554

Armatura parních kotlů. Vz KP. X.
431 nn.

Aronův. Aronova brada, rostl. Brt. Sl. 7.

Arsen, u, m. Dějiny, vlastnosti a upotře-
bení arsenu. Vz KP. X. 245. — Vstnk. XIV.
455.

Arsenoželezitý. A. zřídlo. Nár. list. 1905.
131. 13.

Artistickointernationalní. Nár. list.
1906. 26. 13.

Arvent, u, m. = advent. Dšk. Sr, Huj.
Progr. 15.

Asse = až se. A. budou pást. Hoš. Pol.
II. 18., 131.

Atavism-us, u, m. = vlastnosť dědit
pojednou znaky některého vzdálenějšího
předka. Zvon III. 651.

Atelierní intimita. Nár. list. 1905 15. 13.

Atelierový, A. společnost Zvon VI. 285.

Athmosfaera, y, f. Výzkum vyšších vrstev
a-ry. Vz Vstnk. XIII. 684.

Atlasně bílý, zbarvený. Us. Rgl

Attrakce, vz Spodoba.

Aucknecht, a, m., z něm. Hausknecht.
Nadával jako a. od Zeleného vola. Zvon VI.
106.

Auditoř, e, f., z lat. = posluchárna. Zvon
VI. 164.

Auersperger V. Dr., prof. a spis.

Auerswald, red.

Augustin Fr. Dr, prof. a spis.

Autobiograf, a, m. Nár. list. 1905. 22. 13.

Autobiografický. A. kresba. Zvon V. 510.

Autodidaktně. Nár. list. 1905. 64. 13.

Automobilistický ruch Us.

Automobilka, zdr. automobil. Nár. list.
1905. 131. 22.

Automobilový. A. jízda. Us.

Autotomie, e, f., z řec. = komolení sama
sebe Rgl.

Autotypní reprodukce. Nár. list. 1905.
64. 13 Sr. Autotypický v III. Přisp. 7.

Avanturinový. A. barva. Rgl.

Axamit Ign. Dr., prof a spis., 1819. až
10/10. 1904. Sr. Zl. Pr. XXI. 623. s podob.,
Programm praž. akad. gymn. na r. 1905
str. 21, Nár. list 1904. 280. 1. a jiné listy
z též doby.

Až. Sr. Brt. Sl. 7.

Babí léto. Sr. Kšť. Poh. 13.

Babička, y, f. B. polní, lesní = chudobka.
Šumava. Rgl.

Babika, y, f Na babika (volání na hou-
sata)! Phľd. XXIV. 344. Sr. předcház. Babi.

Bábin, a, o. Už je babino (dítě) = už
spí. Šumava. Rgl.

Babina, y, f. = cucky z lnu, které se
dávají v zimě do oken místo mechu. Litom.
65. Sr. Babiny v V. 927.

Babinec, nce, m. = kopka sena; obalena
(úprava vlasů žen vdaných). Brt. Sl. 8.

Bábivý. B bába = bába porodní. Litom.
43

Babka, y, f = stará kráva. Chod. Hruška.

— B. = čásť kolovratu. Mus. slov. VII. 58.

— B. = dání něco prachu ručničního do
střepu, zapálení ho a vyhození do povětří,
ein Speiteufel. D. v Jg. Slov. I. — B. blysk,
babí blysk, blýskavé kvítí, rostl. Vz Orsej zde.

— B. Kar., sochař. Sr. Zl. Pr. XXII. 275.
Babkování, n. Chodění v úterý maso-

pustní za maškary po babkování (vybírání
slaniny atd. ). Sr. Brt. Sl. 9.

Babkovník, a, m. = kdo chodí po bab-
kování. Brt. Sl. 9. Sr. předcház Babkování.

Baborovský J. Dr., spis.

Babouk, a, m. = baba. V zloděj. ml. Čes.
1. XV. 46.

Bábovka pečivo: císařská, kynutá, polé-
vaná, třená, zavinutá. Exc. Rgl.

Babranina, y, f. Slov. Phľd. XXI. 214.
Sr. Babranice.

Babrati sa s čím. Kto sa s múkou babre,
nuž sa mu prilepí voľačo z nej na ruky.
Slov. Sb. Sl. VIII. 168.

Babrlička, y, f., zdrobn. Barbora. Počkej
Johanes, však ty dostaneš, že's nám polámal
B- čku! Us. Rgl.

