544

Zvyknúti, vz Zvyknouti. Mill.

Zvykový. Z. právo Dvoř. Mor. 100.

Zvymořený robenec, nadávka za stara.
Zvon II. 621.

Zvýrazněti, ěl, ění. = státi se výrazným.
— čím. Havl. 33.

Zvyšek, šku, m. = přírostek jmění. Hauer
16.

Zybohlav, a, m. = třasohlav, kdo potřásá
hlavou. Mš exc. Chybně asi m.: hybohlav
Mš. Sr. Zýbati v VII. 1401.

Zydž = žid. Orava. Sb. sl. 1901. 190.

Zyka Jarosl. Borotinský, spis

Zývání, n., chasmus, oscedo. Ktt.

Zzadu. Pass. 320., 334., Mam. A. 22a.,
Pror. 22a. - Mš.

Zzjeviti = zjeviti. Pass. 336., 342.

Zžasiti co. Aby krásil o dobrotivých
a zžasil zlé. Kar. 93 V jiném rkp: skrotil.

Zženštilec, lce, m. Hlk. XI. 372., Kubl.
105., Lit. II. 678.

Zžidovštělý. Vz Požidovatělý. Mš.

Zžíhati. Pod jeho brvou zžíhá blesk
nevole. Čch. I. Pov. 123.

Zžíravina, y, f. = zžíravá tekutina.
Z-nou co polévati. Pokr. 1885. č. 132.

Zživěti. On sotva zživěl. Z. rakov. knih.
soud. Wtr. Zživěl a přišel k sobě (oživěl).
Zl. Pr. XXI. 67. A pohled její zživěl,
zjasnil se, jiskry v něm proskočily. Zvon V.
701.

Zžlutěti = zežloutnouti. Hrad. 55^b.

Ž. Změny hlásky ž v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 43.

Žába. Kdo z jara spatří první žábu ve
vodě, bude toho roku mnoho plakati, kdo
ji shlédne v trávě, toho čeká veliká radosť.
Mtc. 1. 1897. Obrz. 17. Žabu čo po samom
zlate vodiť budeš, predsa najde mláku.
Rizn. 62. Ž. si vždy kaluž najde (o opilci).
Sb. sl. VIII. 169. Aj malá ž. sa veľkej vody
nebojí. Phľd. XXIII. 308. Žaba sa zapo-
věděla (zapřísahala) močila, a predsa doňho
skočila. Mus. slov. V. 37. Má peněz jako
žab (mnoho). Čes J. XII. 297. Hledi, jak
žaba z prachu (o mrzutém). Slez. Vlasť. I.
235. Jak ž. kváká. Vz Vyhl. II. 269. -
Hra na žábu. Slez. Vz Vyhl. II. 247.

Žabacia. Trasie sa ako žabariny, ako
žabacia perina. Slov. Mus. slov. V. 6.

Žabačka, y, f. = bebečka. Phľd. XXIV.
606.

Žabařina. Dostati se ze ž-ny (z nesnází).
Zvon IV⁷. 707. Sr II. Přisp. 416.

Žaběna = druh hub. Hoš. Pol. I. 146.

Žabí kuňkání, rozmluvy. Vz Vlasť. L
112., 113. Žabí očko, rostl. Vz Pryskyřník
zde. Ž. kvítko, rostl. Vz Sasanka zde.

Žabice, e, f., zdrobn. žába; dívčice. Tbz. V.
9. 122.

Žabikuška, y, f. = žabikuch. Dšk. Km.
52.

Žabinec, nce, m.. = ptačinec obecný,
stellaria media, Vogelmiere. Vz Ott. XXIV.
95., Okřehek.

Žabinek, vz Pryskyřník.

Žabka, y, f. = nádorek pod jazykem. Vz
Ott. XXI. 294. Ž v dětských ústech (2-3
ospice), ranula. Vlasť. I. 210. — Žabka =
zaklinovaní duhy do dna (beček, sudů).
XVIII. stol. Mtc. 1905. 190.

Žabník, u, m., rostl. Vz Pryskyřník zde.

Žábod, raneus (inter pisces). Rozk. P.
354.

Žabomyšina, y, f. = boj žab s myšmi.
Nár. list. 1904. 268. 2.

Žabovřesky = místo, kde se zdržují žáby
Tbz. V. 4. 92.

Žabový. Ž. krajky. Vz Krajka.

