570

Čumel, mlu. m. = tráva, kterou dobytek
na pastvě vytrhne a nechá ležet. Hoš. Pol. I.
147. Sr. Čumílek.

Čumenda: říkačka. čohačka. Vz Výstřih
v III. Přisp.

Čumparica, e, f., vz Žumpara.

Čumplova, pl., n., vrch u Stržanova. Šel
na Č-va. Hoš. Pol. I. 147.

Čunák, u, m. = rypák, čumák prasečí.
Brr. Sl. 52.

Čunta, y, f. = noha. Slov. Phľd. XXIV.
345.

Čuntaňa, ě, f. = dlouhonohá ženská. Slov.
Phľd. XXIV. 345.

Čup (čupec, čupek), u, m. = vrch s plochým
temenem. Brt. Sl. 52.

Čupec, pce, čupek, pku, m., vz předcház.
Čup.

Čupra y, f. = samopasné, figliarské dievča.
Slov. Phľd. XXIV. 345.

Čuškati, čučkati, čučati = čušat (v dětské
řeči). Vz Phľd. XXIV. 606., Čučat.

Čvachačka, y, f. - řídké bláto. Rgl.

Čvachnout = zabřísti. Č. do kaluže. Brt.

Sl. 52.

Čvachtati = žvaniti. Nečvachtejte, okřikla
ho přísně hlava obce. Zvon VI. 103.

Čvachýňat, inten. slovesa Čváchat (má-
chati ve vodě). Brt. Sl. 52.

Čvandrat= čváchat. Brt. Sl. 52,

Čvaňucha, y, f.; a, m. = člověk budiž
k ničemu. Brt. Sl. 52.

Dářčina, y, f., jm. rybníka. Hoš. Pol. I.
135.

Dářko, a, n., ze: Žďársko, rybník
u Škrdlovie. Hoš. Pol. II. 43.

Darmožral, a, m. = darmožrout. Šumav.
Rgl.

Darovár, u, m., jm. pole. Hoš. Pol. 1. 136.

Dáti. Vz Brt. Sl. 53. Kto mne dáva, učí
ma dávať. Mus. slov. VII. 43.

Dativ v podřečí polnickém. Vz Hoš.
Pol. I. 123.

Dávatník (!), u, m. == dativ. 1775. Bílý
Obr. 75. Vz Dávatlivý.

Davidovec, vce, m. = muž z pokolení
Davidova. Zr. Zahr. 38.

Dažď, vz Déšť.

Dcera. Prvú dcéru vydava mať, druhú
sestra. Mus. slov. IV. 51. Čo vydaš na dcéru,
mysli si, ako by si to bol oblokom vy-
hodil. Sb. sl. VIII. 168.

Debrnov, vz Srb-Debrnov.

Dědina, y, f. = dědictví soukromé. Pakli
jednoho samého jest obec a nikdo tu dě-
diny nejmá. Kn. rožm. (Vlasť. III. 150. ) —
D. Václav, spis.

Dědinský úřad. Také slez. Vyhl. Slz. 16.

Dedovce, pole u Dovalova. Mus. slov.
VIII. 9.

Degviť = nemotorně něco dělati. Liptov.
Sb. sl. IX. 45. D. dieťa = tlouci. Ib.

Dechnouti kdy jak. Po denním žáru
dýchal tichý večer chladným větérkem.
Svěží vzduch dýchal ránem. Zvon V. 728.

Dechoměrství, n. = měření dechu, Pneu-
matometrie. Ktt.

Dechopis, u, m. Vz Srdopis, Tepopis.

Dejmovat kde. V továrně dnes dejmujou;
Tatík dejmuje z fajfky. Us. Rgl.

Dějosť, i, f. Na sveta dějosti málo sme
sa zučastnili. Slov. Sb. sl. VIII. 99.

Dějovosť, i f. D. a anekdotnosť výjevu.
Nár. list 1904. 349. 13.

Děkan. Žíti jako d. (dobře). Rais. Lop. 25.

Deko, a, n. - dekagramm. Us. Hoš. Pol.
II. 157.

Dekomponování, n. D. jednoty celé
země. Nár. list. 1904. 353. 2. Z lat.

Dekorativně, z lat. D. monumentální
malba Nár. list 1904. 314. 17.

Dektura, y, f. = lepenka. Vz Litom. 44.

