574

Drážliť, drážniť = drážditi. Brt. Sl. 65.

Drbat, drpkati, drboliť. Krivý človek, keď
sa veľmi ponáhla, drbolí, drbá, drpká.
Slov. Phľd. XXIV. 346.

Drdolka, y. f. = drdol. Brt. Sl. 66.

Dreka, y, f. = slepice. V zlod. ml. Čes. 1.
XV. 46.

Dremla, y, f. = nadávka ospalé ženské.
Slov. Phľd. XXIV. 346.

Dřemyno, a, n. = břemeno. Horno-
ostravsky. Lor. Sr. Huj. Progr. 14.

Dřeň, ě, f. Zánět dřeně kostní, Knochen-
marksentzündung, osteomyelitis (ohraničený,
circumscripta, prudký, acuta, úrazový, trau-
matica, vleklý, chronica). Ktt.

Dřeňák, u, m., něj. hrnec. Litom. 62.

Dření, n. Suché d. = loupání, rheuma.

Rgl.

Dřep, u, m. Sednouti do dřepu. Ces 1.
XIV. 420. Seděti v dřepu. Zl. Pr. XXII.
390

Dřepmo, mit gebogenen Knien. Rgl.

Dresler Václ., spis.

Dresnek, u, m., vz Lnička (rostl. ).

Dřevák, u, m. = červotoč. Brt. Sl. 66.

Dřevceslavný Idomeneus, Menelaos.
Škod. IP. II. 15., 41., 219.

Dřevenák, u, m. = vůz s dřevěnou osou.
Mus. «lov. IV. 12

Dřevěný. Keď zdrevení psi začnú brechať
(keď konope trepú), začnú murári kredit
tratiť Mus. slov. VIII. 15.

Dřevo. Vady truhlářského dřeva; Druhy
dřev. Vz KP. XL 39., 40. D. tesařské a
jeho úprava. Ib. 275. nn.

Dřevohojný hvozd. Škod. II². 211.

Dřevolivno, a, n. = dřevo (strom) oli-
vové? Brt. Sl. 66.

Dřevorubač, e, m. = drevorubač, dřevo-
rubec. Mus. slov. VIII. 24.

Dřevorubčiti = dřeva káceti. Hruš. 130.

Dřevoslavný Menelaos. Škod. II². 195.

Drfa, y f. = ženská nemající žádné
něžnosti, přisprostá. Slov. Phľd. XXIV. 346.

Drganec, nce, m. = žduchanec, rýpanec.
Brt. Sl. 67.

Drhačka, y, f. = žena drhnoucí len v pa-
zderně. Hoš. Pol. I. 136.

Drhel, hle, m. = jm. polí. Šumav. Rgl.

Drhetka, y, f. = plachta. Slez. Vlasť. I.
132

Drhlák, u, m. Len na d-kách z pálek
drhnouti. Haná. Čes. 1. XIV. 439.

Drhlík, u, m, D. na rybí šupiny, Fisch-
abschupfer. Jeřb. 43.

Drhnúť sa rečou = zatrhovati v řeči.
Phľd. XXII. 225.

Drhovačka, y, f., vz Šmejliti.

Drchankovitý. D. hlava. Slád. Jindř. 85.

Drchlaňa, ě, f. = ženská s rozcuchanými
vlasy. Val. Brt. Sl. 67.

Dřička, y, f. = žena, která se dře, mnoho
pracuje. Zvon V. 334.

Driečik (oplecko) = vrchní část rubáše
Slov. Nár. sbor. XI. 13.

Dřilka, y, f. = která dře, mnoho se učí.
Zvon IV. 317.

Dřímati jak. Drieme ani (jako) kôň ve
vrbine. Phľd. XXIV. 343. Dřímal klidně,

jako bohatý uzenář po dobrém obědě.
Jark. 52.

Dřípati = Žvaniti. Rgl

Dřípatka, y, f., soldanella, rostl. Sr.
Ott. XXIII. 634.

Drislianka, y, f. = druh sliv. Phľd.
XXIV. 346. — D., y, m. = slabý muž. Ib.

Dříslina, y, f., rostl. Vz Dřišťál zde.

Dříst, u, m. Kozí d. Vz Sasanka.

Dříšť, ě, f., rostl. Vz Dřišťál zde.

Dřišťál, u, m., rostl. D. obecný, berberis
vulgaris: divoké víno, dráč, dřeštěl, dřís-
lina, dřistál, dřístal, dříšť, dryštal, drýša,
chvistač, kaliník, Krista pána pláč, pjvnik,
vančar, vanžar, vlašská kalina. Vz Čes. 1.
XIV. 221.

Dříve než kočka vejce snese. Rgl.

Dřízek, zku, m. = hořejší čásť másnice,
abv mléko nevystřikovalo. Litom. 63.

Dříztka, y, f. Husí d. = žvanil. Brt.
Sl. 67.

Drkati = chřestiti. Hruš. 157.

Drkoniti se zimou = teteliti se. Vyhl.
Slz. 34.

Drkoty, pl. f. = třesení, delirium tremens.
Piják mívá d. Haná. Brt. SI. 67.

Drľača, něj. hospodářské náčiní. Slov.
Mus. slov. VII. 58.

Drľaga, y, f. = ničemná řeč. Brt. Sl. 67.

Drnčeti. Zakopnul do čehosi tvrdého,
až mu tak v rukách drňklo (otřáslo to
jimi. Val. Čes. 1. XV. 79.

Drnčivý. D. kolo. Zvon IV. 347.

Drnkací nástroj (harfa, loutna atd. ). Vz
Nejed. 121.

Drob. Ako za groš drobóv (je toho =
málo). Mus. slov. IV. 80.

Drobasko, a, n. = drobotina, drobné děti.
Brt. SI. 68.

Drobčiť po dvore = drobným krokem
běhati. Phľd. XXII. 41.

Drobiti = tancovati. Ktorá rada v krčme
drobí, ta nerada doma robí. Mus. slov.
VI. 26.

Drobňačka, y, f. = jetel drobného listu.

Drobnař, e, m., subcoccinella, druh slu-
níček. Vz Ott. XXIV. 317.

Drobnojemný obrázek. Sv. knih. 420., 97.

Drobnokrásný. D. hvězda. Sv. knih.
420., 159.

Drobný jak bobky. Šumav. Rgl. — D.
čeleď = mladá. 1499. Arch. XXII 37.

Droboští, n. = drobné věci (ryby, děti
atd. ). Je to jenom samý d. Zvon V. 530. —
Šumav. Rgl.

Drobovka, y, f. = léčivá rostl. Úbočí. Rgl.

Drochnút = padnouti (jenom o lidech).
Phľd. XXIV. 346.

Drolivý pocit slabosti. Zvon V. 41.

Dromla, y, f., vz Účes.

Dropový. D. barva. Rgl.

Drotárie, e, f. = země drotarů. Phľd.
XXII. 578.

Drotářina, y, f., drotárstvo, a, n. =
drátenictví. Vz Ott. XXIII. 410.

Drozd, a, m. D.si sám sebe zkázu práši
(sere). Vz Phľd. XXIV. 434. Zpěv drozda.
Vz Vlasť I. 108.