557

Beľezniť = žvaniti. Brt. Sl. 15.

Bělička, y, f. Srv. předcház. Beiavka.

Belík, u, m. Srv. předcház. Belek.

Bělimocévnatkový zánět, sclerochori-
oiditis (přední, anterior, zadní, posterior). Ktt.

Belina, y, f. = bylina. Hoš. Pol. II. 73.
Srv. násl. Belinka.

Bělina, y, f. Křišťálová b. Zr. Zahr. 82.

Belinka, y, f. = bylinka, zdrob. belina.
Hoš. Pol. II. 73. Srv. I. Přisp. 13.

Belivý = dutý. B pařez Kdýně. Rgl.

Belkośit = bláboliti. Vlasť. I. 238. Sr.
Belkošiti v V. 965., chybně asi m.: belkośit.

Bělmo, a, n. Zažehnávaní bělma. Vz
Vlasť. V. 208.

Bělmooký hněv. Slád. Jan 100.

Bělohubý = světlé pleti. Litom. 43.

Běloskvrnáč, e, m, syntomis, motýl. Sr.
Ott. XXIV. 498.

Bělošplíchaný = kropenatý. B. holub.
Mor. Rgl.

Bělotřpytný strom. Zr. Brand. 43.

Bělouch, u, m., rostl. Vz Sasanka zde.

Bělský Alois, spis.

Běľšo = bělejší. Do bělša. Brt. Sl. 15.

Beluška, y, f., ví předcház. Běłavka.

Bem Eduard, Rud., spis. Zl. Pr. 1901

Béňa M., spis.

Bencovat = silně tlouci. B. na dvéře. Brt.
SI. 15.

Benda, y, m. = tlustý muž. Brt. Sl. 15.

Benedikti. Srv. Lit. II. 845—846.

Benediktinka, y, f. = slivovice, vz Za-
hřáti.

Beneš Fr., uč. a spis., 1827. —3. /12. 1905.

Benešová Olga, spis.

Benešovský-Veselý J. J. spis.

Benešův Evangeliář ze zač. XV. stol.
Vz Mus. 1906. 156.

Bennár, a, m. = bednář. Slov. Čes. 1.
XIV. 48.

Bennárý = bednářový. Slov. Čes. 1. IV. 48

Benoni Jos., red. a spis. f 19. /12. 1905,
maje 82 léta. Sr. Nár. list. 1905. 349. 2.

Ber, u, m., setaria, Borstenhirse, -gras,
tráva. Vz Ott. XXII. 893, Mušec.

Beran u tkadl. stavu = ozubené kolo. Vz
Litom. 66. — B. Stínání berana. Vz Brt.
Čit. 412. — B. St., spis.

Bércový, B. kosť. Zvon III. 649.

Berinčok. Poľný B., dědina na Slov. Vz
Phľd. XXII. 302.

Berková Zdena, básn. Zl. Pr. 1904.

Berkovcová Anna, spis.

Berlička z Chmelče. Vz Scipio, Ott.
XXII. 723.

Berlinka, y, f., druh brambor. Brt. Sl.
15. — B. v tělocviku= výmyk závěsem
po předu, Felge aus dem gemischten Hang.
Rgl.

Bern, ě, f. Tohoto slova nebylo.

Bernau Bedř. f 1903. Sr. Zvon IV. 239.

Berně: z dědinníků, z desátků úroko-
vých, dlužná, domovní, z hlavy, z kol
mlýnských, z komínů, královská, majetková,
z mléčného, z mlýnů, z nápoje, z obilí,
z páleného, z poddaných, pozemková, ze
sladkého pití, svobodnická, svolená, vá-

lečná, z vína, všeobecná, zemská, živno-
stenská. Vz Svobd. 147.

Berník krajský, královský, stavovský,
zemský. Vz Svobd. 147.

Bernolák. Sr. Lit. II. 846.

Beruška (svinka) zední, oniscus muralis,
obecná, porcellio scaber, sladkovodná, asellus
aquaticus. Vz Ott.

Berzeli-um, a, n. = prvek nový, jedna
ze dvou částí prvku thoria (dle lučebníka
Berzelia). Phľd. XXIV. 366.

Beseda. Vz Brt. Čít. 359.

Beseďák, a, m. = člen besedy. Rgl. Sr.
Besedář.

Besná, skála ve Váhu u Žiliny na Slov.
Kal. Slov. 24.

Beštrant, a, m. = vodník. Brt. Sl. 15.

Beta, y, f. Jenna (jedna) B, dve Bety
roznášely klebety. Mus. slov. V. 99. Beta
povie Bete, tak idú klebety po svete. Sb.
sl. VIII. 88. Sr. Betka.

