573

Dopouťovati = pouť ukončiti. Rais Koř.
90.

Dopověditelný = co lze dopověděti. Zvon
VI 30.

Dopřástek, stku, m. =poslední kousek
lnu na kuželi. Šumav. Rgl.

Dopravné, ého, n., Frachtgebühr. Rgl.

Doprovázka, y, f. = doprovod. Rgl.

Dopusta, y, f. = dopuštění. To je d.
boží. Brt. Sl. 62.

Dora, y, f. Dora zella (snědla) thora
(tchoře). Mus slov. V. 98. Sr. Dorota.

Doradovat se koho = ob čas s někým se
raditi. Brt. Sl. 62.

Doretan, u, m. = placek. Brt. Sl. 62.

Dorota, y, f. Chodění s D-tou. Vz Vlasť.
I. 155.

Dorotit = milkovati. V zlod. ml. Čes 1.
XV. 46.

Dosběrky, pl., m. = do konce sebrané
obilí a p.

Doskočil Fr., hud. sklad., nar. 12. /11. 1872.
Vz Zl. Pr. XXL 528. s podobiz.

Dosloužilý čeledín (který dosloužil). 1479.
Arch. XXII. 30.

Dostal Ad., básn. Zl. Pr. 1904.

Dostalová Marie, mal. Zvon III. 392.

Dostanutý. Ta kytička je dostanutá (tu
jsem dostal a mám ji). Litom. 41.

Dostavník, povoz. Sr. Zl. Pr. XXI. 341.
s vyobraz.

Dosupěti. Vlak dosupěl = přestal supěti.

Došek, šku, m. Statky mají jména po
doškách (od domů a ne od vlastníků). Čes 1.
XIV. 161.

Doškovica, e, f. = došková střecha. Čes.
1. XIV. 155.

Došlák, u, m. 1525. Arch. XXII. 66. Vz
Došláky v I. 289.

Doštenák, u, m. = vůz, na němž jsou
položeny desky, prkna. Mus. slov. IV. 42.

Dotazníkový. D. šetření. Nár. list. 1904.
356. 17.

Do té = dotud. Chodil do té, až tam
došel. Brt. Sl. 63.

Dotísať koho = tísniti; naléhavě prositi.
Brt. Sl. 63.

Dotiskavý = naléhavý. Brt. Sl. 63

Dotřásadlo, a, n. D. u mlátičky. Rgl.

Dotřímati se čeho. Slám. Put. 90.

Dotýkaný čím: božím dechem. Sv.
knih. 420. 159.

Doubať se čím: kudlami (píchati). Slavč.
Příh. 51.

Doubrava Vil. Jan, maj hud. školy a
spis.

Doudlavý = dutý. D. lípa. Hoš. Pol. I.
136.

Doufal, a, m. = člověk doufající, ze něčeho
dosáhne. Nár. list. 1905. 138. 1.

Doumírati. Zvuk d-rá. Zr. Rok. 128.
Sr. Doumříti.

Doušek, vz Dúšek.

Douškovati. Douškující křídla mušek.
Zvon V. 637.

Douškový deň = který byl první den
hned po sv. Trojici. Vz Brt. Sl. 64.

Dováďat si na čem = zakládati si. Brt.
Sl. 64.

Dovalovo, a, n. = malá obec v stolici
liptovské. Vz Mus. slov. VIII. 8.

Dovedný. Sr. Ruce jí hraj', jako perni-
kářoj při pečení chleba. Litom. 75.

Doví = kdo ví. Doví, proč vytáh šavlu.
Hoš. Pol. II. 109.

Dovígdo = kdo ví kdo Us. Brt. Si. 64.

Dovíkerej = kdo ví, kterej. Šumav. Rgl.

Dôvozník, u, m. = pití po dovození. Slov.
Phľd. XXIV. 484. Sr. Dôorník.

Dovrávka, y, f. = dokončení rozmluvy,
hovoru. Phľd. 1902. 385.

Dovyslechnouti koho. Zvon V. 70.

Dozírací právo. Nár. list. 1906. 34. 13.

Doznati se. Doznal se, že ho zabil místo:
přiznal se. Věst. XIII. 3.

Dozorčí orgán, právo. Nár. list. 1904.
353. 1., 355. 2.

Dozráti jak: do ovoce. Zl. Pr. XXII.
242.

Dožejbrat se někam = doplížiti, do-
belhati se. Litom. 44.

Dožití, n. Pojištění na d. Us Rgl.

Dožvať koho. Tak ty koně dožváí =
zapotil, unavil. Val. Brt. Sl. 64.

Drábelí, n., vz Brábeií zde.

Drabík Mik. Vz Mus. 1905. 986.

Dráča, e, f,, jeskyně, Drachenhöhle. Čas.
mus. IV. 42.

Drahokovný průmysl. Nár. list. 1905.
29. 4.

Drahý Je to drahé, až to smrdí. Šumav.
Rgl. — čím. Země svou slávou drahá. Slád.
Rich. II. 37.

Drachovský Jan, spis. Sr. Bílý Obr. 51.

Drakoun, a, m. Na slepého d-na. Dětská
hra. Úbočí. Rgl.

Dramaturgický. D. stolice Zvon V.
784.

Drapačka, y, f. Bylo to na d-čku =
rychle se rozprodalo. - D. s čím = na-
mahavá práce. Šumav. Rgl.

Drápati se jak kudy. Driape se ako
hovno pres plot (pomalu se vleče). Mus.
slov. VI. 109. — D. co: peří (dráti). Bzenecko.
Čes. 1. XIV. 422.

Drapčit = utíkati. Brt. Sl. 65.

Drápelí, n. = suché haluze. Hoš. Pol. 1.
147.

Drapkat se do někoho = dotírati naň.
Phľd. XXII 222. — D. komu po kožichu.
Čas. mus. IV. 31.

Drápky kočičí = protěž (rostl. ). Litom.
77.

Draslík, u, m. Vlastnosti, výroba d-ku.
Vz KP. X. 253.

Drasta, y, f. = smetí. Věst. I. 136.

Drát, u, m. D. trnitý, ostnový (u zahrad).
Rgl.

Drátěnka, y, f. = lanová dráha, Draht-
seilbahn; továrna na drát, na drátěné hřebíky.
Rgl. — D. = drátěná matrace

Drátovec, vce, m. = larva kováříka
obilního (škodlivá). Nár. list. 1905. 142. 3.

Dravnicovina, y, f., rostl. Vz Vlašto-
vičník.

Drážkový. D. obložení stěn. KP. XL 68.