575

Drož Bedř. Dr., spis. Sr. Mtc. 1904. 484.

Drože Kar., spis.

Drpka, y, f. = malá, křivá ženská. Phľd.
XXIV. 346.

Drpkať, vz Drbať, Drboliť.

Drščky. Přiněs dom d. (zmokl). Vlasť.
I. 238.

Drtina, y, f. = šatná chalupa. Šumav.
Rgl.

Drůbež rybí = drobné ryby. 1525. Arch.
XXII. 68.

Drůbežník, u, m. = místnosť určená
k chovu drůbeže. Jeho zařízení vz v KP. IX.
406.

Drůbínek, drůbítek. Litom. 3. Vz
Drůbek.

Druda, y, m. = mluvka, žvanil. Litom. 45.

Drudčák, a, m. = mluvka, žvanil. Litom.
45.

Drudka, y, f. Tak zpívala d. Zr.
Čech. 73.

Druhátko, a, n. = kuře. V zlod. ml.
Čes 1. XV. 46.

Druhorodička, y, f., secundipara, Zweit-
gebärende. Ktt.

Druhorozenka, y, f., die Zweitgeborene.
Sterz.

Druhorozenství, n., die Zweitgeburt.
Sterz.

Druidický. D. roucho. Zr. Čech. 68.,
69. Sr. Druidský v III. Přisp. 60.

Drusk, u, m. = hlomozný zvuk, ku př.
při lámání skály. Phľd. XXIV. 346.

Drystal, u, m., rostl. Vz Dřišťál zde.

Drýša, e, f., rostl. Vz Dřišťál zde.

Drzáček, čka, m. = drzý člověk. Zvon
IV. 133.

Držeti co: tejnosť rady. 1552. Schulz
Kom. 130. Na str. 136.: zachovati. — jak.
Drží ako hluchý dvere, ako pes ježa
(špatně). Phľd. XXIV. 342. — D. = my-
sliti. Držím, že najdete psaní u Mazáčka.
1595. Mus. 1905. 283.

Družstvo, a, n., v tělocviku, die Riege
D. závodní, die Wettriege; cvičení družstev,
das Riegenturnen. Rgl.

Dubenastý kožuch zz dubeňák. Brt. Sl. 69.

Dubiny, pl., f., jm. polí. Hoš. Pol. I. 136.

Ďublík, a, m. = diblík. Vz Vlasť I. 50.

Dubníky, pl., m., pole u Závodu na Slov.
Mus. slov. VIL 87.

Dubový. Dakedy i z dubového suda dno
vypadne. Sb. sl. VIII. 85.

Dúbrava, y, f., vrch na Slov. mezi štit-
nickým a ochtinským chotárom. Vz Sb. sl.
VIII. 100.

Dubrovská Tereza, básn. Zvon III. 614.,
Zl. Pr. 1904.

Ducmoch, a, m. = tlustý člověk. Litom. 45.

Dučať = dutkať, nehybně seděti. Phľd.
XXIV. 346.

Dudácký nápěv. Nejed. 228.

Dudek, dku, m. = peníz. Slepý dudek
som našol (pošpocel som se = potknul jsem
se o kámen). Slov. Mus. slov. VII. 91.

Dudla, y, f. =: dětský cucák. Šumav.

Rgl.

Dufek J, spis.

Ďugať, dgat, džgai, ďugnúť čím: mo-
tykou = jen lehce, povrchně kopati. Liptov.
Sb. sl. IX. 44.

Důhon, u, m. Vz Schulz Kom. 133.,
141., 158.

Duhotřpytný. D. péro. Zr. Brand. 38.

Duhozářní. D. opál. Zr. II. Nov. 332.

Ducháček Fr. dr., prof. a spis.

Dúchať = dýchati. Darmo d. do deravého
mecha (měcha, pytle). Sb. sl. VII. 129.

Duchlat, duchlit = něco tajiti. Litom. 45.

Duchná. Na mou duchnou. Hoš. Pol. I.
136. Sr. Duchna v VI. 160

Duchomorný. D. smrť. Škod. II. ² II. 17.

Dukumentně = důkladně. D. něco na-
psati. Litom. 45.

Duľdať, qlgať, odul dáť sa = oglgať sa.
Spiš Sb. sl. IX. 50.

Důlek, lku, m. Je pořádem na stejným
důlku. Litom. 73.

Důlňáci zz Valaši na Těšínsku. Slám.
Put. 347.

Dům. Velké domy, velké starosti. Sb. sl.
VIII. 86. To je taký dom, že by tnu ovca
numero slízala (malý). Phľd. XXIII. 308.

Ďumbier z řec. lat. gingiber. Phľd.
XXII. 648.

Dumek Jos., spis. + 14. /12. 1903.

Dún, u, m. = na rámě soukennickém
jedno pole od sloupce k sloupci. Brt. Sl. 70.

Dunajský. Už ho ani d. voda nezaleje
(o velkém ohni). Mus. slov. IV. 10.

Dundel, u, m. = plný váček. Brt. Sl. 70.

Dundelec, lce, m. = chomáč. D. peří. Hoš.
Pol. I. 136.

Dundýlek, lku, m. = cop. Litom. 68.

Dundžať = ozývati se. Sud dundží. Phľd.
XXIV. 346.

Dunivý. D. ozvěna (zvonů). Zl. Pr. XXII.
109.

Dunst, u, m. = hrubá pšeničná mouka n.
rozmletý koňský zoubek (kukuřice obrovská
či americká), dávaný jako přísada do uze-
nářského zboží, do jaternic, uzenek atd.
Nár. list. 1905. 95. 3.

Duočastek, stku, m. Má klásti buď pánu
odúmrť neb sirotkóm jich d.; Kdo se dá na
řemeslo bez vůle panské, propadne pánu
d. svůj. 1540. Arch. XXII. 103., 106.

Dupanina, y, f. = udupaná země jako
podlaha ve světnici. Rais Koř. 61.

Dupkať si slovenskú zz tancovati. Čas.
mus V. 23.

Dupkom, Opřela oči na ňu d.; D. na
niekoho hledeť. Phľd. XXII. 490., XXIV.
145. Sr. Dupkem.

Dupla, y, f. = díra. Liška našla duplu.
Slez. Vlasť. I. 58.

Duplák, u m. =: dvouhektolitr. Us. Rgl.

Duplsoldater, tra, m. Plat větší (než
jindy) má fendrych, rytmistr, neb i ten d.,
kaprál, forýr... Listář 159.

Durament, u, m. = základ. Vck., Brt.
Sl. 70.

Duramentně = od základu, náležitě. Brt.
Sl. 70.

Durdík Pav. Dr. Vz Zvon III. 671.

Durmati = cucati, ssáti. 1561. Arch.
XXII 190.