Dělati jak. Dělá, div se nepřetrhne. Us.
Rgl. Dělati po svém (hleděti si svého);
o něčem. Aby vo ní ďál (dělal), jako vo
malým dítěti. D. o zelí = kroužiti je, o senách
(sekati je); co: drva = káceti je. Litom. 45.,
Hoš. Pol. II. 56.

Delegátka, y, f. Nár. list. 1901. 329. 1.

Dělivky (bakteric), poltivky., Schizo-
myceten. Ktt.

Dělniční čeleď. 1558. Arch. XXII. 157.

Dělniščata, jm. lesa. Vz Hoš. Pol. II. 57.

Dělo, a, n. Hoden do děla nabiť a vy-
streliť. Phľd. XXIV. 342.

Děľovať = dávati prkennou podlahu do
světnice. Brt. Sl. 55.

Děložní. Zánět žíly d., phlebitis uterina.
Ktt.

Delšejác z kompar. delší. Hoš. Pol. II.
157.

D Ď.

Změna hlásek d, ď v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 30.

Da = asi. Slov. Diera da na desať siah
dlhá. Sb. sl. VIII. 101.

Ďabelka, y, f. = žena ďáblova. Brt. Sl. 52.

Dača, e, f = villa. Slov. Phľd. XXII. 668.

Dačka, y, f. = dača. Slov. Phľd. XXII.
668.

Ďáčko, a, n. = pytlík na tabák. Brt. Sl.
53

Ďachor, džachor, u, m. bachor. Liptov.
Sb. sl. IX. 44.

Daktyl, u, m., stopa (výklad slova).
Král. Metr. 3.

Daktylský. D. kolo. Král. Metr. 3., 6.
D. řady aiolské, ib. 8.. d. hexametr. Ib. 10.
D, systemy a strofy; chorické písně d-ské
u lyriků a v dramatech; D. monodie v tra-
goedii. Vz Král. Metr. I. 187., 195., 197.
201.

Dalekonosnosť, i, f. D. zvuku, ručnice.
Us. Rgl.

Dalekostřelství, n. Škod. II² 86.

Dalšo. Z dalša na to hleďa, je to pěkné.
Brt. Sl. 53.

Damaščanka, y, f. = druh jablek. Brt.
Sl. 53.

Damaška, y, f. = durancie. Brt. Sl. 53.

Ďamčit = dotěrně žádati. Brt. Sl. 53.

Dámičky, pl., f. = střevíce vykrojené s přez-
kami. Brt. Sl. 53.

Daneš Fr., děk. Sr. Tk. Pam. I. 476.



