Předchozí (588)  Strana:589  Další (590)
589
tekvičnie, trenkalky, zadrhlačky, zelienky,
žitnačky. Mus. slov. VII. 71. — Nasbíral
hrušek = byl bit. Slz. Vlasť. I. 232. Stála
sama ve světě, jako h. v širém poli. Zr.
Mad. 49. — H. truhlářského kolovrátku. KP.
XI 11 — H. Jan Fr., prof. a spis.
Hrošov, a, m., obec na Slov. Vz Čas.
mus. IV. 2. nn.
Hrůza. Bylo tam h. lidí (mnoho). Hoš.
Pol. I. 121. H. jako příslovce v podřečí
polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 109.
Hruzeti, mergere, potápěti, tränken.
XV. stol. Zahr. 43.
Hrůzooký. H. Gorgo. Škod. II. 2 207.
Hruzoplodny zrak. Zr. Strat. 206.
Hrůzovaný = hrůzoucí. To je hrůza
h-ná! Brt Sl. 109.
Hrys Emman. Dr., řed. ústavu učitelek,
spis., 1839. —26. /2. 1906. Vz Nár. list. 1906.
85. 2. odp. a jiné listy z též doby.
Hryzel hrabivý, cteniza fodiens, pavouk.
Vz Ott. XXIII 273.
Hryzení, n. = ujímaní, Darmgrimmen,
tormina. Ktt.
Hryzovisko, a, n. = trápení, křiž. To je
h s takým ožranom. Phľd. XXIV. 419.
Huba. Chce h. jist, musí ruce dělat.
Hruš. 129. Je to zrovná u huby (blízko).
Us. Rgl. — H. vzhledem k mluvení. Když
hubu pustí, jede jí jako trakař, až člověk
nestačí říkati amen. Litom. 74. — H. =
obličej. Pekná po hube (bělohubá). Litom 46.
Měl hubu jako z mechu. Hoš. Pol. II. 24.
Hubáček Gust., vz Stráň Alex.
Hubáňový trúd (troud) = práchno hubkové.
Phľd. XXII. 581.
Hubař, e, m. = slimák lesní. Litom. 76.
Sr. Chlíšť.
Hubeľ = nůž na krájení kapusty. Spiš.
Sb. sl. IX. 48.
Hubert. Na sv. Huberta (3/11. ) ide teplo
do čerta. Sb. sl. VIII. 85.
Hubík, u, m. = kokotice. Brt. Sl. 110.
Hubilen, vz Lnička (rostl. ).
Hupkeperenospera, y, f. = hmyz vy-
ssavající korene rév. Vz Phľd. XXIV. 434.
Hubky = moučnice, Schwämmchen, sto-
matomvcosis. Ktt.
Hubľovať co: kapustu (krájeti). Spiš.
Sb. sl. IX. 48.
Hübner V., prof. a spis.
Hučáček, čku, m. = járeček (potůček)
s kopce hučící. Brt. Sl. 110
Hučení, n. H. v uších, susurrus aurium,
Ohrensausen. Ktt.
Hučeti = hubovati. Nehuč Us.
Hučka. Hučka, hučka huč! (odhání se
tak prase). Šum. Rgl. Sr. Huška.
Hudec Jan, spis.
Huhňavý. H. řeč, mluva, rhinolalia,
näselnde Sprache. Ktt.
Huk, u, m. Huky robiť (o šatě nepřilé-
hajícím). Liptov. Sb. sl. IX. 44.
Hukać = vášnivě běhati. Orava. Sb. sl.
IX. 61.
Huľaľa, e, f. = hular, bzinky. Brt. Sl. 110.
Huľanie, n., vz Huľat v VI. 389. H. sa
oddati. Slov. Phľd. XXIII. 742.
Húlava, y, f. = prudký dešť s vichorem.
Bzenecko na Mor. Čes. 1. XIV. 421.
Hulevník, u, m., sisymbrium, Ranke,
rostl. Vz Ott. XXIII. 220. H. mnohodílný,
s. sophia: barborka drobná, křes (obecný,
žlutý), žofinka (rostl. ). Čes. 1. XIV. 374. H.
česnekový, vz Česnáček.
Hulka Kar., spis. Sr. Zl. Pr. XXI. 132.
Hultek, ltku, m. = hltek, malý hlt Vyhl.
Slz. 96.
Hułtnout = hltnouti, Brt. Sl. 110.
Humenec, nce, m. = společný dvěma
sousedům průchod a průhon mezi jejich
zahradami oplotěný. Brt. Sl. 110.
Humflotství, n. XVI. stol. Uč. spol.
1905. D. 31.
Humpara, y, f. = oheňpara, šarlach. Brt.
Sl. 111.
Humplovat co: vozy a lichvu (dobytek
i. e. po špatné cestě zz kaziti).
Huňa z střlat. gunna. Phľd. XXII. 646.
Huňařský průmysl. Vyhl. Slz. 58.
Huntovati koho: koně. 1520. Arch.
XXII. 121.
Hupačky = hupky, rychle. Brt. Sl. 111.
Hupek, pku, m. Jeden záplet na vrkoči
je jeden h. Phľd. XXIV. 754.
Hupkání, n. H. šlach, subsultus tendinum,
crocidismus. Ktt
Hupytkem běžeti (rychle). Vlasť. I. 71.
Hurgat = vrkati. Brt. Sl. 111.
Huriauk, u, m. = křik. Phľd. XXIV.
429.
Hurk, u, m. Hurkem téci = hrkotem. Brt.
Sl. 111.
Hurňok = severní vítr? Jak fuči na sv.
Ondřeja h., nebyvo žodne zimy. Slez.
Vlasť. I. 214.
Hurtaj, hurtoš, e, m. = člověk basového
hlasu a rychle mluvící.
Phľd. XXIV. 419.
Hus J. Sr. Tk. Pam. I. 481., Dolen. Pr.
393., Mus. 1905 130.
Husa, Chce husou vyhnat berana. Litom.
73. - H. liščí či jeskynní. Vz Ott. XXV. 22.
Husár, a, m. = houser. Sb. sl. VIII. 138.
Husarka, y, f, = druh dýmky. Šum. Rgl.
Husí patka (nůžka), rostl. Vz Pryskyřník
zde. Huśi kvítek = sedmikrása. Slez. Čes.
1. XV. 50. — H. perí všecko smerí. Phľd.
XXIII. 308.
Husička, y, f., rostl. Vz Dymnivka,
Leknín, Sasanka zde.
Husinec, nce, m. = místnost určená k chovu
hus a kachen.
Vz KP. IX. 408.
Husírna, y, f. = chlívek na husy. Brt.
Sl. 111.
Husit = strašiti. Brt. Sl. 111.
Husitečko, a, n. = housátko. Slez. Vlasť.
I. 68.
Husův. Kritické vydání spisů Husových.
Vz Mus. 1906. 161. H. pomník v Praze. Vz
Nár. list. 1906. 91. 1.
Hustka, y, f. = ručník. Čes oplečko,
križom pres prsa, nosia hustky, vzadu za-
viazané. Na hlave nosia hustky. čas. mus.
IV. 4. Sr. Ott. XX1II. 415.
Husto. Kolem tyče bylo nějaké husto
lidí shromážděno. Zvon VI 25.
Hustošplíchaný holub (kropenatý). Rgl.
Předchozí (588)  Strana:589  Další (590)