590

Hustý jak: jako les. Us. Rgl.

Huščina, y, f. = houština. Hoš. Pol.
I. 137.

Hušek B. Dr., spis.

Hutat nač: na ženbu = pomýšleti. Phľd.
1902. 385.

Hutníctvo na Slov. Sr. Phľd. XXIV.
592. nn.

Huvatka, y, f. = korbel. Brt. Sl. 112.

Hvaždiť = sekati, řezati, strouhati. — co:
sečku, dřeva. Phľd. XXIV. 419.

Hvězdárenský, Sternwarte —. Jind. 90.

Hvězděný čím: závoj h-ný jiskrami. Zr.
Strat. 4. (Zr. Čech. 66. ).

Hvězdlice. Mladé H. splynuly s městečkem
N. Hvězdlice. Vz Mtc. 1905. 380.

Hvězdojasně se třpytiti. Zr. Poes. 125.

Hvězdosvitný. Zr. Zahr. 24.

Hviezdosloví, n. Phľd. XXIV. 118.

Hvižď = svišť, Murmelthier. Sb. sl. VIII.
139.

Hvíždž, e, m. Byl jako h. = hubený,
stihlý. Brt, Sl. 112.

Hyacinky = hyacinthy. Chrud. Rgl.

Hyd, a, m. Cigán a Žid je jeden hyd.
Phľd. XXII. 572.

Hydraulik, a, m., der Hydrauliker (od-
borník v hydraulice). Jind. 91.

Hydrazon, u, m.. v lučbě. Vstnk. XIV.
196.

Hydrofon, u, m. Hydrophon. Jind. 91.

Hydrologický. H. šetření. Nár. list. 1905.
229.

Hydromechanický, hydromechanisch.
Jind. 91.

Hydrometrie, e, f., z řec. Jind. 91.

Hydropneumatický, hydropneumatiseh.
Jind. 91.

Hygienickoumělecký. Nár. list. 1904.
314. 17.

Hygrometrie, e, f Vz Vstnk. XIV. 262.

Hýhuľa, e, f. = ženská, která se ráda
směje. Brt. Sl. 113.

Hychlit se = chechtati se. Brt. Sl. 113.

Hynaisovský. H. jemnomalba. Nár. list.
1904. 314. 17.

Hynek E. V., spis.

Hynten = tenhle. Rgl.

Hýpa y, f. = rána, Hieb; veliký kus. H.
chleba. Sum. Rgl. Sr. násl. Hýpol.

Hyperdidaktika, y, f. Nár. list. 1905.
186. 13.

Hyperidealistický sen. Zvon VI. 369.

Hypermoderní snaha. Nár. list. 1904.
349. 13.

Hyperromantickofantastický román.
List. fil. 1905. 241.

Hypochlorit, u, m. = chlornatan. Jind. 92.

Hýpol, u, m. = veliký kus. Chrud. Rgl.
Sr. Hýpa zde.

Hypytkem = hupkem. Laš. Brt. Sl. 113.

Hyrycovat = hluk tropiti (o dětech).
Brt. Sl. 113.

Hýskovství, n. = počínání si hejsků. Tk.
Pam. I. 91.

Hysterický. Kašel h-kých, tussis hy-
sterica. Ktt.

Hysura, y, m. = hejsek. Han. Brt. Sl.
113.

Ch.

Změny hlásky ch v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 39. — Ch přiklonné zdů-
razňuje tázací náměstku jako příklonka ž.
Komu-ch Vás nechám. Brt. Sl. 113. — Ch
předložka místo f (v): ch Praze, ch pan-
ským domně. V podřečí polnickém. Hoš.
Pol. I. 5.

Chabanec, nce, m., vrch v Liptovsku na
Slov. Mus. slov. IV. 23.

Chabloň, ě, m. = kdo všecko schable. Brt.
Sl. 114.

Chablona, y, f., z fr., vz Šablona.

Chabrať, -bru = něco nedbale konati. Brt.
Sl. 114.

Chadrba, y, f. = plevel v obilí. Brt. Sl.
114.

Chachala, y, f. Bylo by tu ch-ly, když
by bzděli strachy. XVI. stol. Uč. spol. 1905.
II. 42.

Chachar, a, m., nadávka. Slám. Put. 188.
Ty chachare! Slez. pov. 10.

Chácholit = chlácholiti. Hoš. Pol. L 137.

Chałabúda, y, f. = brambor kulatý, dra-
patý. Brt. Sl. 114.

Chalkadlo, a, n. = tišidlo? Dětská ch-dla
ve Slez. Vz Vlast I. 132.

Chalupa Kar., spis., + 1904 maje věku
40 let. Vz Zl. Pr. XXI. 408.

Chamajda, y, f. = toleranc (máslo smí-
chané s tvarohem). Pacov. Čes. 1. XIV. 51.

Chámonoše, spermatophora. Ott. XXIII.
801.

Chámotok, u, m., spermatorrhoea. Ott.

XXIII. 801.

Champor, u, m. = stará rozmoklá houba
Val. Brt. Sl. 115.
Chamrať, chamriť = hapkati. Phľd.

XXIV. 419.

Chamrdit sa = hemžiti se (o červech
v mase). Sb. sl. IX. 46.

Chamrtit sa = chamrdit sa. Phľd. XXIV.
419.

Chamtivec, vce, m. = skrblík. Nár. list.
1905. 117. 2.

Chankr, u, m., ulcus (měkký, u. molle,
tvrdý, u. durum). Ktt.

Chápat sa na někoho = sápati se. Val.
Brt. Sl. 115.

Chaplivý na něco = žádostivý něčeho.
Brt. Sl. 115.

Charabura, y, m. = škramuža, člověk
slabý. Brt. Sl. 425.

