559

Blatovisko, a, n. B. krve = tratolišti.
Brt. Sl. 18.

Blava, y, f. = způsob úpravy stuhy k účesu
dívčímu. Vz Nár. sbor. XI. 11.

Blázen. Bláznovi kolesa idú pred vozom;
Blázni rastú (rostou) i bez vody. Sb. sl.
VIII. 84., 87. Slezská přísloví vz ve Vlast'.
I. 225.

Bľaznisko, a, n. Točil se jako b. bláz-
nivé. Zvon VI. 71.

Blažek Jos, spis. — B. Patrik, red. a
spis., + 17. 7. 1905. maje 54 léta. Vz listy
z té doby.

Blažka F., spis.

Bledačka, y, f. = blednice. Slov. Phľd. XXII.
575.

Bleděfialový. Nár. list. 1905. 326. 13.
Bledězlatový. B. barva. Rais. Koř. 4.
Bledězlatý květ. Rais. Lop. 53.

Bledllička, y, f. = nedostatek krevního
barviva, chlorisis, oligochromaemia. Ktt.

Blecha. Chytati blechu (dětsíká hra). Vz
Čas. mus. V. 20. B., v III. Přisp. 18. vy-
hrázka oprav v: vyhrůžka = nebojím se.

Blechovec, vce, m., les u Bzence na
Mor. Čes. I. XIII. 476.

Bľendovák, u, m., druh bramborů. Brt.
Sl. 18.

Bleskanec, nce, m. = dobrý kámen,
V zloděj. ml. Čes 1. XV. 46.

Bleskosvodný = hromosvodný.

Bleskovka, ý, f = lampa světle svíticí.
Zvon IV. 720.

Bleskovládný Zeus. Škod. II. ² II. 77.

Bleskovod, u, m. Opatřiti dům b-vodem.
Vz KP. IX. 450. — Sr. Ott. XX1II. 221.

Blešinec, nce, m., rostl. Vz Plostičník
zde.

Bleška, y, f., zdrobn. blecha — B. =
menší podložka ve vinném lisu, rygl. Čes. l.
XIII 475.

Blešník, u, m., vz Stěničník, rostl.

Blikáček, čku, m. = lampa v konírně a
chlévě. Čes. 1. XV. 44.

Blikalka, y, f. = blikavé světlo. Zvon IV.
720

Blín, u, m. Což jsi; blínu snědla (se
zbláznila)? Brt. Čít. 265.

Blisk, a, m., motacilia alba, Bachstelze.
Slov. Sb. sl. VIII. 140. — B, u, m., caltha
pal., rostl. Brt. Sl. 18.

Blisknúť sa. Bliskla sa mi pohádka
přes mysel = náhle jsem si vzpomněl. Brt.
Sl. 19.

Bliščit něco = leštiti Brt. Sl. 19.

Blivánka, y, f. = velká borůvka. Hoš.
Pol. I. 135.

Blízkozrakosť, i, f., plesiopia, Nah-
sichtigkeit. Ktt.

Blizník, u, m., stigmaria, zkamenělé od-
denky rostlin plavuňovitých. Vz Ott. XXIV,
128.

Bližník, u, m. = lokal. Klc. (List. fil.
1905 248. ) Sr. Časník.

Blodek Vil., hud. sklad. + 1. 5. 1874. Vz
Zl. Pr. XXI. 322.

Blokáda, y, f. (blocus, svírka) ve knih-
tiskařství = obrácená litera; klade se místo

pravé litery v sazbě, když pravou nejsou
zásobeni. Us.

Blondlotovy paprsky. Vz Vstnk. XIV.
110.

Bloud, a, m. Škodou chybu bloud svoji
pozná. Škod. II. ² II. 97.

Bloudivec, vce, m. Rgl. Sr. Bloudilec
v V. 1198.

Bloudivý. Upadl přes b. kořen (zabloudil).
Rgl Sr. Bludný v V. 1199.

Blunka, y, f. = bublina. Šumava Rgl.

Blupčiti koho. Kto s koňmi kupčí, toho
najviacej psota blupčí. Sb. sl. VIII. 168.

Bľusnúť na někoho = zamilovaně po-
patřiti. Slov. Phľd. XXII. 35.

Bľušč, e, f. = psí víno. Na Mor. vých.
v pořekadle: Je jak b. = bledý, vyzáblý
po nemoci. Brt. Sl. 19.

Bluščátko, a, n. = co se blýská, svě-
télko; svatojanská muška. Mor. Rgl.

Buľščit = působiti, aby něco bluščeło =
málo hořelo, doutnalo. Brt. Sl. 19.

Bľut = blíti. Brt. Sl. 19.

Blysk, u, m, rostl. Vz Blatouch zde.

Blýskač, e, m., rostl. Vz Pryskyřník
zde.

Blýskavka, y, f. = druh trávy v obilí.
Šumava. Rgl.

Blýskavopásý. Škod. II. ² 106.

Blýskavorouchý Priamovec. Škod. II. ² 81.

Blýskavý. B. kvítí. Vz Blýskač, Bla-
touch, Pryskyřník zde.

Blyštiti se, chyb. m.: blyštěti se. Věst.
XIII. 3.

Blyšťok, rostl. Vz Orsej zde.

Bobisko, a, n. = pole, s něhož sklizen bob.
Brt. Sl. 20

Bobojídek, dka, m. List. fil. 1905. 71.

Boček archivář. Sr. Tk. Pam. I. 226.

Bočkora, y, f. = bačkora, krpec. Kde ko-
nope močú a bačkore nošú, tam jest planý
kraj (chudoba).

Bočnica, e, f. = zástěra na bocích sbíraná.
Slov. Nár. sbor. XI. 15.

Bočpor, u, m. = jídlo z drobizgov ho-
vädzích (plúc, pečienky atd. ) na kyselo
uvarených. Mus. slov. IV, 49.

Bodidlo, a, n. = včela (že bodá). Brt. čít.
97.

Bodotaj, e, m. = druh hádanky.

Boháček F., spis.

Bohál, a, m. = boháč (han. ) Brt. Sl. 20.

Bohdalice, zaniklá tvrz v Bučovsku na
Mor. Vz Mtc. 1905. 381.

Bohomudrcký. B. disputace. Bílý. Obr. 30.

Bohoobřadný. B. vůně. Zr. Zahr. 67.

Bohošpitli (!) = bohosloví. Pohl.

Boch, u, m. = bochník. Zvon III. 362.
(Wtr. ).

Boj. Kde je boj, tam je joj (křik). Sb.
sl. VII 130. Sr. Jojčit v II. Přisp. 98.

Bojazlive = bázlivě. Slov. Phľd. XXII.
558.

Bojdečku, bojdo. Slovo úžasu, nechce-li
se říci: Bože ! Litom, 43.

Bojevzdorný. B. srdce. Škod. II. ² 239.

Bojisko a, n. = humno. Orava. Sb. sl.
IX. 60.

Bok, u. m. Sr. Brt. Sl. 21.