Žabro, a, n. = zlodějské páčidlo Nár.
list 1893 č. 50.

Žabulka, y, f. = žabka. Dšk. Km. 32.

Žaburiny. Vodníkova žena kolísala
v suchých ž-nách dieta. Sbor. slov. 1901. 38.

Žáby = kosatec, rostl. Č. Třeb. Čes. 1.
XI. 38.

Žací stroj na obilí, jetel, trávu, polehlé
obilí; Ž. stroj travní s patentním zdvíháním;
Ruční ž. stroj na trávníky zahradní. Nár.
list 1904. 135. 21. —22.

Žáček, spis. v XVIII. stol. — Ž., advokát,
místopředseda říšské rady.

Žádalý, desiderabilis. Mam. F. 87^b. 2.

Žádání, n. = záliba. Baw. Ar. v. 945.

Žadlaviti se = hádati se, ostouzeti se. U Č.
Dubu. Mš.

Zádně = vhod. Baw. E. v. 2076.

Žadonilec, lce, m. Msn. Od. 58. Sr.
Žadonil V. 764.

Žádosť = snaha určitá po nějakém
určitém předmětě jdoucí a názorem vzbuzená.
Čad. 98. Ž. vždy děravá. Hus. Er. III. 246.

Žádostlivosť boje. Jrsk. XIV. 115.

Žáha, pálení žáby, dyspepsia acuta,
pyrosis. Ktt.

Žahadlo, vz Žehadlo VII. 1169.

Žáhalka, scolia, rod blanokřídlých z če-
ledi kodulek. Vz Ott. XXII1. 727.

Žáhati kam čím. Divně na ně okem
žáhl. Kká. Sion I. 35. — koho odkud. Od
žaludku ji žáhlo. Zvon III. 487.

Žahavčí símě (kopřivové). Lék. B. 232^b.

Žachlať co kde: v ruce (muchlati) Val.
Čes. 1 XI. 49.

Žaket, u, m. = ženský kabátec Rgl.

Žaketář, e, m. = kdo šije žakety. Rgl.

Žákovec Fr., prof. a spis.

Žákovica = Žákova hora. Hoš. Pol. 146.

Žákový. Ž. chytrosť Marg. brn. 22. —
Mš,

Žal činí trpitele vzdorným. Slád. Jan 51.



	544

	Zvyknúti, vz Zvyknouti. Mill. Zvykový. Z. právo Dvoř. Mor. 100. Zvymořený robenec, nadávka za stara. Zvon II. 621. Zvýrazněti, ěl, ění. = státi se výrazným. — čím. Havl. 33. Zvyšek, šku, m. = přírostek jmění. Hauer 16. Zybohlav, a, m. = třasohlav, kdo potřásá hlavou. Mš exc. Chybně asi m.: hybohlav Mš. Sr. Zýbati v VII. 1401. Zydž = žid. Orava. Sb. sl. 1901. 190. Zyka Jarosl. Borotinský, spis Zývání, n., chasmus, oscedo. Ktt. Zzadu. Pass. 320., 334., Mam. A. 22a., Pror. 22a. - Mš.	Zzjeviti = zjeviti. Pass. 336., 342. Zžasiti co. Aby krásil o dobrotivých a zžasil zlé. Kar. 93 V jiném rkp: skrotil. Zženštilec, lce, m. Hlk. XI. 372., Kubl. 105., Lit. II. 678. Zžidovštělý. Vz Požidovatělý. Mš. Zžíhati. Pod jeho brvou zžíhá blesk nevole. Čch. I. Pov. 123. Zžíravina, y, f. = zžíravá tekutina. Z-nou co polévati. Pokr. 1885. č. 132. Zživěti. On sotva zživěl. Z. rakov. knih. soud. Wtr. Zživěl a přišel k sobě (oživěl). Zl. Pr. XXI. 67. A pohled její zživěl, zjasnil se, jiskry v něm proskočily. Zvon V. 701. Zžlutěti = zežloutnouti. Hrad. 55^b.

	Z.

