584

Heš Gust., prof. a spis.

Heverový, Winden-. Jind. 75

Hevlotit = dříti se. Brt. Sl. 94.

Hexametr, u, m. Interpunkce h-tru
(oddech, malá přestávka v řeči). Král.
Metr. 53. nn. Svaz h-tru. 69. nn. O druzích,
přednostech a vadách h-tru. 88. nn. Ěady
a stopy slovní v h-tru. 93. Poměr rhyth-
mického prízvuku hexametru k přízvuku
slovnímu. 126. nn. Užívání a vývoj h-tru.
163. nn. Literatura týkající se h-tru. 166. nn.

Hexapodie, e, f., řec. Katalektická h.
neboli k. trimetr. Vz Král. Metr. I. 225. nn.

Heyduk Adolf. Sr. Mus. 1905. 337. nn,
Zvon V. 593. nn., Zl. Pr. XXI. 107., XXII.
386. s podob., Máj. III. 603., 611., 522.,
527.

Heyšovina, y, f. Tk. Pam. I. 480.

Hezounce = velmi hezky. Zvon VI. 100.

Hidek = studené. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 46.

Hilarius Litoměřický. Sr. Mus. 1906.
170.

Hiller Ferd., tajemn., spis. +19. /3. 1906.
maje 64 léta. Vz Nár. list. 1906. 77. 2. a
jiné listy z též doby.

Hímelí, n. = jmelí. Hruš. 157.

Hinberty platiti. Vz Femberty. Arch
XXII. 278.

Hinčavka, y, f. = kolíska. Mus. slov.
IV. 24.

Historickoarchitekťonický. H. bádání.
Nár. list. 1905. 29. 13.

Historickotopografický. Nár. list. 1905.
16. 13.

Historickoumělecký. H. literatura. Zvon
VI. 31.

Hlad. Mám hlad, že bych jedl vostáv-
kovej plot, jen kdyby v něm nebyly suky.
Litom. 73. Přísloví táhnoucí se k h. Vz ve
Vlasť. I 224.

Hladce, kompar. hladčeji. Dle Hoš. lépe:
hladšeji (hladší). (Mus. fil. 1904. 451. ).

Hladidlo, a, n. = žehlička. Phľd. XXII.
435.

Hladík Václ., spis. Sr. Mus. 1904 445.

Hladina, y, f. = polní řepa strnisková.
Brt. SI. 94.

Hladisko, a, n. = okluzká země. Brno.
Rgl.

Hladný = hladový. Bude sa ti s Čertíkom
snívať, keď ideš hladný spat. Mus. slov.
IV. 28. Hladnému se o chlebe snívá a mäsi-
arovi o krave. Hladné vtáča smutne kráča.
Sb. sl. VII 130., VIII. 87. Hlanny i chory
chleb chvali. Slez. Vlasť. I. 224.

Hladověnka, y, f. = hladimor. Vz Osivka
zde (rostl. ).

Hlas. Přišel h. = rozneslo se. Hoš. Pol. II.
41.

Hlasnořehotný kůn. Škod. II² II. 208.

Hlasoměrství, n. Phonometrie. Ktt.

Hlava. H. těžká (starostmi) jak třep,
škop, snop. Šum. Rgl. H. jako báň, jako
věrtel (veliká). Čes. 1. XIV. 477. Ma hlavu
jak zavijanku, mrvinku, trnový kopec. Slez.
Vlasť. I. 236. Tluč hlavum o stěnu, učuješ
proměnu, enem na kotrbě. Slez. Vlasť. I.
227. Bodaj si vyrástau nad hlavu! Mus.

slov. IV. 28. -- H. kola, ve které jest
železná puška. Mus. slov. IV. 12. — H.
Jarosl. dr., prof. a spis. Vz Zl. Pr. XXI.
82. s podob.

Hlaváč, e, m., rostl. Vz násl. Hlaváček.

Hlaváček, čku, m., rostl. H. jarní, adonis
vernalis; černé koření domácí, čierny koreň
(slov. ), elebor (český, falešný), hořká tráva,
miláček, ohníček, slepý mák, zlatouš; h. letní,
a. aestivalis: červánky, hlaváč, hořikvět,
hořká tráva, kačenky, kominíček, ohníček,
polní kohoutek (růžička), rozstřihaný mák
(mák slepý), slepomák (slov. ), voloočko.
Vz Čes. 1. XIV. 134.

Hlavatý = veliký a p. Pokusiti se o něco
lehkýho a jindy i o něco h-týho 1538.
Arch. XXII. 96. — H. došek = svázaný
povříslem v hlavě klasem dolů; záklasník
= svázaný za klasy břichem dolů. Čes. 1.
XV. 35.

