587

Horský Klim., spis.

Horší stane (vstane), ako ľahne. Sb. sl.
VII. 130.

Hosař, e, m. = kluk. Haná. Čes. 1. XIV.
106.

Hospodářskobotauický. H. stanice vý-
zkumná. Nár. list. 1905. 71. 17.

Hospodářství, n. Slezská přísloví o h.
Vz Vlasť. I. 230.

Hospodyně. Slezská přísloví o ní vz ve
Vlasť. I. 2. 9.

Hospozín (!), a, m. = hostinský. Pohl.

Hostec hořečnatý, rheumatismus febrilis.
Ktt.

Hostečník, u, m. = hostečné zelie,
plaminec plotní (rostl. ). Čes 1. XIV. 123.

Hostečný, vz předcház. Hostečník.

Hostinka, y, f. Po hostinách bývajú
h-nky (po nich schudneš). Sb. sl. VIII. 84.

Hostinsky někoho přijmouti (pohostinsku).
Tk. Pam. I. 441.

Hošenský. H. šaty (které nosí hoši).
Rais. Koř. 55.

Hošna, y, f. (od hoch). Vz Běhna.

Hoštata, potok u Opavy. Vlasť III. 141.

Hotať = voziti (v dětské řeči). Phľd.
XXIV. 607.

Hotový. Když byl s jídlem hotov místo:
když pojedl. Už jsme s čtením hotovi
místo: už jsme dočtli. Věst. XII. 94.

Houba. Domácí h. (velmi škodlivá). Vz
o ní v KP. IX. 446.

Houbolovec, vce, m. = kdo loví (sbírá)
houby, Schwämmefischer. Rgl.

Houbovina, y, f. = polévka houbová. Rgl.
Sr. Houbovice.

Houcapky, pl., m. H. z něčeho si dělati
(posměch). Šum. Rgl. Sr. Ouchcapky v II.
450.

Houdek Vlad., spis.

Houfovati = v houfy se shromažďovati.
Špačci houfujíce odletovali. Zl. Pr. XXII.
326.

Houkadlo, a, n., vz předcház. Brunčák.

Houkati jak. Kalousek slabo houká.
Hoš. Pol. II. 157. Houká jako na lesích
(silně). Šum. Rgl.

Houkavě něco přikazovati. Zl. Pr. XXI.
207.

Houkavý. Spustit houkavý pláč. Rais.
Lop. 289.

Houně cestovní, hospodářská, koňská,
lázeňská, přikryvací, vojenská. Us. Rgl.

Houpad, u, m. = úpad. Do houpadu
pracovati. Hruš. 82.

Houpat, u, m. = slota, nečas. Brt. Sl. 103.

Housatka, y, f., rostl. Vz Sasanka zde.

Houser, a, m. Sedí jak nedoříznutý h.
(smutně). Mor. Rgl.

Housková Nora, spis. Zvon IV. 231.

Houško (ouško), a, n. = hrozen. Brt.
Sl. 103.

Houvin, u, m. = houžev (ze dřeva sto-
čená). Úbočí. Rgl.

Houvinovat =: přitahovati, stahovati.
Úbočí. Rgl.

Houžvice, e, f. Sedláři navlačovali h-ce.
Wtr. Rem. 250. Sr. Houžev.

Hovado, a, n. Vyšla rada z velkého
hovada (od hlupáka). Vlasť. I. 236.

Hovořiti jak. Hovorí ako spod zemi,
popod nos (ticho, nesrozumitelně). Phľd.
XXIV. 343. Hovo: í přes zub (jen tak, na
piano). Litom. 46.

Hovorka Kar., spis.

Hovorný. Byl zvědavý jako nevěsta
a h. jako tchýně. Zvon V. 729.

Hra. Hry kostelní (o božím těle, na
květnou neděli, svatojiřské, liturgické, pa-
šijové, svatovítské, vánoční, velikonoční,
žákovské a j. ). Vz Nejed. 349. Hry dětí
slovenských. Vz Mus. slov. IV. 24. nn.,
V. 18, Sb. sl. VII 69. nn. Dětské hry na
Bzenecku na Mor. Vz Čes. 1. XIV. 420. nn.
Dětské hry ve Slezsku. Vz Vlasť. I. 129. nn.

Hrabati. Kto porad hrabe, nemá kedy
viazat. Sb. sl. VIII. 87.

Hrabcovať = séci hrabicí. Brt. Sl. 103.

Hrabči, n. = chrast habrová. Brt. Sl. 103.

