558

Barciže = ovšem. Sr. Bárci. Litom. 37.

Barchentka, y, f. = sukně barchentová.
Rais. Lid. 219.

Barinka, y, f., nějaká obuv. Slov. Čas.
mus. V. 18.

Barkář, e, m. = pes. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 48.

Barkus, u, m. = bramborový lívanec. Brt.
Sl. 12.

Barno, a, m. = barnavý vůl. Brt. Sl. 12.

Barokní Praha. Nár. list. 1906. 27. 13.
Sr. Barokový.

Barokový sloh (římsy obloukovite vinuté,
rohy otupené obloukem a množství okras
původu často fantastického). Vz KP. XI. 89.

Barrikady v Praze. Sr. Tk. Pam. I. 473.

Bárta K, spis.

Bartocha Jos., prof. a spis.

Bartoloměj sv. Pověrv k němu se táh-
noucí. Vz Čes. 1. XIII. 429.

Bartoněk Vojt., malíř. Sr. Zl. Pr. XXII.
178.

Bartoš písař. Sr. Tk. Pam. I. 382.

Baruškovatět = měniti se v beránky
(o oblacích). Brt. Sl. 13.

Barva na máslo a sýr. Nár. list. 1905.
131. 23.

Barvení, n. B. histologické. Vz Vstnk.

XIV. 235. B. povrchu dřeva. Vz KP. XL
61., 65.

Barvíř Jindř. Dr., prof. a spis.

Barvivo, a, n. Vz KP. XI. 62. B va rost-
linná a minerální. Vz KP. XL 64.

Barvokaz, a, m. = malíř. Čch. II. Pov.
123.

Bary-um, a, n., v lučbě. Vz Vstuk. XIII.
416., XIV. 299.

Basáč, e, m. = tlustý člověk. Šumava. Rgl.

Basamtina, y, f. = kleni. Rgl.

Basamtiti = klíti. Us. Rgl. Sr. Basa-
movat v V. 950.

Báseň u Rosy: vazomluva, mluvozpěvna,
zpěvona, zpěvonce (!)

Baskulík. Sr. KP. XL 261.

Basl J., odb. učit. a spis.

Bastržaj, e, m. = mláka, marast; jarok,
kterým vytéká voda ze dvora. Slov. Phľd.
XXIV. 754.

Bašovka, y, f. = druh brambor (po ob-
chodníku Bašovi). Hoš. Pol. I. 134.

Baštrnák, u, m. rostl. čas mus. V. 22.

Baštýř Jindř., spis.

Báti se čeho. Nebojí se ani býka uvá-
zaného. Mus. slov. V. 28.

Batinka, y, f., rostl. Vz Myší ocásek.

Batoh, u, m., Bürde, asi z maďar. bata.
Phľd. XXII. 757.

Batole, ete, n. = malé dítě, které se ba-
tolí. Us. Rgl. Sr. Batolátko.

Batožie, n. Srv. Lohe.

Bausen = báti se. V zloděj. mluv. Čes. 1.

XV. 46.

Bauše Boh., prof. a spis. Srv. Máj. III.
406., Tk. Pam. I. 474, Zl. Pr. XXII. 237.
s podob., XXI 104., Zvon IV. 712.

Baušne = ba už ne Ott. XX1V. 495

Bauzid, u, m. nerost. KP. X. 218.

Bavorovský E. a J., spis.

Bažík, a, m. = beránek. Brt. Sl. 13.

Bažinný ptačinec, stellaria uliginosa,
rostl. Vz Ott. XXIV. 95.

Bažisko, a, n. = bahnisko. Brt. Sl. 13.

Bažiti po čem. Po čem bažíme, to si
vážíme Slov. Sb. sl. VIII. 85.

Bebelka, y, f. = zelina, lék (v dětské
řeči). Brt. Sl. 13.

Bebíčko, a, n., zdrobn. bebe (v dětské
řeči). Rgl.

Beckovský Jan. Srv. Bílý. Obr. 62.

Becquerelovský. B. paprsky (které vy-
dává těleso samo ze sebe). Vz Phľd. XXIV.
361.

Bečdech = ticho. V zloděj. ml. Čes. 1.
XIV. 46.

Bečička, y, f., druh jablka. Brt. Sl. 14.

Béčour, a, m. = bečák. Brt. SI. 14.

Beda, y, f. = běda. Kde nieto bedy, tam
nieto vedy (vědy). Slov. Sb. sl. VIII. 84.

Bědačiť sa = nuzačiti se. Brt. Sl. 14.

Bedle = berle. Čes. 1. XIV. 28.

Bedňák, u, m. = vůz na řepu, píízi a
a plátno. Litom. 63.

Bednárna, y, f. = německá škola. B.
zdravého rozumu dětí (českých). Nár. list.
1905. 260. 2. odp.

Bednění, n. B. stropu, arkýře, studny.
KP. IX. 349., 139.

Bědoucí. Bída b. Čes. 1. XIV. 29.

Bědovánky, pl., f. Po mnohých rado-
vánkách idú bědovánky. Siov. Sb. sl. VIII.
87.

Bedrovec, vce, m. = bederní sval. Zánět
b—vce, psoitis, Lendenmuskelentzündung.
Ktt.

Beer Rob., spis

Běh, u, m. = dráha pilníku. Pilník se
dvěma běhy, dvojběžný. Us. Rgl.

Bechnať = bubřeti Brt. Sl. 14.

Beistin, u, m.. = plátno. V zloděj. ml.
Čes. 1. XV. 46.

Bejchnouť = skočiti. A hastrraan bejch
do teho plesa (rybníka) Slez. Vyhl. Slz. 47.
Sr. Bechnúť v II. Přisp. 12.

Bejkovnica, e, f., jm. louky. Hoš. Pol. I.
135.

Bejložravý chrup. Zvon III. 650. Srv.
Býložravý.

Bekati na koho jak. Bekají na sebe
bečením urážlivým. Zvon III. 79.

Bel, e, f., vz násl. Bele.

Bělánka, y, f. = bělka, druh pšenice.
Rgl.

Běłavka, běłička, běłuška, y, f., druh
jablka. Brt. Sl. 15.

Belčov, u, m. = koliska, z maďař. Slov.
Phľd. XXII. 757.

Bele (bel, e, f. ?) = tučné maso bravčové.
Mus. slov. IV. 49.

Belek, lku, m. = prázdný (dutý) strom.

Ten se zakope do země, kde je proud, a
vyvrtá se v něm díra, aby voda odtékala.
B. = studánka obložená dutým kmenem.
V západní Mor.: belík. Hoš. Po). I. 135.

Bělek, lku, m. = bílek (ve vejci). Vz
Litom. 13.

Bělena, y, f. = špatná kořalka. Napíł sa
b-ny. Val. Čes. 1. XIV. 244.

Belenka, y, f. = kolébka. Brt. Sl. 15.