572

Dlábnout koho = udeřiti. Chod. Rgl.

Dlachna, y, f. = hubička. Rgl.

Dlacholisko, a, n. = pošlapaná tráva n.
obilí. Brt. Sl. 58.

Dlaň, ě, f. Zobrali sa ako na dlaň (vzali
se jsouce chudobní). Phľd. XXIV. 343.

Dlh, u, m. = dluh. Slov.

Dlouhočárý květ atd. Rgl.

Dlouhý. Má dlouhé prsty = krade. Us. —
jak: jak moře. Rgl. — D. J., spis.

Dluh, u, m. Má dluhů jako vlasů na
hlavě. Vlasť. I. 239. Škrábať sa a dlhy
robiť je len na chvíľu dobré; Nestaraj sa,
ženo má, už som dluhy splacil, od Smůla
som vypožčal, Smúlovi som vrácil. Phľd.

XXIII. 309., XXIV. 424.

Dluháček, čku, m. = kuchyňský nůž. Brt.
Sl. 58.

Dluchnit - dusiti peřinou. Litoni. 44.

Dlužnický. D. umění umění dělati dluhy.
Slám. Min. 114

Dlužný. Horký naše žlté čižmy, zaplaťme
jen, čo sme dlužni. Mus. slov. VII 90.

Dnavý. Sr. Dna. D. zánět kloubu ramen-
ního, arthritis urica articulationis humen
Ktt. D. otok. 1517. Čes. 1. XV. 145.

Dnes. D. před osmi dny m.: dnes (tak)
týden. Věst. XII. 94. Brt.

Dneskajšek, šku, m. dnešek. Vlasť. I.
239.

Dňúvat = někde za dne bývať. Brt. Sl. 58.

Do. Sr. Brt. Sl. 58.

Dobeřovice, zaniklá ves v Bučovsku na
Mor. Vz Mtc. 1905. 380.

Dobner. Sr. Dolen. Pr. 204.

Dobově. Věc d. vhodná. Nár. list. 1904.
353. 2.

Dobrodružně v svět cizí se vrhati. Zr.
Fant pov. 229.

Dobrotkyně, ě, f. dobrodinka. Hoš. Pol.

I. 136.

Dobrovlnný. D. ovce. 1561. Arch. XXII.
188

Dobrovský Jos. Sr. Zvon III. 688., Tk.
Pam. I. 477., Dolen. Pr. 203. s podob.

Dobrý. Dobrý, keď spí, ani jesť (jísti)
nepýta. Phľd. XXIII. 308.

Dobyčí dobytčí. D. bída bída s do-
bytkem (když není píce). Brt. Sl. 60.

Dobytí, n. - dosloužení. Kdo by měl ru-
kojmě za čeledína do jeho d. 1546. Arch.
XXH. 141.

Dobytkářský. D. družstvo (dobytkářů).
Nár. list. 1904. 356. 17. D. výstava chybně
m.: dobytka, dobytčí. Věst. XII. 93.

Docenění, n. D. moderních názorů. Nár.
list. 1905. 11. 13.

Doceniti co. Vše ostatní čas docení. Slád.
Třík. 12.

Dočkati čeho. Kera kočka teho dočka
(to nebude ještě dlouho). Vlasť I. 239.

Dočochriť sa za kým = dolézti. Phľd.

XXIV. 345.

Dočtená = poslední plachta ryb do lejt
vsypaná. Čes. 1. XIV. 92.

Dočút sa o něčem = zvěděti. Phľd.
XXII. 576.

Dodati si. Povídají, že si dodal (se
otrávil). Hoš. Pol. II. 53.

Dofek Tom., spia.

Dogvárať co: zříditi, dodělati. Brt. Sl. 60.

Dohan, z tur. Na Slov. přišlo od Maďarů.
Phľd. XXII. 757.

Dohárať komu. Dohára jej (jí = je na
vdáni). Phľd. XXIV. 339.

Dohrčeti. Vůz d-čel (hrče přijel). Us.

Dochromit sa = ochroměti. Phľd. XXIV.
608.

Dojísti čím. Kdo chľebem dojídá, na
vojně nezmírá. Brt Sl. 60.

Dojít se oč. Až esli se dojdem o cenu
(shodnem). Litom. 44. — kde k čemu. Do-
šlo tam k pěti případům moru místo: one-
mocnělo pět lidí morem. Vest. XII. 97.