Hrábě. Každé h. k sobě hrabou. Smíš.
1905.

Hraběnka y, f. = hraběcí cesta (lesní).
Šum. Rgl.

Hrabí, n. = habří. Brt. Sl. 104.

Hrabice, e, f. H. má pět roženců a jeden
sloupek. Hoš. Pol. II. 56. Zevrubný popis
h-ce vz v Brt. SI. 104.

Hrabina, y, f. = plamínek plotní (rostl. ).
Čes. 1. XIV. 123.

Hrabkový. H. kosa = kosa na obilí.
Mus. slov. IV. 13.

Hrabní robota. 1525. Arch. XXII. 64.

Hračat = skuhrati, hromžiti. Phľd. XXIV.
754.

Hráď, i, f. = místnosť v přehradě chléva
pro bulíka. Čes. 1. XV. 44.

Hradál, u, m. = graduál. Nejed. 65.

Hradčanský J., spis.

Hradil A., spis.

Hradok, dku, m., vrch (Tri kamene) na
Slov. Vz Sb. sl. VIII. 103.

Hradský. Nespúšťaj sa hradskej (silnice)
pre neistý chodník. Sb. sl. VIII. 83. — H.,
ého, m. Zamecký h. Arch. XXII. 59.

Hrách. H. a kroupy, to je hloupý, to
my máme každej den; ale buchty z bílej
mouky jenom jednou za tejden. Us. Já ti
povím, proč se divokej h. na hladovým
stole nepřebírá (zač je toho loket). Litom.
73. Jak nezaseješ hrachu v marca (březnu),
něchystaj naň hrnca; Svil hrach = utekl.
Vlasť. I. 212., 231. Šade musí býť, kde sa
dva hraške varia. Phľd. XXIV. 342. Půde
hlídat hrách (dostane se do kouta). čes. 1.
XV. 143.

Hrachovec, vce, m. = maškara ovinutá
hrachovinou. Šum. Rgl.

Hranačka, y, f. = dýmka hranatá. Brt.
Sl. 105.

Hranatka, y, f. H-tky = jehly morské,
syngnothidae, ryby chvostožabré. Vz Ott.
XXIV. 493.

Hránek, nku, m. = stupeň. Val. čes. 1.
XV. 31.

Hranice, e, f., rostl. Vz Jaterník.

Hranický. Vz Šturm z Hranic Adam.

Hraničný. H. kopce. Vz Vlasť. I. 186.