Betah z maďař. Phľd. XXII. 757.

Betain, u, m., jeho působení. Vz Vstnk.
XIII. 403. O b-nu po stránce fysiologicko-
chemické. Vz Vstnk. XIII. 483.

Beťák, u, m. = sýr. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 46.

Beťár, a, m., slovo tureckého původu.
Phľd. XXII. 757.

Betašný. B. zelina. Vz Kokoška (rostl).

Betka, y, f. Kde sú Betky, tam sú
i klebietky. Sb. sl. VIII. 84. Sr. Beta.

Bevčov, u, m., nějaké domácí nářadí. Mus.
Slov. VII. 58.

Bez-. Srv. Brt. Sl. 15.

Bez podzemní, polní. Vz Samorostlík zde.

Bezcílný, ziellos. Rgl.

Bezčesť, bezcti, f. Jméno čisté v lup
černé bezcti nikdy nedám tobě. Slád. Rich.
II. 12. Sr. Nečesť, Bezčestí.

Bezdeř = jednopatrový dům. V zloděj.
ml. Čes. 1. XV. 46.

Bezdolný. B. moře. Zr. Krist. 183.

Bezefie, e, f. = ? Vsedna na bezefii vzal by
toušem dryji. XVI. stol. Uč. spol. 1905.
II. 42.

Bezesporně. Nár. list. 1905. 22. 13.

Bezkartelní doba. Nár. list. 1905. l. 18.

Bezkoutí, n., les u Pacova, louka. Čes.
1. XIV. 442.

Bezkráleví, n. Ghet. 22. Sr. Bezkrálí.

Bezlunný. B. noc (tmavá). Cch. I. Pov.
53, II. Pov. 51.

Bezný, ého, m., vrch u Kdyně. Rgl.

Bezobratlovec, vce, m. Zvon III. 651.

Bezoditý, bez obleku, bez kabátu. Brt.
Sl. 16.

Bezpásý. B. hetera. Čch. I. Pov. 118.

Bezpažnosť, i, f. Armlosigkeit. Rgl.

Bezpažný, armlos. Rgl.

Bezpomoc, i, f. Zl. Pr. XXII. 26.

Bezrobotý a svobodný stav selský. Vlasť.
IV. 117.

Bezruč Petr, básn. Vz List. fil. 1905.
120.

Bezsoudně na něčem přestati. XVI. stol.
Uč. spol. 1905. II. 34.

Beztalentnosť, i, f. Zvon VI. 287.

Beztalentovanosť, i, f. Zvon V. 558.