Babroniť sa, inten. slovesa babrať sa.
Brt. Sl. 9.

Babŕzgať sa = babrať sa v něčem. Brt.
Sl. 9.

Babský. B. srdce (neudatné). Zl. Pr. XXI.
207. B. pes = housenka přástevníka medvě-
dího. Brt. Sl. 9.

Babúliť = ukrucovati, ovinovati (šátkem).
Slov Phľd. XXIV. 344.

Babuše, e, f. = hubka? Jako kdyby
někdo vzal do jedné ruky vocel a do druhý
oblátek, tloukl tím kamenem o vocel, jak
by dlouho chtěl, tak aby se všech stran
pršaly jiskry, oheň bez ba buše, prachu nebo
troudu míti nebudeš. Čes. 1. XIV. 299.

Babyloun, a, m., vrch u Domažlic. Rgl.

Bacoun, u, m. = list ocúnový; květ slove
naháč. Litom. 76.

Bác, e, m = papuč. Brt. Sl. 9.

Bačák, a, m. = bača. Brt. Sl. 9.

Bačiklata = vejce. V zloděj. ml. Čes 1.
XV. 46.

Bačkora, y, f. Dze konope moču a bačkore
nošu, tam jest planý (špatný) kraj. Mus. slov.
VI. 85

Bachrňák, a, m. = tlustý člověk. Slád.
Jindř. 40.

Baďák, u, m. = moučné jídlo. Vz Policajt
zde.

Změny hlásky b v podřečí polnickém.
Vz Hoš Pol. I. 34.

Ba = třebas atd. Vz Brt. Sl. 8.

Baba. Srv. Brt. Sl. 8. — B. metallová
= arcibaba. Us. Rgl. — Dětská hra na
Bílou babu ve Slez. Vz Vlasť. 1. 130. —
B., vz Dolívka.

Babáčka, y, f. = žena babáková. Brt. Sl. 8.
Sr. Babák (muž báby porodní), Babčáčka,

Babák E., spis.

Babčáčka, y, f. = žena babákova. Brt.
Sl. 8. Sr. Babáčka.

Babělétákový. B. pavučiny (babí léto)
Brt. Sl. 8.

