stékati. Zvon V. 711. Sr.
Zvolňounka.

Zvon. Zvonů chvění tangentialní, trans-
versalní. Vz Strh. Akust. 324., 322. Co
vyzvánějí zvony ? Vz Čes. 1. XII. 36.,
Vyhl. II. 273. Co si vypravují mor. zvony.
Vz Čes. 1. XIII. 354. Hra na zvon. Vz
Sbor. slov. 1900. 181. Hlasy zvonů slez-
ských. Vz Vlasť. I. 104. nn.