	557

	Beľezniť = žvaniti. Brt. Sl. 15. Bělička, y, f. Srv. předcház. Beiavka. Belík, u, m. Srv. předcház. Belek. Bělimocévnatkový zánět, sclerochori- oiditis (přední, anterior, zadní, posterior). Ktt. Belina, y, f. = bylina. Hoš. Pol. II. 73. Srv. násl. Belinka. Bělina, y, f. Křišťálová b. Zr. Zahr. 82. Belinka, y, f. = bylinka, zdrob. belina. Hoš. Pol. II. 73. Srv. I. Přisp. 13. Belivý = dutý. B pařez Kdýně. Rgl. Belkośit = bláboliti. Vlasť. I. 238. Sr. Belkošiti v V. 965., chybně asi m.: belkośit. Bělmo, a, n. Zažehnávaní bělma. Vz Vlasť. V. 208. Bělmooký hněv. Slád. Jan 100. Bělohubý = světlé pleti. Litom. 43. Běloskvrnáč, e, m, syntomis, motýl. Sr. Ott. XXIV. 498. Bělošplíchaný = kropenatý. B. holub. Mor. Rgl. Bělotřpytný strom. Zr. Brand. 43. Bělouch, u, m., rostl. Vz Sasanka zde. Bělský Alois, spis. Běľšo = bělejší. Do bělša. Brt. Sl. 15. Beluška, y, f., ví předcház. Běłavka. Bem Eduard, Rud., spis. Zl. Pr. 1901 Béňa M., spis. Bencovat = silně tlouci. B. na dvéře. Brt. SI. 15. Benda, y, m. = tlustý muž. Brt. Sl. 15. Benedikti. Srv. Lit. II. 845—846. Benediktinka, y, f. = slivovice, vz Za- hřáti. Beneš Fr., uč. a spis., 1827. —3. /12. 1905. Benešová Olga, spis. Benešovský-Veselý J. J. spis. Benešův Evangeliář ze zač. XV. stol. Vz Mus. 1906. 156. Bennár, a, m. = bednář. Slov. Čes. 1. XIV. 48. Bennárý = bednářový. Slov. Čes. 1. IV. 48 Benoni Jos., red. a spis. f 19. /12. 1905, maje 82 léta. Sr. Nár. list. 1905. 349. 2. Ber, u, m., setaria, Borstenhirse, -gras, tráva. Vz Ott. XXII. 893, Mušec. Beran u tkadl. stavu = ozubené kolo. Vz Litom. 66. — B. Stínání berana. Vz Brt. Čit. 412. — B. St., spis. Bércový, B. kosť. Zvon III. 649. Berinčok. Poľný B., dědina na Slov. Vz Phľd. XXII. 302. Berková Zdena, básn. Zl. Pr. 1904. Berkovcová Anna, spis. Berlička z Chmelče. Vz Scipio, Ott. XXII. 723. Berlinka, y, f., druh brambor. Brt. Sl. 15. — B. v tělocviku= výmyk závěsem po předu, Felge aus dem gemischten Hang. Rgl. Bern, ě, f. Tohoto slova nebylo. Bernau Bedř. f 1903. Sr. Zvon IV. 239. Berně: z dědinníků, z desátků úroko- vých, dlužná, domovní, z hlavy, z kol mlýnských, z komínů, královská, majetková, z mléčného, z mlýnů, z nápoje, z obilí, z páleného, z poddaných, pozemková, ze sladkého pití, svobodnická, svolená, vá-	lečná, z vína, všeobecná, zemská, živno- stenská. Vz Svobd. 147. Berník krajský, královský, stavovský, zemský. Vz Svobd. 147. Bernolák. Sr. Lit. II. 846. Beruška (svinka) zední, oniscus muralis, obecná, porcellio scaber, sladkovodná, asellus aquaticus. Vz Ott. Berzeli-um, a, n. = prvek nový, jedna ze dvou částí prvku thoria (dle lučebníka Berzelia). Phľd. XXIV. 366. Beseda. Vz Brt. Čít. 359. Beseďák, a, m. = člen besedy. Rgl. Sr. Besedář. Besná, skála ve Váhu u Žiliny na Slov. Kal. Slov. 24. Beštrant, a, m. = vodník. Brt. Sl. 15. Beta, y, f. Jenna (jedna) B, dve Bety roznášely klebety. Mus. slov. V. 99. Beta povie Bete, tak idú klebety po svete. Sb. sl. VIII. 88. Sr. Betka. Betah z maďař. Phľd. XXII. 757. Betain, u, m., jeho působení. Vz Vstnk. XIII. 403. O b-nu po stránce fysiologicko- chemické. Vz Vstnk. XIII. 483. Beťák, u, m. = sýr. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46. Beťár, a, m., slovo tureckého původu. Phľd. XXII. 757. Betašný. B. zelina. Vz Kokoška (rostl). Betka, y, f. Kde sú Betky, tam sú i klebietky. Sb. sl. VIII. 84. Sr. Beta. Bevčov, u, m., nějaké domácí nářadí. Mus. Slov. VII. 58. Bez-. Srv. Brt. Sl. 15. Bez podzemní, polní. Vz Samorostlík zde. Bezcílný, ziellos. Rgl. Bezčesť, bezcti, f. Jméno čisté v lup černé bezcti nikdy nedám tobě. Slád. Rich. II. 12. Sr. Nečesť, Bezčestí. Bezdeř = jednopatrový dům. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46. Bezdolný. B. moře. Zr. Krist. 183. Bezefie, e, f. = ? Vsedna na bezefii vzal by toušem dryji. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 42. Bezesporně. Nár. list. 1905. 22. 13. Bezkartelní doba. Nár. list. 1905. l. 18. Bezkoutí, n., les u Pacova, louka. Čes. 1. XIV. 442. Bezkráleví, n. Ghet. 22. Sr. Bezkrálí. Bezlunný. B. noc (tmavá). Cch. I. Pov. 53, II. Pov. 51. Bezný, ého, m., vrch u Kdyně. Rgl. Bezobratlovec, vce, m. Zvon III. 651. Bezoditý, bez obleku, bez kabátu. Brt. Sl. 16. Bezpásý. B. hetera. Čch. I. Pov. 118. Bezpažnosť, i, f. Armlosigkeit. Rgl. Bezpažný, armlos. Rgl. Bezpomoc, i, f. Zl. Pr. XXII. 26. Bezrobotý a svobodný stav selský. Vlasť. IV. 117. Bezruč Petr, básn. Vz List. fil. 1905. 120. Bezsoudně na něčem přestati. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 34. Beztalentnosť, i, f. Zvon VI. 287. Beztalentovanosť, i, f. Zvon V. 558.