Babi, babi, babi = volání na housata
Slov. Phľd. XXIV. 344. Sr. násled. Babika



	554

	Armatura parních kotlů. Vz KP. X. 431 nn. Aronův. Aronova brada, rostl. Brt. Sl. 7. Arsen, u, m. Dějiny, vlastnosti a upotře- bení arsenu. Vz KP. X. 245. — Vstnk. XIV. 455. Arsenoželezitý. A. zřídlo. Nár. list. 1905. 131. 13. Artistickointernationalní. Nár. list. 1906. 26. 13. Arvent, u, m. = advent. Dšk. Sr, Huj. Progr. 15. Asse = až se. A. budou pást. Hoš. Pol. II. 18., 131. Atavism-us, u, m. = vlastnosť dědit pojednou znaky některého vzdálenějšího předka. Zvon III. 651. Atelierní intimita. Nár. list. 1905 15. 13. Atelierový, A. společnost Zvon VI. 285. Athmosfaera, y, f. Výzkum vyšších vrstev a-ry. Vz Vstnk. XIII. 684. Atlasně bílý, zbarvený. Us. Rgl Attrakce, vz Spodoba. Aucknecht, a, m., z něm. Hausknecht. Nadával jako a. od Zeleného vola. Zvon VI. 106. Auditoř, e, f., z lat. = posluchárna. Zvon VI. 164. Auersperger V. Dr., prof. a spis. Auerswald, red. Augustin Fr. Dr, prof. a spis. Autobiograf, a, m. Nár. list. 1905. 22. 13. Autobiografický. A. kresba. Zvon V. 510. Autodidaktně. Nár. list. 1905. 64. 13. Automobilistický ruch Us. Automobilka, zdr. automobil. Nár. list. 1905. 131. 22. Automobilový. A. jízda. Us. Autotomie, e, f., z řec. = komolení sama sebe Rgl. Autotypní reprodukce. Nár. list. 1905. 64. 13 Sr. Autotypický v III. Přisp. 7. Avanturinový. A. barva. Rgl. Axamit Ign. Dr., prof a spis., 1819. až 10/10. 1904. Sr. Zl. Pr. XXI. 623. s podob., Programm praž. akad. gymn. na r. 1905 str. 21, Nár. list 1904. 280. 1. a jiné listy z též doby. Až. Sr. Brt. Sl. 7.	Babí léto. Sr. Kšť. Poh. 13. Babička, y, f. B. polní, lesní = chudobka. Šumava. Rgl. Babika, y, f Na babika (volání na hou- sata)! Phľd. XXIV. 344. Sr. předcház. Babi. Bábin, a, o. Už je babino (dítě) = už spí. Šumava. Rgl. Babina, y, f. = cucky z lnu, které se dávají v zimě do oken místo mechu. Litom. 65. Sr. Babiny v V. 927. Babinec, nce, m. = kopka sena; obalena (úprava vlasů žen vdaných). Brt. Sl. 8. Bábivý. B bába = bába porodní. Litom. 43 Babka, y, f = stará kráva. Chod. Hruška. — B. = čásť kolovratu. Mus. slov. VII. 58. — B. = dání něco prachu ručničního do střepu, zapálení ho a vyhození do povětří, ein Speiteufel. D. v Jg. Slov. I. — B. blysk, babí blysk, blýskavé kvítí, rostl. Vz Orsej zde. — B. Kar., sochař. Sr. Zl. Pr. XXII. 275. Babkování, n. Chodění v úterý maso- pustní za maškary po babkování (vybírání slaniny atd. ). Sr. Brt. Sl. 9. Babkovník, a, m. = kdo chodí po bab- kování. Brt. Sl. 9. Sr. předcház Babkování. Baborovský J. Dr., spis. Babouk, a, m. = baba. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46. Bábovka pečivo: císařská, kynutá, polé- vaná, třená, zavinutá. Exc. Rgl. Babranina, y, f. Slov. Phľd. XXI. 214. Sr. Babranice. Babrati sa s čím. Kto sa s múkou babre, nuž sa mu prilepí voľačo z nej na ruky. Slov. Sb. Sl. VIII. 168. Babrlička, y, f., zdrobn. Barbora. Počkej Johanes, však ty dostaneš, že's nám polámal B- čku! Us. Rgl. Babroniť sa, inten. slovesa babrať sa. Brt. Sl. 9. Babŕzgať sa = babrať sa v něčem. Brt. Sl. 9. Babský. B. srdce (neudatné). Zl. Pr. XXI. 207. B. pes = housenka přástevníka medvě- dího. Brt. Sl. 9. Babúliť = ukrucovati, ovinovati (šátkem). Slov Phľd. XXIV. 344. Babuše, e, f. = hubka? Jako kdyby někdo vzal do jedné ruky vocel a do druhý oblátek, tloukl tím kamenem o vocel, jak by dlouho chtěl, tak aby se všech stran pršaly jiskry, oheň bez ba buše, prachu nebo troudu míti nebudeš. Čes. 1. XIV. 299. Babyloun, a, m., vrch u Domažlic. Rgl. Bacoun, u, m. = list ocúnový; květ slove naháč. Litom. 76. Bác, e, m = papuč. Brt. Sl. 9. Bačák, a, m. = bača. Brt. Sl. 9. Bačiklata = vejce. V zloděj. ml. Čes 1. XV. 46. Bačkora, y, f. Dze konope moču a bačkore nošu, tam jest planý (špatný) kraj. Mus. slov. VI. 85 Bachrňák, a, m. = tlustý člověk. Slád. Jindř. 40. Baďák, u, m. = moučné jídlo. Vz Policajt zde.
	B.
	Změny hlásky b v podřečí polnickém. Vz Hoš Pol. I. 34. Ba = třebas atd. Vz Brt. Sl. 8. Baba. Srv. Brt. Sl. 8. — B. metallová = arcibaba. Us. Rgl. — Dětská hra na Bílou babu ve Slez. Vz Vlasť. 1. 130. — B., vz Dolívka. Babáčka, y, f. = žena babáková. Brt. Sl. 8. Sr. Babák (muž báby porodní), Babčáčka, Babák E., spis. Babčáčka, y, f. = žena babákova. Brt. Sl. 8. Sr. Babáčka. Babělétákový. B. pavučiny (babí léto) Brt. Sl. 8. Babi, babi, babi = volání na housata Slov. Phľd. XXIV. 344. Sr. násled. Babika