Předchozí (558)  Strana:559  Další (560) |
|
|||
559
|
|||
|
|||
Blatovisko, a, n. B. krve = tratolišti.
Brt. Sl. 18. Blava, y, f. = způsob úpravy stuhy k účesu
dívčímu. Vz Nár. sbor. XI. 11. Blázen. Bláznovi kolesa idú pred vozom;
Blázni rastú (rostou) i bez vody. Sb. sl. VIII. 84., 87. Slezská přísloví vz ve Vlast'. I. 225. Bľaznisko, a, n. Točil se jako b. bláz-
nivé. Zvon VI. 71. Blažek Jos, spis. — B. Patrik, red. a
spis., + 17. 7. 1905. maje 54 léta. Vz listy z té doby. Blažka F., spis.
Bledačka, y, f. = blednice. Slov. Phľd. XXII.
575. Bleděfialový. Nár. list. 1905. 326. 13.
Bledězlatový. B. barva. Rais. Koř. 4. Bledězlatý květ. Rais. Lop. 53. Bledllička, y, f. = nedostatek krevního
barviva, chlorisis, oligochromaemia. Ktt. Blecha. Chytati blechu (dětsíká hra). Vz
Čas. mus. V. 20. B., v III. Přisp. 18. vy- hrázka oprav v: vyhrůžka = nebojím se. Blechovec, vce, m., les u Bzence na
Mor. Čes. I. XIII. 476. Bľendovák, u, m., druh bramborů. Brt.
Sl. 18. Bleskanec, nce, m. = dobrý kámen,
V zloděj. ml. Čes 1. XV. 46. Bleskosvodný = hromosvodný.
Bleskovka, ý, f = lampa světle svíticí.
Zvon IV. 720. Bleskovládný Zeus. Škod. II. 2 II. 77.
Bleskovod, u, m. Opatřiti dům b-vodem.
Vz KP. IX. 450. — Sr. Ott. XX1II. 221. Blešinec, nce, m., rostl. Vz Plostičník
zde. Bleška, y, f., zdrobn. blecha — B. =
menší podložka ve vinném lisu, rygl. Čes. l. XIII 475. Blešník, u, m., vz Stěničník, rostl.
Blikáček, čku, m. = lampa v konírně a
chlévě. Čes. 1. XV. 44. Blikalka, y, f. = blikavé světlo. Zvon IV.
720 Blín, u, m. Což jsi; blínu snědla (se
zbláznila)? Brt. Čít. 265. Blisk, a, m., motacilia alba, Bachstelze.
Slov. Sb. sl. VIII. 140. — B, u, m., caltha pal., rostl. Brt. Sl. 18. Blisknúť sa. Bliskla sa mi pohádka
přes mysel = náhle jsem si vzpomněl. Brt. Sl. 19. Bliščit něco = leštiti Brt. Sl. 19.
Blivánka, y, f. = velká borůvka. Hoš.
Pol. I. 135. Blízkozrakosť, i, f., plesiopia, Nah-
sichtigkeit. Ktt. Blizník, u, m., stigmaria, zkamenělé od-
denky rostlin plavuňovitých. Vz Ott. XXIV, 128. Bližník, u, m. = lokal. Klc. (List. fil.
1905 248. ) Sr. Časník. Blodek Vil., hud. sklad. + 1. 5. 1874. Vz
Zl. Pr. XXI. 322. Blokáda, y, f. (blocus, svírka) ve knih-
tiskařství = obrácená litera; klade se místo |
pravé litery v sazbě, když pravou nejsou
zásobeni. Us. Blondlotovy paprsky. Vz Vstnk. XIV.
110. Bloud, a, m. Škodou chybu bloud svoji
pozná. Škod. II. 2 II. 97. Bloudivec, vce, m. Rgl. Sr. Bloudilec
v V. 1198. Bloudivý. Upadl přes b. kořen (zabloudil).
Rgl Sr. Bludný v V. 1199. Blunka, y, f. = bublina. Šumava Rgl.
Blupčiti koho. Kto s koňmi kupčí, toho
najviacej psota blupčí. Sb. sl. VIII. 168. Bľusnúť na někoho = zamilovaně po-
patřiti. Slov. Phľd. XXII. 35. Bľušč, e, f. = psí víno. Na Mor. vých.
v pořekadle: Je jak b. = bledý, vyzáblý po nemoci. Brt. Sl. 19. Bluščátko, a, n. = co se blýská, svě-
télko; svatojanská muška. Mor. Rgl. Buľščit = působiti, aby něco bluščeło =
málo hořelo, doutnalo. Brt. Sl. 19. Bľut = blíti. Brt. Sl. 19.
Blysk, u, m, rostl. Vz Blatouch zde.
Blýskač, e, m., rostl. Vz Pryskyřník
zde. Blýskavka, y, f. = druh trávy v obilí.
Šumava. Rgl. Blýskavopásý. Škod. II. 2 106.
Blýskavorouchý Priamovec. Škod. II. 2 81.
Blýskavý. B. kvítí. Vz Blýskač, Bla-
touch, Pryskyřník zde. Blyštiti se, chyb. m.: blyštěti se. Věst.
XIII. 3. Blyšťok, rostl. Vz Orsej zde.
Bobisko, a, n. = pole, s něhož sklizen bob.
Brt. Sl. 20 Bobojídek, dka, m. List. fil. 1905. 71.
Boček archivář. Sr. Tk. Pam. I. 226.
Bočkora, y, f. = bačkora, krpec. Kde ko-
nope močú a bačkore nošú, tam jest planý kraj (chudoba). Bočnica, e, f. = zástěra na bocích sbíraná.
Slov. Nár. sbor. XI. 15. Bočpor, u, m. = jídlo z drobizgov ho-
vädzích (plúc, pečienky atd. ) na kyselo uvarených. Mus. slov. IV, 49. Bodidlo, a, n. = včela (že bodá). Brt. čít.
97. Bodotaj, e, m. = druh hádanky.
Boháček F., spis.
Bohál, a, m. = boháč (han. ) Brt. Sl. 20.
Bohdalice, zaniklá tvrz v Bučovsku na
Mor. Vz Mtc. 1905. 381. Bohomudrcký. B. disputace. Bílý. Obr. 30.
Bohoobřadný. B. vůně. Zr. Zahr. 67.
Bohošpitli (!) = bohosloví. Pohl.
Boch, u, m. = bochník. Zvon III. 362.
(Wtr. ). Boj. Kde je boj, tam je joj (křik). Sb.
sl. VII 130. Sr. Jojčit v II. Přisp. 98. Bojazlive = bázlivě. Slov. Phľd. XXII.
558. Bojdečku, bojdo. Slovo úžasu, nechce-li
se říci: Bože ! Litom, 43. Bojevzdorný. B. srdce. Škod. II. 2 239.
Bojisko a, n. = humno. Orava. Sb. sl.
IX. 60. Bok, u. m. Sr. Brt. Sl. 21.
|
||
|
|||
Předchozí (558)  Strana:559  Další (560) |