565

Cigánica, e, f= místnosť, kde bydlí cigáni.
Brt. Sl. 36.

Cigárky, druh pražských uzenek. Rgl.

Cihelna. Zařízení c-len. Vz KP. IX. 435.,
436., 431.

Cihlovati = žehliti. Brt. Sl. 36.

Cihlovina. Sr. Tehlovina.

Cíhnout koho do zad = bouchnouti, ude-
řiti. Brt. Sl. 36.

Cícha spodní: sovka, svlek, sypek. Brt.
Sl. 36.

Cijovka, y, f. = cívka. Mus. slov. VII. 58.

Cikánčí. C. duše Zvon V. 249.

Cikáně, ěte, n. = cikánské dítě. I c. své
matce milé. Rais. Koř. 128.

Ciku maku = ani slova (jsem neřekl)
Litom. 44.

Cimbat cembat.

Cimer někomu polepšiti = znak (šlechti-
ctví). Slov. Zl. Pr. XXI. 578. Sr. V. 1131.

Cimeron, a, m., kunovittý ssavec pamp.
Vz Zvon V. 602.

Cimrovka, y, f = sekera v baních ku dre-
venej práci. Slov. Phľd. XXIV. 590.

Cín, u, m. Vz Vstnk. XIII. 434.

Cinciala Ond. Dr., s podob. Vz Slám.
Put. 177.

Cinda, y, f. = káva. Chod. Čes. 1. XIV. 366.

Cinert Vác, red., +v pros. 1905 Nár.
list 1905. 348. 2.

Ciněť = cinkati. Brt. Sl. 36.

Cinglous, u, m. = zvoneček; pytlík se zvo-
nečkem, do něhož kostelník vybírá milodary.
Sum. Rgl. Sr. Cinglísek v I. Přisp. 34.

Cingrlátko, a, n. = zvoneček, rolnička;
ozdoba na šatech. Rgl.

Cingrlenice = lesklé drátky, lístky, plíšky,
perličky. Slov. Nár. sbor. XI. 12.

Cink, u, m., rostl. Vz Pryskyřník zde. —
C. = mezera ve dřevě, do které se kladou
zuby a tím se dřeva spojují. KP. XI. 73.

Cinka, y, f. = kočka. Brt. Sl. 36.

Cinkografický. C. reprodukce. Nár. list.
1905. 186. 13.

Cintovati se = ostýchati se. Zvon III. 9.

Cintrat. Cintrá = krápe (o dešti). Šum.
Rgl.

Cípal hlavatý. Sr. Ott.

Cipeľ, pľe, m. = střechýl, rampouch. Brt.
Sl. 36. — C. = čižma? Keď mladú na sobáš
vypravili, pustili jej do cipele zlatý peniaz —
na šťastie. Slov. Phľd. 1902. 386.

Cipka, y, i. = krajka. Slov. Nár. sbor. XI. 5.

Cipovk, u, m. malý chlieb (bochník).
Slov. Čas. mus. V. 100.

Cirkásek, sku, m. = vlněný šátek na krk.
Šum. Rgl. Sr. Cirkas V. 1134.

Cirok, u, m. = proso mouřenínské. Vz Ott.
XXIII. 693.

Cirokovo, druh pálenky. Čas. mus. V. 100.

Cirokový. Cirokovou metlou (koštětem)
zametajú chyže. Mus. slov. VII. 58. Sr.
Metliňový.

Cirolog (chirolog), a, m., z řec. = hadač
z ruky. Ghet. 67.

Cisler Jos., Dr., spis.

Citera, y, f. C akkordní, elegická, javo-
rová, kytarová, palisandrová. Rgl.

Citerista, y, f. = citarník. Nejed. 222.

Cítit = slyšeti Necejtila sem, že prší.
Hoš. Pol. I. 135.

Citoměr, u, m. C. tepelný, Thermoaesthe-
siometer. Ktt.

Citovka, v, f., interjekce. List. fil. 1905.
348.

Citovosť, i, f. Hluboká c. Zvon. VI. 30.

Citronově žlutý. Rgl.

Cituplně zazpívati. Zvon III. 707.

Citvorový = citvarový. C. seménko, cicvár.
Brt. Sl. 37.

Cizí. Dobre je z cudzej kože krpce krájať;
Dobre sa to s cudzím chváliť. Mus. slov.
VIII. 28., VI. 109. Ľahko je cudziemi ru-
kami hada chytať. Sb. sl. VII. 130. C. slova
ve slovanštině. Vz Phľd. XXII. 133.

Cizina, y, f. C. — mizina. Hruš. 643.

Cizočarný. C. harmonie. Zr. Krist. 47.

Cizoslovný. C. horečka (bažení po cizích
slovech). Bílý Obr. 52.

Cloumek, clómek, mku,. m. = malý záhon.
Brt. Sl. 37.

Cloun, clón, u, m. = zástup Brt. Sl 37.

Cmar, u, m. Sr. Samokýška zde. Mus.
slov. IV. 49.

Cmochtat co = ledajak vařiti. Brt. Sl. 37.
— C. v I. Přisp. 35. oprav v.: Cmochtat se.

Cmok, u, m. = zdrap na spodku šiat. Phľd.
XXIV. 345.

Cmrchtat se na koho = sápati se. Brt.
Sl 37.

Cmučka, y, f. = květ gažkovitej podoby,
farby červenej do belasa. Slov. Phľd. XXIV.
345.

Cmuknúť. Ak gazdina pri sádzenie chleba
pri prvom necmukne, nepodarí sa. Čas. mus.
V. 24.

Co náměstka stává za náměstky vztažné:
tázací co = proč; co = kolik; co který;
co = jak ve větách zvolacích; co s gt. adj.
neutr. bývá doplňkem; co ve větách účel-
ných, žádacích, výsledných, účinkových,
časových, podmínečných, při infinitive; co
ne = že ne, aniž; co výpustkové. Vz Brt.
Sl. 37 nn. Dříví bylo na tom místě, co (na
kterém) chtěl stavět; — Tady bejval most,
co (kde) je ta cesta k Vysokýmu; — Teď
jeli tam, co (kam) je poslal na to místo. —
F tem časi, co (když) sem sloužil ve Vy-
sokým; — Tak byl širokej, co (jako) k tý
lavici. Vz Hoš. Pol. L 128. Co chybně místo
jako. Ukázali sa co nepriatelia. Byl u nás
co tovaryš m.: tovaryšem; Přišel sem co
učitel m.: za učitele. Phľd. XXIV. 809. —
Co = mnoho. Bylo tam bláta co. Mor. Rgl.

Côbrať, córiť = kapati, kydati po sobě
jídlem. Slov. Phľd. XXIV. 345.

Cocota, y, f. = nevěstka. To je docela
obyčejná c. Zl. Pr. XXII. 302c.

Cohatý = vysoký. Mus. slov. V. 6.

Cokolejek = cokolvěk. Brt. Sl. 39.

Cokrát = kolikrát. Litom. 44.

Colta, y, f. = pletený koláč. Mus. slov. VIII.
25. Sr. Calta.

Conto finto, it. = účet smyšlený, Rgl.

Cop, u, m. = culík, drdol, dundýlek. Litom.
68.

Copa = copak. C. tomu je hej! Hruš. 84.