543

Zvoncovitý. Z. sukně (krinolina). Rais.
Lep. 29.

Zvonček, nečka, m., Grünling, pták. Sb. sl.
VIII. 141.

Zvonec, nce, zvonek, nku, m. Z. ku-
chyňský, rostl. Vz Koniklec zde. Zahrad-
ní zvonek, rostl. Vz Orlíček zde. — Z.,
Glocke. Aby z. cengal, musíš mu dať srdce
(dobrosrdečný člověk). Sbor. Sb. sl. VIII.
84.

Zvoneček, čku, m. Sv. Jana z., rostl.
Humpolec. Nár. sbor. VIII. 127. Sr. Koni-
klec, Orlíček zde.

Zvonečkový. Z. krajky. Vz Krajka.

Zvoněví, n., fragratio. Rozk. P. 1504.

Zvonice. Dřevěné z. Vz Čes. 1. XIV. 279.

Zvonílek, lka, m. = kdo vše vyzvoní,
roznese. Čes. 1. XIV. 477. Sr. Zvoneček v II.
Přisp. 415.

Zvoniti se. A ti zvonečkové, když vietr
viel, všichni se z-li. Mill. 84. — komu kde
jak. Z-Jo mu v uších, jakoby se byly
v týnském kostele (v Praze) všecky zvony
rozhoupaly. Tbz. II. 16. — komu čím.
Ptá li se někdo, komu zvoní umíráčkem,
odpovídají: Teplý umřel a studenému zvoní.
Kšf. Lid. 16.

Zvonitý. Z. úder hodin. Chč. Kv. 4.

Zvonivě. Číše z. zaťukly. Nár. list. 1885.
č. 172.

Zvonivosť, i, f. Z, výrazu. Pokr. 1885.
č. 345.

Zvonivý. Z. smích, Tbz. III. 1. 198.,
žold, Kká. Sion II. 21., váček (plný stříbra
n. zlata). Kká. Sion I. 156.

Zvonkopěvec, vce, m. = kanár vydá-
vající zpívaje zvonkové tony. Nár. list.
28. /11. 1897. inser. Sr. Dutopěvec.

Zvonolitectví, n. Nár. list. 1904. 138. 9.

Zvonovice, e, f. = druh podpory ve
stavitelství a truhlářství. Vz KP. XI. 80.
(s vyobraz. ).

Zvorýňať = hlučné plakati. Val. Čes. 1.
XI. 274.

Zvoskovatění mrtvol. Ktt.

Zvostati na čem = zůstati. Na tom z-lo.
Klat. Čes. 1. XI. 368.

Zvostávati = zůstávati. Kbrl. Džl. 5.,
List. fil XXIX. 87.

Zvrapčiť sa = oženiti se. Slov. Phľd.
XXIV. 605.

Zvráskavělý. Z. čelo. Phľd. XXIV. 141.

Zvráskavěti = dostati vrásky.

Zvraštěti, ěl, ění, Věkem jsem z-la.
Slád. Ant. 30.

Zvratilý = kdo se vrátil. — odkud. Lid
z Babylona z-lý. Kom.

Zvratka, y, f., druh hádanky.

Zvratný. Maní či z. pohyb (spojivkový,
Conjunktivalreflex, břišní, Abdominalreflex,
ploskový, Plantarreflex, vešacího svalu var-
lete). Ktt.

Zvrhlosť, i, f. Škrobovitá z. ledvin, de-
generatio amyloidearenum, morbus Brightii,
tuková, d. lipomatosa. Ktt.

Zvroucnělý čím. Život z-lý novou mi-
lostí. Zvon VI. 86.

Zvroucnění, n Zvon VI. 137.

Zvršiť sa. Služby božie sa z- ly = skončily.
Slov. Phľd. XXIII. 609.

Zvrtaný. Je z-ná hlava = bezmozký,
hloupý. Chč. S. II. 194a. Sr. Vrtohlavý.

Zvrtka, y, f., zvrtlík, u, m. = olovená
obrúčka na vreteni. Mus. slov. V. 42.