	587

	Horský Klim., spis. Horší stane (vstane), ako ľahne. Sb. sl. VII. 130. Hosař, e, m. = kluk. Haná. Čes. 1. XIV. 106. Hospodářskobotauický. H. stanice vý- zkumná. Nár. list. 1905. 71. 17. Hospodářství, n. Slezská přísloví o h. Vz Vlasť. I. 230. Hospodyně. Slezská přísloví o ní vz ve Vlasť. I. 2. 9. Hospozín (!), a, m. = hostinský. Pohl. Hostec hořečnatý, rheumatismus febrilis. Ktt. Hostečník, u, m. = hostečné zelie, plaminec plotní (rostl. ). Čes 1. XIV. 123. Hostečný, vz předcház. Hostečník. Hostinka, y, f. Po hostinách bývajú h-nky (po nich schudneš). Sb. sl. VIII. 84. Hostinsky někoho přijmouti (pohostinsku). Tk. Pam. I. 441. Hošenský. H. šaty (které nosí hoši). Rais. Koř. 55. Hošna, y, f. (od hoch). Vz Běhna. Hoštata, potok u Opavy. Vlasť III. 141. Hotať = voziti (v dětské řeči). Phľd. XXIV. 607. Hotový. Když byl s jídlem hotov místo: když pojedl. Už jsme s čtením hotovi místo: už jsme dočtli. Věst. XII. 94. Houba. Domácí h. (velmi škodlivá). Vz o ní v KP. IX. 446. Houbolovec, vce, m. = kdo loví (sbírá) houby, Schwämmefischer. Rgl. Houbovina, y, f. = polévka houbová. Rgl. Sr. Houbovice. Houcapky, pl., m. H. z něčeho si dělati (posměch). Šum. Rgl. Sr. Ouchcapky v II. 450. Houdek Vlad., spis. Houfovati = v houfy se shromažďovati. Špačci houfujíce odletovali. Zl. Pr. XXII. 326. Houkadlo, a, n., vz předcház. Brunčák. Houkati jak. Kalousek slabo houká. Hoš. Pol. II. 157. Houká jako na lesích (silně). Šum. Rgl. Houkavě něco přikazovati. Zl. Pr. XXI. 207. Houkavý. Spustit houkavý pláč. Rais. Lop. 289. Houně cestovní, hospodářská, koňská, lázeňská, přikryvací, vojenská. Us. Rgl. Houpad, u, m. = úpad. Do houpadu pracovati. Hruš. 82. Houpat, u, m. = slota, nečas. Brt. Sl. 103. Housatka, y, f., rostl. Vz Sasanka zde. Houser, a, m. Sedí jak nedoříznutý h. (smutně). Mor. Rgl. Housková Nora, spis. Zvon IV. 231. Houško (ouško), a, n. = hrozen. Brt. Sl. 103. Houvin, u, m. = houžev (ze dřeva sto- čená). Úbočí. Rgl. Houvinovat =: přitahovati, stahovati. Úbočí. Rgl. Houžvice, e, f. Sedláři navlačovali h-ce. Wtr. Rem. 250. Sr. Houžev.	Hovado, a, n. Vyšla rada z velkého hovada (od hlupáka). Vlasť. I. 236. Hovořiti jak. Hovorí ako spod zemi, popod nos (ticho, nesrozumitelně). Phľd. XXIV. 343. Hovo: í přes zub (jen tak, na piano). Litom. 46. Hovorka Kar., spis. Hovorný. Byl zvědavý jako nevěsta a h. jako tchýně. Zvon V. 729. Hra. Hry kostelní (o božím těle, na květnou neděli, svatojiřské, liturgické, pa- šijové, svatovítské, vánoční, velikonoční, žákovské a j. ). Vz Nejed. 349. Hry dětí slovenských. Vz Mus. slov. IV. 24. nn., V. 18, Sb. sl. VII 69. nn. Dětské hry na Bzenecku na Mor. Vz Čes. 1. XIV. 420. nn. Dětské hry ve Slezsku. Vz Vlasť. I. 129. nn. Hrabati. Kto porad hrabe, nemá kedy viazat. Sb. sl. VIII. 87. Hrabcovať = séci hrabicí. Brt. Sl. 103. Hrabči, n. = chrast habrová. Brt. Sl. 103. Hrábě. Každé h. k sobě hrabou. Smíš. 1905. Hraběnka y, f. = hraběcí cesta (lesní). Šum. Rgl. Hrabí, n. = habří. Brt. Sl. 104. Hrabice, e, f. H. má pět roženců a jeden sloupek. Hoš. Pol. II. 56. Zevrubný popis h-ce vz v Brt. SI. 104. Hrabina, y, f. = plamínek plotní (rostl. ). Čes. 1. XIV. 123. Hrabkový. H. kosa = kosa na obilí. Mus. slov. IV. 13. Hrabní robota. 1525. Arch. XXII. 64. Hračat = skuhrati, hromžiti. Phľd. XXIV. 754. Hráď, i, f. = místnosť v přehradě chléva pro bulíka. Čes. 1. XV. 44. Hradál, u, m. = graduál. Nejed. 65. Hradčanský J., spis. Hradil A., spis. Hradok, dku, m., vrch (Tri kamene) na Slov. Vz Sb. sl. VIII. 103. Hradský. Nespúšťaj sa hradskej (silnice) pre neistý chodník. Sb. sl. VIII. 83. — H., ého, m. Zamecký h. Arch. XXII. 59. Hrách. H. a kroupy, to je hloupý, to my máme každej den; ale buchty z bílej mouky jenom jednou za tejden. Us. Já ti povím, proč se divokej h. na hladovým stole nepřebírá (zač je toho loket). Litom. 73. Jak nezaseješ hrachu v marca (březnu), něchystaj naň hrnca; Svil hrach = utekl. Vlasť. I. 212., 231. Šade musí býť, kde sa dva hraške varia. Phľd. XXIV. 342. Půde hlídat hrách (dostane se do kouta). čes. 1. XV. 143. Hrachovec, vce, m. = maškara ovinutá hrachovinou. Šum. Rgl. Hranačka, y, f. = dýmka hranatá. Brt. Sl. 105. Hranatka, y, f. H-tky = jehly morské, syngnothidae, ryby chvostožabré. Vz Ott. XXIV. 493. Hránek, nku, m. = stupeň. Val. čes. 1. XV. 31. Hranice, e, f., rostl. Vz Jaterník. Hranický. Vz Šturm z Hranic Adam. Hraničný. H. kopce. Vz Vlasť. I. 186.