	Ž. Změny hlásky ž v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 43. Žába. Kdo z jara spatří první žábu ve vodě, bude toho roku mnoho plakati, kdo ji shlédne v trávě, toho čeká veliká radosť. Mtc. 1. 1897. Obrz. 17. Žabu čo po samom zlate vodiť budeš, predsa najde mláku. Rizn. 62. Ž. si vždy kaluž najde (o opilci). Sb. sl. VIII. 169. Aj malá ž. sa veľkej vody nebojí. Phľd. XXIII. 308. Žaba sa zapo- věděla (zapřísahala) močila, a predsa doňho skočila. Mus. slov. V. 37. Má peněz jako žab (mnoho). Čes J. XII. 297. Hledi, jak žaba z prachu (o mrzutém). Slez. Vlasť. I. 235. Jak ž. kváká. Vz Vyhl. II. 269. - Hra na žábu. Slez. Vz Vyhl. II. 247. Žabacia. Trasie sa ako žabariny, ako žabacia perina. Slov. Mus. slov. V. 6. Žabačka, y, f. = bebečka. Phľd. XXIV. 606. Žabařina. Dostati se ze ž-ny (z nesnází). Zvon IV⁷. 707. Sr II. Přisp. 416. Žaběna = druh hub. Hoš. Pol. I. 146. Žabí kuňkání, rozmluvy. Vz Vlasť. L 112., 113. Žabí očko, rostl. Vz Pryskyřník zde. Ž. kvítko, rostl. Vz Sasanka zde. Žabice, e, f., zdrobn. žába; dívčice. Tbz. V. 9. 122. Žabikuška, y, f. = žabikuch. Dšk. Km. 52. Žabinec, nce, m.. = ptačinec obecný, stellaria media, Vogelmiere. Vz Ott. XXIV. 95., Okřehek. Žabinek, vz Pryskyřník. Žabka, y, f. = nádorek pod jazykem. Vz Ott. XXI. 294. Ž v dětských ústech (2-3 ospice), ranula. Vlasť. I. 210. — Žabka = zaklinovaní duhy do dna (beček, sudů). XVIII. stol. Mtc. 1905. 190. Žabník, u, m., rostl. Vz Pryskyřník zde. Žábod, raneus (inter pisces). Rozk. P. 354. Žabomyšina, y, f. = boj žab s myšmi. Nár. list. 1904. 268. 2.	Žabovřesky = místo, kde se zdržují žáby Tbz. V. 4. 92. Žabový. Ž. krajky. Vz Krajka. Žabro, a, n. = zlodějské páčidlo Nár. list 1893 č. 50. Žabulka, y, f. = žabka. Dšk. Km. 32. Žaburiny. Vodníkova žena kolísala v suchých ž-nách dieta. Sbor. slov. 1901. 38. Žáby = kosatec, rostl. Č. Třeb. Čes. 1. XI. 38. Žací stroj na obilí, jetel, trávu, polehlé obilí; Ž. stroj travní s patentním zdvíháním; Ruční ž. stroj na trávníky zahradní. Nár. list 1904. 135. 21. —22. Žáček, spis. v XVIII. stol. — Ž., advokát, místopředseda říšské rady. Žádalý, desiderabilis. Mam. F. 87^b. 2. Žádání, n. = záliba. Baw. Ar. v. 945. Žadlaviti se = hádati se, ostouzeti se. U Č. Dubu. Mš. Zádně = vhod. Baw. E. v. 2076. Žadonilec, lce, m. Msn. Od. 58. Sr. Žadonil V. 764. Žádosť = snaha určitá po nějakém určitém předmětě jdoucí a názorem vzbuzená. Čad. 98. Ž. vždy děravá. Hus. Er. III. 246. Žádostlivosť boje. Jrsk. XIV. 115. Žáha, pálení žáby, dyspepsia acuta, pyrosis. Ktt. Žahadlo, vz Žehadlo VII. 1169. Žáhalka, scolia, rod blanokřídlých z če- ledi kodulek. Vz Ott. XXII1. 727. Žáhati kam čím. Divně na ně okem žáhl. Kká. Sion I. 35. — koho odkud. Od žaludku ji žáhlo. Zvon III. 487. Žahavčí símě (kopřivové). Lék. B. 232^b. Žachlať co kde: v ruce (muchlati) Val. Čes. 1 XI. 49. Žaket, u, m. = ženský kabátec Rgl. Žaketář, e, m. = kdo šije žakety. Rgl. Žákovec Fr., prof. a spis. Žákovica = Žákova hora. Hoš. Pol. 146. Žákový. Ž. chytrosť Marg. brn. 22. — Mš, Žal činí trpitele vzdorným. Slád. Jan 51.