549

Živec, vce, m, nerost. Vz Vstnk. XI.
839.

Živečnatý. Ž. žíla. Vstnk. XI. 716.

Živelně. Dnes nějak živelněji to zatřáslo
se v něm. Zvon IV. 10.

Živen, vna, o = živný, živý. Samo tělo
živno se ukázalo, caro viva. B. ol. Levit.
13. 11.

Živitelstvo, a, n. Ž. města = obyvatelstvo
Msn. Od. 94.

Živiti koho. Nech ťa pán Boh živí, dokiaľ
budú slivy, a keď budú čerešne, nech ťa čert
vezme. Slov.

Živkom mravci (mravenci) hada jedli (za
živa, ještě žil a už ho jedli). Liptov. Sbor.
slov. IX. 47., Phľd. XXIV. 484.

Živlý. Životným n. živlým..., aetherea,
vitali (aura) vescitur. Gl. roudn. 28a. Není-li
m: živý. Prk.

Živnostenskoprávní poměr. Nár. list.
1904. 93. 2.

Živnostenskořemeslnický. Nár. list.
1904. 30. 4.

Živnostenskotechnický obor. Nár. list.
1904. 18. 3.

Živohra, y, f. Linda. — Lit. I. 802.

Živoplodný. Ž. země. Msn. II. 381.

Život. Ty odpustíš, jeť život bouřná řeka,
jež často rmutem, co se z bezdna valí, i azur,
jenž v ní zrcadlí se, zkalí. Vrch. Co živ. dal.
58. Ž. je tvrdá škola pre Človeka. Rizn. 167.
Ž. jest růženec malých běd. Vrch. Muš. II.
187. Ž. náš jest bezpřetržitý sen. Tbz. V.
1. 113. — Ž. Aby k němu dojel svým ž-tem
(osobně). Arch. XXI. 314.

Životedlný = životelný. Rozml. náb. bud.
18.

Živótek na Slov., prucel. Vz Nár. sbor.
XI. 17. Vz Ovršník.

Životní pojištění (života). Nár. list. Ž.
dílo = o kterém kdo pracoval skoro po
celý svůj život. Lit. I. 563.

Životoběh, u, m., Lebenslauf. Jeř. Rom.
básn. 37.

Životochovatelský, macrobioticus. Z.
jednání (pojednání). Presl v Kroku I. a. 14.

Životský. To je život ž-ský! Val. Čes. 1.
XV. 30.

Životozpyt, u, m., Physiologie. Čad. 39.

Živoucnosť českého jazyku, Lebensfähig-
keijt. Lit. I 197.

Živůtko, a, n. = živůtek. Dšk. Km. 5.

Živý. Do živého (někomu) siahať. Mus.
slov. VII. 43. Jsou živi jen na těch jabkách
(bramborách). Litom. 58. — Ž. ulice =kudy
mnoho lidí chodí. Zvon III. 693. — Ž. vlas
= vlaskovec vodní, gordius. Mtc. 1902. 442.
— Ž. váha. Metrický cent živé váhy (do-
bytka váženého za živa). Nár. list. 1903. 222.
17. a j.

Žízeň = hojnosť. Baw. Ar. v. 2825. — Ž.,
Durst. Ž. jako trám (veliká). Zvon III. 524.

Žízniti k čemu. Žízníme ke pravdě, jako
lačný jelen k vodě. Jrsk. XXIV. 207.

Žíznivý. Byl ž. jako houba. Rais. List.

47..

Žízno, a, n., ubertas, hojnosť Vz Žizeň.
Pole tvá naplní se žíznem. Ž. pod. 64. 12.,
witt. 275. - Mš.

Žížavý = žhavý. Ž. do všeho = pilný.
Volyně. Čes. 1. XIII. 126.

Žižda. List. fil. XXVIII. 28.

Žiži = žíža.

Žížmo, a, n. = horko vedro; dýchanec.
Val. Čes. 1. XII 85.

Žížnavý = řeřavý, žhavý. Ž. cihlička.
Hoš. Pol. 146.

Žkvrknouti. Pírko škvrklo (náhle shořelo).
Hlavn. 39.

Žlab. Sr. Mus. fil. 1904. 443. — Ž. beto-
nový, cihelní, dřevěný, chlévní, kamenný,
pohyblivý, železný. Vz KP. IX. 385., 395. nn.
Vyjídá všecky žlaby (slouží každé straně).
Vrch. Muš. I. 28. Žlaby u střech. Vz KP. XL
334. nn.

Žlabinská, pole u Koutů. Čas. mor. mus.
IIL 150.

Žlabiny, pole u Kojetic. Čas. mor. mus.
III. 150.

Žlábkovací práce truhlářské. KP. XI. 12.

Žlábky, louky u Pavlova. Čas. mor. mus.
IIL 150.

Žlábkovač, e, m., přístroj. Rgl.

Žlábkovnice, e, f. = cihla žlábkovitá.
KP. IX. 270. — Ž. = druh výplní ve sta-
vitelství. KP. IX. 80.

Žlabovnice, e, f. = cihla do chlévních
žlabů. KP. IX. 385.

Žlabovník, u, m. Vikýřový ž. KP. IX.
346.

Žlabuň, ě, f. místo: labuň. Bydž. Kšť.
Lid. 3.

Žláza. Žlázy mízní, glandulae lympha-
ticae, zbytnělé, hypertrophicae; vynětí žlázy
štítní, thyreoidectomia, Schilddrusenexstir-
pation. Ktt.

Žlázoboubelovitý nádor halvový, kyst-
adenomaatheromatosum, týž slizovatý, k. mu-
cosum. Ktt.

Žlázový boubel, lymphocystis. Ktt.

Žleby, louky u Svatoslavě. čas. mor.
mus. III. 150.

Žlíbečky, louky u Petrovic. Čas. mor.
mus. III. 150.

Žlíbky, louky u Časlavic. Čas. mor. mus.
III. 150. — Ž. zlaté, pole u Starče. Čas. mor.
mus. III. 150

Žloutenka černá, icterus melas, melan-
icterus, čmýrová, ict. menstrualis, původu
jaterního, icterus mechanicus, hepatogenes,
z otravy olovem, ict. saturninus. Ktt.

Žloutenkovitosť, i, f., cholosis. Ktt.

Žluček, čku, m., colon. Rozk. P. 1227

Žlučiti se = zlobiti se, ž. koho. Jrsk. V. 95.
Zvon V. 636.

Žlučivý. Ž. bolesť, reptání. Zl. Pr. XXI.
127.

Žlučnatosť, i, f., cholosis. Ktt. Sr. Kalo-
krevnosť.

Žlučilník. Rozšíření ž-ku, cholecystektasie.
Ktt.

Žlučový písek, Gallengries. Ktt.

Žlut, a, o, vz Žlutý.

Žluť, i, f. = žlutá barva. Šafránová ž. Vz
Crocin. Nebes temná ž. Zr. Let. II. 14.

Žlutá = pšenice. V zloděj. mluvě.

Žluták, u, m., druh bramboru. Dšk. Km.
28.