	570

	Čumel, mlu. m. = tráva, kterou dobytek na pastvě vytrhne a nechá ležet. Hoš. Pol. I. 147. Sr. Čumílek. Čumenda: říkačka. čohačka. Vz Výstřih v III. Přisp. Čumparica, e, f., vz Žumpara. Čumplova, pl., n., vrch u Stržanova. Šel na Č-va. Hoš. Pol. I. 147. Čunák, u, m. = rypák, čumák prasečí. Brr. Sl. 52. Čunta, y, f. = noha. Slov. Phľd. XXIV. 345. Čuntaňa, ě, f. = dlouhonohá ženská. Slov. Phľd. XXIV. 345. Čup (čupec, čupek), u, m. = vrch s plochým temenem. Brt. Sl. 52. Čupec, pce, čupek, pku, m., vz předcház. Čup. Čupra y, f. = samopasné, figliarské dievča. Slov. Phľd. XXIV. 345. Čuškati, čučkati, čučati = čušat (v dětské řeči). Vz Phľd. XXIV. 606., Čučat. Čvachačka, y, f. - řídké bláto. Rgl. Čvachnout = zabřísti. Č. do kaluže. Brt. Sl. 52. Čvachtati = žvaniti. Nečvachtejte, okřikla ho přísně hlava obce. Zvon VI. 103. Čvachýňat, inten. slovesa Čváchat (má- chati ve vodě). Brt. Sl. 52. Čvandrat= čváchat. Brt. Sl. 52, Čvaňucha, y, f.; a, m. = člověk budiž k ničemu. Brt. Sl. 52.	Dářčina, y, f., jm. rybníka. Hoš. Pol. I. 135. Dářko, a, n., ze: Žďársko, rybník u Škrdlovie. Hoš. Pol. II. 43. Darmožral, a, m. = darmožrout. Šumav. Rgl. Darovár, u, m., jm. pole. Hoš. Pol. 1. 136. Dáti. Vz Brt. Sl. 53. Kto mne dáva, učí ma dávať. Mus. slov. VII. 43. Dativ v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 123. Dávatník (!), u, m. == dativ. 1775. Bílý Obr. 75. Vz Dávatlivý. Davidovec, vce, m. = muž z pokolení Davidova. Zr. Zahr. 38. Dažď, vz Déšť. Dcera. Prvú dcéru vydava mať, druhú sestra. Mus. slov. IV. 51. Čo vydaš na dcéru, mysli si, ako by si to bol oblokom vy- hodil. Sb. sl. VIII. 168. Debrnov, vz Srb-Debrnov. Dědina, y, f. = dědictví soukromé. Pakli jednoho samého jest obec a nikdo tu dě- diny nejmá. Kn. rožm. (Vlasť. III. 150. ) — D. Václav, spis. Dědinský úřad. Také slez. Vyhl. Slz. 16. Dedovce, pole u Dovalova. Mus. slov. VIII. 9. Degviť = nemotorně něco dělati. Liptov. Sb. sl. IX. 45. D. dieťa = tlouci. Ib. Dechnouti kdy jak. Po denním žáru dýchal tichý večer chladným větérkem. Svěží vzduch dýchal ránem. Zvon V. 728. Dechoměrství, n. = měření dechu, Pneu- matometrie. Ktt. Dechopis, u, m. Vz Srdopis, Tepopis. Dejmovat kde. V továrně dnes dejmujou; Tatík dejmuje z fajfky. Us. Rgl. Dějosť, i, f. Na sveta dějosti málo sme sa zučastnili. Slov. Sb. sl. VIII. 99. Dějovosť, i f. D. a anekdotnosť výjevu. Nár. list 1904. 349. 13. Děkan. Žíti jako d. (dobře). Rais. Lop. 25. Deko, a, n. - dekagramm. Us. Hoš. Pol. II. 157. Dekomponování, n. D. jednoty celé země. Nár. list. 1904. 353. 2. Z lat. Dekorativně, z lat. D. monumentální malba Nár. list 1904. 314. 17. Dektura, y, f. = lepenka. Vz Litom. 44. Dělati jak. Dělá, div se nepřetrhne. Us. Rgl. Dělati po svém (hleděti si svého); o něčem. Aby vo ní ďál (dělal), jako vo malým dítěti. D. o zelí = kroužiti je, o senách (sekati je); co: drva = káceti je. Litom. 45., Hoš. Pol. II. 56. Delegátka, y, f. Nár. list. 1901. 329. 1. Dělivky (bakteric), poltivky., Schizo- myceten. Ktt. Dělniční čeleď. 1558. Arch. XXII. 157. Dělniščata, jm. lesa. Vz Hoš. Pol. II. 57. Dělo, a, n. Hoden do děla nabiť a vy- streliť. Phľd. XXIV. 342. Děľovať = dávati prkennou podlahu do světnice. Brt. Sl. 55. Děložní. Zánět žíly d., phlebitis uterina. Ktt. Delšejác z kompar. delší. Hoš. Pol. II. 157.
	D Ď. Změna hlásek *d, ď* v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 30. Da = asi. Slov. Diera da na desať siah dlhá. Sb. sl. VIII. 101. Ďabelka, y, f. = žena ďáblova. Brt. Sl. 52. Dača, e, f = villa. Slov. Phľd. XXII. 668. Dačka, y, f. = dača. Slov. Phľd. XXII. 668. Ďáčko, a, n. = pytlík na tabák. Brt. Sl. 53 Ďachor, džachor, u, m. bachor. Liptov. Sb. sl. IX. 44. Daktyl, u, m., stopa (výklad slova). Král. Metr. 3. Daktylský. D. kolo. Král. Metr. 3., 6. D. řady aiolské, ib. 8.. d. hexametr. Ib. 10. D, systemy a strofy; chorické písně d-ské u lyriků a v dramatech; D. monodie v tra- goedii. Vz Král. Metr. I. 187., 195., 197. 201. Dalekonosnosť, i, f. D. zvuku, ručnice. Us. Rgl. Dalekostřelství, n. Škod. II² 86. Dalšo. Z dalša na to hleďa, je to pěkné. Brt. Sl. 53. Damaščanka, y, f. = druh jablek. Brt. Sl. 53. Damaška, y, f. = durancie. Brt. Sl. 53. Ďamčit = dotěrně žádati. Brt. Sl. 53. Dámičky, pl., f. = střevíce vykrojené s přez- kami. Brt. Sl. 53. Daneš Fr., děk. Sr. Tk. Pam. I. 476.