545

Žalestivě = žalostivě. Ž. revúci lev,
Aesop. Báj. z r. 1517.

Žaliňáček, čku, m = sváteční šátek
žen. Litom 68.

Žalinka. Jrsk. Pov. 43.

Žalivý zvuk. Jrsk. VII. 12, Tbz. V. 1
12.

Žalmistový. Podle slov ž-vých. Zvon III.
390.

Žalnotklivě pěti. Msn. Hym. 64.

Žalnovleklý den. Slád. Rich. 137.

Žalný. Ž. slza (žal na jevo dávající).
Slád. Rich. 22.

Žaloba. O ž-bách v starší době. Vz Arch.
XIX. 593.

Žalobně. Hlas (zvonu) ž. (žalostně) zněl.
Jrsk. VI. 1. 68.

Žalobnonylý. Msn. Od. 64.

Žalokojný prs. Škod. II² II. 193.

Žalohojný. Ž. Váda. Škod. II² 208.

Žalosť. Ž-sti se vystříhej jakožto od vraha
svého života. Jrsk. VII. 2. 56. Ž. je hotové
neštěstí. Zl. Pr. XXI. 223.

Žalosten, stna, o, vz Žalostný.

Žalostiv, a, o, vz Žalostivý.

Žalošče = žalosti. Rúcho žaloščemi ro-
zedřela. Pass. 348.

Žalov Jaro, spis.

Žalovatlivý (!). Ž. pád = akkusativ.
Rosa.

Žalovaťník (!), u, m. = akkusativ. 1775.
Sr. Bilý Obr. 75.

Žalovavý. Ž. protiva (často žalující).
Rais. Sir. 46.

Žaltářův. Podle slova žaltářova. Mat.
228. 1.

Žaludeční dáveni, gastrorrhoea; opera-
tivní utvoření trvalého píštěle ž-ho, ústícího
předními stěnami břišními na zevnějšek.
Ott. IX. 948. Ž. katarrh (katarrhální zánět
žaludku), catarrhus gastricus, gastritis catar-
rhalis, Magenkatarrh; zánět žláz ž-čních
gastroadenitis, Magendrüsenentzündung. Ktt

Žaludek. Přístroj k ohledání ž-dku,
Gastroskop, vyšetření ž-dku zrcadlem,
Gastroskopie, osvětlení ž-dku žárovkou
elektrickou, Gastrodiaphanie, řez ž-dku,
Gastrotomie, trhlina, natržení ž-dku, ga-
strorrhexis, vyříznutí části žaludku a střev
a sešití obou, gastroenterostomia. Vz Ott.
IX. 945. Krvácení ž-dku, gastrorrhagia,
Magenblutung; otevření ž-dku, gastrotomia,
Magenöffnung; zánět ž-dku z otravy, ga-
stritis toxica. Ktt. Má žalúdok ani (jako)
kňaskô vrece (nenasytný). Slov. Phľd. XXIV.
342. Má ho v ž-dku jako kámen oblázkový.
Tbz. II³. 351. Není co jiného drzejším
kromě žaludku ukrutného, který sebe silně
vzpomínati káže (lačný). Škod. Od. 107.
Má ž. jako kachna (dobrý). Hav. Chamr. 64.

Žaludkoděložní řez (císařský), sectio
caesarea, gastrohysterotomia. Ktt.

Žaludkodvanáctníkový katarrh, catar-
rhus gastroduenalis, zánět, gastroduodenitis
Ktt.

Žaludkostřevní příznaky, Magendarm-
erscheinungen, zánět, gastroenteritis. Ktt.

Žampánka, y, f. = druh brambor. Hoš.
Pol. 146.

Žampion. Na Chudenicku: švestková
houba, že prý roste pod švestkami. Čes. 1.
XL 290.

Žamputářství, n. = žvast. Nár. list.
1902. č. 347.

Žangr, u, m. =— strmobýl obecný, turritis
glabra. Čes. 1. XIV. 373.

Žanka, y, f. = Johanna. Rgl.

Žanygl, u, m. = žanikl. Hoš. Pol. 146.

Žapliť sa = dohadovati se. Slov. Phľd.
XXIV. 606.

Žaponisující dámy (po žaponsku si ve-
doucí). Nár. list. 1903. 353. 9.

Žár, u, m., rybník na Krumlovsku. Arch.
XXI. 543.

Žárooký blouznivec. Kká. Sion I. 71.

Žárorys, u, m. = strop ohniště. KP. X.
405.

Žárošky, zaniklá ves v Bučovsku na
Mor. Vz Mtc. 1905. 379.

Žároviště, ě, n. = místo, kde se pálily
mrtvoly. Škod. II². II. 212.

Žárství, n. = oheň. Z praž. kn. soud.
1536. Wtr.

Žaslý, attonitus, uleklý. Mam. F. 85b. 2.

Žasnouti, vz Žásati.

Žaškovec, vce, m., potok a přítok Oravice
na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

Žávati, iterat. k žíti, žnu. Us. Mš.

Žažkov, a, m., dědina v oravské stolici.
Vz Sb. sl. VII. 53.

Žblnknúť do vody = žblunknouti. Slov.
Phľd. XXII. 456

Žblundy = bubliny. Dšk. Km. 22.

Žblunkavě něco plniti. Jrsk. XXVII. 380.

Žblunkavý. Ž. jarní strouha. Rais. Lid.
133.

Žbrdlení, n. = brlení. V. Mýto. Mš.

Žbriol, u, žbriolek, lku, m. = špatná káva,
brynda. Šumava. Rgl.

Žbrnda, y, f. = brynda, kořalka. Slov.
Phľd. XXIII 597.

Žbronda. Ž. užbrondaná. Ces. 1. XIII.
177.

Žbrundanina, y, f. = špatné jídlo. Rais.
Sir 119.

Žďárecký vedle žďárský. Hoš. Pol. 119.

Ždiarik, hora v Gemersku na Slov. Sbor.
slov. 19C0. 152.

Ždímačka na prádlo. Rgl. Sr. Ždímadlo.

Žebernatky, ctenophora. Vz Ott. XVIII.
497.

Žebolík, ranopar. Rozk. P. 504.

Žebr, u, m. Žebrem něco nalézti (žebrotou).
Chč. S. II. 136b.

Žebrácký. Ž. zábava chasy v sobotu po
výplatě (při pivě). Čeč. 170. Není horšího
člověka, než když do ž-cké hlavy vleze
furie (furiantství). Tbz. V. 9. 57.

Žebráček, čka, m. Byl to takový ž. =
mrzáček. Čes. I. XIV. 151.

Žebráčstvo = žebráctvo. Ž. pod. 106. 10.,
Mam. F. 90a. 2.

Žebrák, a, m., tanec na Těšínsku. Slám.
Put. 325. Vz Brt. P. n. 985. — Ž. = žebravý
člověk. Žije, ako u cesty žobrák (špatně).
Rizn. 174. Vytras žobráka zo vší, dovedie
ťa do nich. Sbor. slov. VII. 133. Jak se ž.
nají, chce v domě i na pána hrát. Vyhl. II.