Dokaličiti co komu = pochroumati.
Viete, že mi koleso vtedy d-lo ruku. Phľd.
XXII. 697. (XXIV. 608. )

Dokazatlivý. D. místojméno (!) = ukazo-
vací zájmeno. 1775. Bílý Obr. 77.

Dôkopník, u, m. = pití po dokopání.
Slov. Phľd. XXIV. 484.

Dôkosník, u, m. = pití po dokosení.
Phľd. XXIV. 484.

Dokučný = dotšravý. Slov. Mus. slov.
V. 93.

Dokuchtit něco = dovařiti. Rais Koř. 61.

Dokument = schválně. Tož tam d. zajdu.
Smíš. 78.

Dokumentární ráz. Zvon V. 797.

Dol = dolů. Sluníčko leze dol. Hoš. Pol.
II. 55.

Dolák Ber., prof. a spis.

Doležal Pav., spis., + 1764. — D. Jos.,
spis.

Dolízati se čeho. Kdo se nenajedl, ten
se nenalíže. Us. Rgl.

Dolívka při vaření piva, baba. Arch.
XXII. 407.

Dolní větr = západní. Brt. Sl. 61.

Dolnobavorský vévoda. Dvoř. Mor. 70.

Dołúpit = pořádně naložiti, nabiti. Val.
Brt. Sl. 61.

Dołýpat na koho = dorážeti. Val. Čes.
1 XV. 31. Sr. Dolípati.

Dom, vz Dům.

Doma. Seď doma, zvieš hroma (nic). Mus.
slov IV. 101.

Domajško. Po do-šku = po domácku.
Val. Brt. SI. 61.

Domatičkovat se = opiti se na matěru.

Domesiarit niekoho = poraniti? Slov.
Čas. mos. VI. 3.

Domin Kar., assist. botan. ústavu, spis.

Dômlatník, u, m. = pití po domlácení.
Slov. Phľd XXIV. 484.

Donekáď = nějaký čas. Ostanu tu d. Brt.
Sl. 62.

Dôorník, u, m. = pití po doorání. Phľd.
Sr. Dômlatník, Dôkopník.

Dopálka, y, m. = kdo jiné dopaluje, zlobí.
Rais. Sir. 47.

Dopániti = přestati být pánem. Brzy do-
páníš. Val. Čes. 1. XIV. 150.

Doplněk, ňku, m. D. věty v podřečí pol-
nickém. Vz Hoš. Pol. I 122.

Doplňovačka, y, f., druh hádanky.

Doporučenka, y, f. = doporučující lístek
Rgl.