Hlavica Fr., mal. Sr. Zl. Pr. XXII 130.

Hlavička, y. f. = jídlo velikonoční. Usekalo
se maso jakékoliv, přimíchalo se do něho
krupice, vajec, trochu pepře a stroužek
česneku a vše se upeklo. Čes. 1. XIV. 111.

Hlavina E., spis.

Hlávka soli. 1618. Listář 136.

Hlavnový, Lauf-. Jind. 77.

Hlavohrudí, n. H. pavouků. Ott. XXIII.
660.

Hlavolam, u, m. = hra se skládáním
kaménků. Rgl.

Hlazení, n. H. dřeva. Vz KP. XI. 54.

Hled, u, m. = vjem, názor. Klc. (List.
fil. 1905 243. ).

Hléďák, a, n. = divák. Brt. Sl. 95.

Hledati kde. Nehľadaj tam, kde nič
nejest. Sb. sl. VIII. 168.

Hleděný. Je dobře hleděnej (pěstován).
Litom. 41.

Hleděti jak. Hledi jak z hušča (houští),
z chabia, jak do buku (= poplašený). Slez.
Vlasť. I. 236. Hledi do řepy a vidi do
mrkvy. Slez. Vlasť. I. 237.

Hlenovitě hnisavý, schleimig-eitrig, muco-
purulentus. Ktt.

Hlenovitohnisavý katarrh cíbelný, schlei-
mig-eitriger Harnröhrenkatarrh, urethritis
catarrhalis, urethrorrhoea. Ktt.

Hlídačský kožich, Wächter-. Rais. Lid. 12.,
Jind. 78.

Hlídání, n. = hledění. H. do běloty.
Litom. 45.

Hlídati = hleděti, dívati se. — nač.
Porad hlídal na ňu; H. se na koho. Hoš.
Pol. II. 24., I. 136 — odkud. Dyt z toho
už teďkej rozum hlídá. Litom. 45.

Hlinica, e, f. = druh švestkového ovoce.
Brt. Sl. 96.

Hliník, u, m. = země. Onedlho pojdze
do hliníka (umře). Mus. slov. VII. 91. —
H. = aluminium. Dějiny, vlastnosti a upo
třebení ho. Vz KP. X. 246. nn.

Hlinný dech = po hlíně. Zl. Pr. XXII.
123.

Hlinský = hrob. Dostal se do hlinskýho
= zemřel. Brt. Sl. 96.

Hlístek řepný, helerodera. Vz Nár. list.
1905. 142. 3.