Zvrzgnúť co čím: zubama = stisknouti.
Val. Čes. 1. XI. 95.

Zvřždeť = skřípati. Phľd. XXIII. 750.

Zvučeti jak. Vz Cimbal, Dudy, Housle.

Zvučnočárný prozpěv Siren. Msn. Od 349.

Zvučnoduvý větřík. Msn. Od. 60.

Zvuk Šíření zvuku, vz Vstnk. XIV. 229.,
interference zvuku, ib. 233, fysiologie zvuku,
ib. 233. Zvuku ohyb, vz Strh. Akust. 115.,
odraz 232, reprodukce 420., rozkládání 402.,
rychlosť 225., 361., šíření-se 200., v kapali-
nách 361., v plynech 211., 357., v tělesech
tuhých 230, 237., ve vodě 229., 357., ve
vzduchu 200. Zvuk Ib. 119. Šíření, fysio-
logie zvuku. Vz Vstnk. XIII. 297., 303. nn.

Zvukba (!), y, f. = hudba. Pohl. Z.
nosová = souhláska. Klc. 46.

Zvukbíř (!), e, m. = hudebník. Pohl.

Zvuknúti. Nepřietelé tvoji zvukli, sonue-
runt. Ž. pod. 82. 3. V Ž. witt.: zvučeli. —
Ev. olom. 110. 236.

Zvukodobý. Z. slova: paf, paf; pam,
pam atd. Uč. spol. 1901. IV. 24.

Zvukomalebný. Z. tvor, místo. Pokr.
1885. č. 87., 93.

Zvukoměr, u, m., sonometr, přístroj
k měření zvuku. Vz Ott. XXIII. 687.

Zvukotkaný dech. Svět kuih. 420. 26.

Zvukový. Barva z-vá hlasu. Nár. list.
1904. 95. 1. Z. signál. Vz Ott. XXIII. 153.

Zvyčiti. Zvyčeno jest, mos habet. Fagif.
39a.

Zvyhlásilý. Z. prodejnosť dobytka. 1561.
Arch. XXII. 188.

Zvyjednice, e, f., nadávka. XVI. stol.
Zvon II. 624b. Sr. Zvyjedený.

Zvyk. Quod volet usus, quem penes
arbitrium est et jus et norma loquendi.
Horaz. Starý zvyk — železná košile. Litom.
73. Z. je druhý život. Sb. sl.. VIII. 86.
Zvyky a pověry v Čechách. Vz Čes. 1. XI.
329. nn. Z. jihočeské. Vz ib. X. 446. Z. na
Košťanech. Vz Sbor. slov. VII 126. nn. Z.
u Kr. Městce. Vz Čeč. 163. Z. z okolí Nové
Říše na Mor. Vz Čes. 1. XII. 85. nn. Z. lidu
slezského. Vz Vlasť. 1. 140., 174., Sbor. Mat.
opav. 1897. Z. a pověry při svatbě. Vz
Čes. 1. XI 299. Zvyky a obyčeje obvyklé
za doby jarní. Vz Čes. 1. XIII. 327. Zvyky
slovenské. Vz Ott. XXIII. 411. Lidové zvyky
ve Staré Říši a v okolí. Vz Čas. mor. mus.
III. 121. Zvyky v Bzenecku. Vz Čes. 1.
XIV. 342. Ľudové zvyky na Slov. Vz Mus.
slov., IV 50., V. 7., 95. Obyčeje a zvyky
v Košťanoch na Slov. Vz Sb. sl. VII. 82.
nn. Ľudové zvyky a povery v B. Čabe na
Slov.; Obyčeje, zvyky a povery u Slovákov.
Vz Phľd. XXII. 385., XXIV. 607. Sr. také
Čes. 1. X. 419., Obyčej, Pověra, Pověsť.
— Z. druhé přirození. Kom. Did. 10.

Zvyknouti s inft. Zvykli tam choditi
m.: chodívají tam. zvykli péci m. pekávají
atd. Vz Phľd. XXIV. 812.