	572

	Dlábnout koho = udeřiti. Chod. Rgl. Dlachna, y, f. = hubička. Rgl. Dlacholisko, a, n. = pošlapaná tráva n. obilí. Brt. Sl. 58. Dlaň, ě, f. Zobrali sa ako na dlaň (vzali se jsouce chudobní). Phľd. XXIV. 343. Dlh, u, m. = dluh. Slov. Dlouhočárý květ atd. Rgl. Dlouhý. Má dlouhé prsty = krade. Us. — jak: jak moře. Rgl. — D. J., spis. Dluh, u, m. Má dluhů jako vlasů na hlavě. Vlasť. I. 239. Škrábať sa a dlhy robiť je len na chvíľu dobré; Nestaraj sa, ženo má, už som dluhy splacil, od Smůla som vypožčal, Smúlovi som vrácil. Phľd. XXIII. 309., XXIV. 424. Dluháček, čku, m. = kuchyňský nůž. Brt. Sl. 58. Dluchnit - dusiti peřinou. Litoni. 44. Dlužnický. D. umění umění dělati dluhy. Slám. Min. 114 Dlužný. Horký naše žlté čižmy, zaplaťme jen, čo sme dlužni. Mus. slov. VII 90. Dnavý. Sr. Dna. D. zánět kloubu ramen- ního, arthritis urica articulationis humen Ktt. D. otok. 1517. Čes. 1. XV. 145. Dnes. D. před osmi dny m.: dnes (tak) týden. Věst. XII. 94. Brt. Dneskajšek, šku, m. dnešek. Vlasť. I. 239. Dňúvat = někde za dne bývať. Brt. Sl. 58. Do. Sr. Brt. Sl. 58. Dobeřovice, zaniklá ves v Bučovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 380. Dobner. Sr. Dolen. Pr. 204. Dobově. Věc d. vhodná. Nár. list. 1904. 353. 2. Dobrodružně v svět cizí se vrhati. Zr. Fant pov. 229. Dobrotkyně, ě, f. dobrodinka. Hoš. Pol. I. 136. Dobrovlnný. D. ovce. 1561. Arch. XXII. 188 Dobrovský Jos. Sr. Zvon III. 688., Tk. Pam. I. 477., Dolen. Pr. 203. s podob. Dobrý. Dobrý, keď spí, ani jesť (jísti) nepýta. Phľd. XXIII. 308. Dobyčí dobytčí. D. bída bída s do- bytkem (když není píce). Brt. Sl. 60. Dobytí, n. - dosloužení. Kdo by měl ru- kojmě za čeledína do jeho d. 1546. Arch. XXH. 141. Dobytkářský. D. družstvo (dobytkářů). Nár. list. 1904. 356. 17. D. výstava chybně m.: dobytka, dobytčí. Věst. XII. 93. Docenění, n. D. moderních názorů. Nár. list. 1905. 11. 13. Doceniti co. Vše ostatní čas docení. Slád. Třík. 12. Dočkati čeho. Kera kočka teho dočka (to nebude ještě dlouho). Vlasť I. 239. Dočochriť sa za kým = dolézti. Phľd. XXIV. 345. Dočtená = poslední plachta ryb do lejt vsypaná. Čes. 1. XIV. 92. Dočút sa o něčem = zvěděti. Phľd. XXII. 576. Dodati si. Povídají, že si dodal (se otrávil). Hoš. Pol. II. 53.	Dofek Tom., spia. Dogvárať co: zříditi, dodělati. Brt. Sl. 60. Dohan, z tur. Na Slov. přišlo od Maďarů. Phľd. XXII. 757. Dohárať komu. Dohára jej (jí = je na vdáni). Phľd. XXIV. 339. Dohrčeti. Vůz d-čel (hrče přijel). Us. Dochromit sa = ochroměti. Phľd. XXIV. 608. Dojísti čím. Kdo chľebem dojídá, na vojně nezmírá. Brt Sl. 60. Dojít se oč. Až esli se dojdem o cenu (shodnem). Litom. 44. — kde k čemu. Do- šlo tam k pěti případům moru místo: one- mocnělo pět lidí morem. Vest. XII. 97. Dokaličiti co komu = pochroumati. Viete, že mi koleso vtedy d-lo ruku. Phľd. XXII. 697. (XXIV. 608. ) Dokazatlivý. D. místojméno (!) = ukazo- vací zájmeno. 1775. Bílý Obr. 77. Dôkopník, u, m. = pití po dokopání. Slov. Phľd. XXIV. 484. Dôkosník, u, m. = pití po dokosení. Phľd. XXIV. 484. Dokučný = dotšravý. Slov. Mus. slov. V. 93. Dokuchtit něco = dovařiti. Rais Koř. 61. Dokument = schválně. Tož tam d. zajdu. Smíš. 78. Dokumentární ráz. Zvon V. 797. Dol = dolů. Sluníčko leze dol. Hoš. Pol. II. 55. Dolák Ber., prof. a spis. Doležal Pav., spis., + 1764. — D. Jos., spis. Dolízati se čeho. Kdo se nenajedl, ten se nenalíže. Us. Rgl. Dolívka při vaření piva, baba. Arch. XXII. 407. Dolní větr = západní. Brt. Sl. 61. Dolnobavorský vévoda. Dvoř. Mor. 70. Dołúpit = pořádně naložiti, nabiti. Val. Brt. Sl. 61. Dołýpat na koho = dorážeti. Val. Čes. 1 XV. 31. Sr. Dolípati. Dom, vz Dům. Doma. Seď doma, zvieš hroma (nic). Mus. slov IV. 101. Domajško. Po do-šku = po domácku. Val. Brt. SI. 61. Domatičkovat se = opiti se na matěru. Domesiarit niekoho = poraniti? Slov. Čas. mos. VI. 3. Domin Kar., assist. botan. ústavu, spis. Dômlatník, u, m. = pití po domlácení. Slov. Phľd XXIV. 484. Donekáď = nějaký čas. Ostanu tu d. Brt. Sl. 62. Dôorník, u, m. = pití po doorání. Phľd. Sr. Dômlatník, Dôkopník. Dopálka, y, m. = kdo jiné dopaluje, zlobí. Rais. Sir. 47. Dopániti = přestati být pánem. Brzy do- páníš. Val. Čes. 1. XIV. 150. Doplněk, ňku, m. D. věty v podřečí pol- nickém. Vz Hoš. Pol. I 122. Doplňovačka, y, f., druh hádanky. Doporučenka, y, f. = doporučující lístek Rgl.