	584

	Heš Gust., prof. a spis. Heverový, Winden-. Jind. 75 Hevlotit = dříti se. Brt. Sl. 94. Hexametr, u, m. Interpunkce h-tru (oddech, malá přestávka v řeči). Král. Metr. 53. nn. Svaz h-tru. 69. nn. O druzích, přednostech a vadách h-tru. 88. nn. Ěady a stopy slovní v h-tru. 93. Poměr rhyth- mického prízvuku hexametru k přízvuku slovnímu. 126. nn. Užívání a vývoj h-tru. 163. nn. Literatura týkající se h-tru. 166. nn. Hexapodie, e, f., řec. Katalektická h. neboli k. trimetr. Vz Král. Metr. I. 225. nn. Heyduk Adolf. Sr. Mus. 1905. 337. nn, Zvon V. 593. nn., Zl. Pr. XXI. 107., XXII. 386. s podob., Máj. III. 603., 611., 522., 527. Heyšovina, y, f. Tk. Pam. I. 480. Hezounce = velmi hezky. Zvon VI. 100. Hidek = studené. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46. Hilarius Litoměřický. Sr. Mus. 1906. 170. Hiller Ferd., tajemn., spis. +19. /3. 1906. maje 64 léta. Vz Nár. list. 1906. 77. 2. a jiné listy z též doby. Hímelí, n. = jmelí. Hruš. 157. Hinberty platiti. Vz Femberty. Arch XXII. 278. Hinčavka, y, f. = kolíska. Mus. slov. IV. 24. Historickoarchitekťonický. H. bádání. Nár. list. 1905. 29. 13. Historickotopografický. Nár. list. 1905. 16. 13. Historickoumělecký. H. literatura. Zvon VI. 31. Hlad. Mám hlad, že bych jedl vostáv- kovej plot, jen kdyby v něm nebyly suky. Litom. 73. Přísloví táhnoucí se k h. Vz ve Vlasť. I 224. Hladce, kompar. hladčeji. Dle Hoš. lépe: hladšeji (hladší). (Mus. fil. 1904. 451. ). Hladidlo, a, n. = žehlička. Phľd. XXII. 435. Hladík Václ., spis. Sr. Mus. 1904 445. Hladina, y, f. = polní řepa strnisková. Brt. SI. 94. Hladisko, a, n. = okluzká země. Brno. Rgl. Hladný = hladový. Bude sa ti s Čertíkom snívať, keď ideš hladný spat. Mus. slov. IV. 28. Hladnému se o chlebe snívá a mäsi- arovi o krave. Hladné vtáča smutne kráča. Sb. sl. VII 130., VIII. 87. Hlanny i chory chleb chvali. Slez. Vlasť. I. 224. Hladověnka, y, f. = hladimor. Vz Osivka zde (rostl. ). Hlas. Přišel h. = rozneslo se. Hoš. Pol. II. 41. Hlasnořehotný kůn. Škod. II² II. 208. Hlasoměrství, n. Phonometrie. Ktt. Hlava. H. těžká (starostmi) jak třep, škop, snop. Šum. Rgl. H. jako báň, jako věrtel (veliká). Čes. 1. XIV. 477. Ma hlavu jak zavijanku, mrvinku, trnový kopec. Slez. Vlasť. I. 236. Tluč hlavum o stěnu, učuješ proměnu, enem na kotrbě. Slez. Vlasť. I. 227. Bodaj si vyrástau nad hlavu! Mus.	slov. IV. 28. -- H. kola, ve které jest železná puška. Mus. slov. IV. 12. — H. Jarosl. dr., prof. a spis. Vz Zl. Pr. XXI. 82. s podob. Hlaváč, e, m., rostl. Vz násl. Hlaváček. Hlaváček, čku, m., rostl. H. jarní, adonis vernalis; černé koření domácí, čierny koreň (slov. ), elebor (český, falešný), hořká tráva, miláček, ohníček, slepý mák, zlatouš; h. letní, a. aestivalis: červánky, hlaváč, hořikvět, hořká tráva, kačenky, kominíček, ohníček, polní kohoutek (růžička), rozstřihaný mák (mák slepý), slepomák (slov. ), voloočko. Vz Čes. 1. XIV. 134. Hlavatý = veliký a p. Pokusiti se o něco lehkýho a jindy i o něco h-týho 1538. Arch. XXII. 96. — H. došek = svázaný povříslem v hlavě klasem dolů; záklasník = svázaný za klasy břichem dolů. Čes. 1. XV. 35. Hlavica Fr., mal. Sr. Zl. Pr. XXII 130. Hlavička, y. f. = jídlo velikonoční. Usekalo se maso jakékoliv, přimíchalo se do něho krupice, vajec, trochu pepře a stroužek česneku a vše se upeklo. Čes. 1. XIV. 111. Hlavina E., spis. Hlávka soli. 1618. Listář 136. Hlavnový, Lauf-. Jind. 77. Hlavohrudí, n. H. pavouků. Ott. XXIII. 660. Hlavolam, u, m. = hra se skládáním kaménků. Rgl. Hlazení, n. H. dřeva. Vz KP. XI. 54. Hled, u, m. = vjem, názor. Klc. (List. fil. 1905 243. ). Hléďák, a, n. = divák. Brt. Sl. 95. Hledati kde. Nehľadaj tam, kde nič nejest. Sb. sl. VIII. 168. Hleděný. Je dobře hleděnej (pěstován). Litom. 41. Hleděti jak. Hledi jak z hušča (houští), z chabia, jak do buku (= poplašený). Slez. Vlasť. I. 236. Hledi do řepy a vidi do mrkvy. Slez. Vlasť. I. 237. Hlenovitě hnisavý, schleimig-eitrig, muco- purulentus. Ktt. Hlenovitohnisavý katarrh cíbelný, schlei- mig-eitriger Harnröhrenkatarrh, urethritis catarrhalis, urethrorrhoea. Ktt. Hlídačský kožich, Wächter-. Rais. Lid. 12., Jind. 78. Hlídání, n. = hledění. H. do běloty. Litom. 45. Hlídati = hleděti, dívati se. — nač. Porad hlídal na ňu; H. se na koho. Hoš. Pol. II. 24., I. 136 — odkud. Dyt z toho už teďkej rozum hlídá. Litom. 45. Hlinica, e, f. = druh švestkového ovoce. Brt. Sl. 96. Hliník, u, m. = země. Onedlho pojdze do hliníka (umře). Mus. slov. VII. 91. — H. = aluminium. Dějiny, vlastnosti a upo třebení ho. Vz KP. X. 246. nn. Hlinný dech = po hlíně. Zl. Pr. XXII. 123. Hlinský = hrob. Dostal se do hlinskýho = zemřel. Brt. Sl. 96. Hlístek řepný, helerodera. Vz Nár. list. 1905. 142. 3.