Charamza, e, m. = nedbalec Val. Brt.
Sl. 115.

Chárbit = postonávati. Litom. 46.

Charmať = nešikovně se oblékati. Phľd.
XXIV. 419.

Charniére (šarnýr), stěžejka. Jind. 92.

Charpatí, n. = drobné roždí ježaté. Brt.
Sl. 115.

Chcankař, e, m., vz Močkař.

Chcankovka, y, f., vz Ohnice rostl.

Chcíplotina, y, f. = schcíplé zvíře; ne-
dochůdče, člověk hubený. Šum. Rgl.

Cheblota, y, f. = špatné obilí, zboží.
Brt. Sl. 116.



	590

	Hustý jak: jako les. Us. Rgl. Huščina, y, f. = houština. Hoš. Pol. I. 137. Hušek B. Dr., spis. Hutat nač: na ženbu = pomýšleti. Phľd. 1902. 385. Hutníctvo na Slov. Sr. Phľd. XXIV. 592. nn. Huvatka, y, f. = korbel. Brt. Sl. 112. Hvaždiť = sekati, řezati, strouhati. — co: sečku, dřeva. Phľd. XXIV. 419. Hvězdárenský, Sternwarte —. Jind. 90. Hvězděný čím: závoj h-ný jiskrami. Zr. Strat. 4. (Zr. Čech. 66. ). Hvězdlice. Mladé H. splynuly s městečkem N. Hvězdlice. Vz Mtc. 1905. 380. Hvězdojasně se třpytiti. Zr. Poes. 125. Hvězdosvitný. Zr. Zahr. 24. Hviezdosloví, n. Phľd. XXIV. 118. Hvižď = svišť, Murmelthier. Sb. sl. VIII. 139. Hvíždž, e, m. Byl jako h. = hubený, stihlý. Brt, Sl. 112. Hyacinky = hyacinthy. Chrud. Rgl. Hyd, a, m. Cigán a Žid je jeden hyd. Phľd. XXII. 572. Hydraulik, a, m., der Hydrauliker (od- borník v hydraulice). Jind. 91. Hydrazon, u, m.. v lučbě. Vstnk. XIV. 196. Hydrofon, u, m. Hydrophon. Jind. 91. Hydrologický. H. šetření. Nár. list. 1905. 229. Hydromechanický, hydromechanisch. Jind. 91. Hydrometrie, e, f., z řec. Jind. 91. Hydropneumatický, hydropneumatiseh. Jind. 91. Hygienickoumělecký. Nár. list. 1904. 314. 17. Hygrometrie, e, f Vz Vstnk. XIV. 262. Hýhuľa, e, f. = ženská, která se ráda směje. Brt. Sl. 113. Hychlit se = chechtati se. Brt. Sl. 113. Hynaisovský. H. jemnomalba. Nár. list. 1904. 314. 17. Hynek E. V., spis. Hynten = tenhle. Rgl. Hýpa y, f. = rána, Hieb; veliký kus. H. chleba. Sum. Rgl. Sr. násl. Hýpol. Hyperdidaktika, y, f. Nár. list. 1905. 186. 13. Hyperidealistický sen. Zvon VI. 369. Hypermoderní snaha. Nár. list. 1904. 349. 13. Hyperromantickofantastický román. List. fil. 1905. 241. Hypochlorit, u, m. = chlornatan. Jind. 92. Hýpol, u, m. = veliký kus. Chrud. Rgl. Sr. Hýpa zde. Hypytkem = hupkem. Laš. Brt. Sl. 113. Hyrycovat = hluk tropiti (o dětech). Brt. Sl. 113. Hýskovství, n. = počínání si hejsků. Tk. Pam. I. 91. Hysterický. Kašel h-kých, tussis hy- sterica. Ktt. Hysura, y, m. = hejsek. Han. Brt. Sl. 113.	Ch. Změny hlásky ch v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 39. — Ch přiklonné zdů- razňuje tázací náměstku jako příklonka ž. Komu-ch Vás nechám. Brt. Sl. 113. — Ch předložka místo f (v): ch Praze, ch pan- ským domně. V podřečí polnickém. Hoš. Pol. I. 5. Chabanec, nce, m., vrch v Liptovsku na Slov. Mus. slov. IV. 23. Chabloň, ě, m. = kdo všecko schable. Brt. Sl. 114. Chablona, y, f., z fr., vz Šablona. Chabrať, -bru = něco nedbale konati. Brt. Sl. 114. Chadrba, y, f. = plevel v obilí. Brt. Sl. 114. Chachala, y, f. Bylo by tu ch-ly, když by bzděli strachy. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 42. Chachar, a, m., nadávka. Slám. Put. 188. Ty chachare! Slez. pov. 10. Chácholit = chlácholiti. Hoš. Pol. L 137. Chałabúda, y, f. = brambor kulatý, dra- patý. Brt. Sl. 114. Chalkadlo, a, n. = tišidlo? Dětská ch-dla ve Slez. Vz Vlast I. 132. Chalupa Kar., spis., + 1904 maje věku 40 let. Vz Zl. Pr. XXI. 408. Chamajda, y, f. = toleranc (máslo smí- chané s tvarohem). Pacov. Čes. 1. XIV. 51. Chámonoše, spermatophora. Ott. XXIII. 801. Chámotok, u, m., spermatorrhoea. Ott. XXIII. 801. Champor, u, m. = stará rozmoklá houba Val. Brt. Sl. 115. Chamrať, chamriť = hapkati. Phľd. XXIV. 419. Chamrdit sa = hemžiti se (o červech v mase). Sb. sl. IX. 46. Chamrtit sa = chamrdit sa. Phľd. XXIV. 419. Chamtivec, vce, m. = skrblík. Nár. list. 1905. 117. 2. Chankr, u, m., ulcus (měkký, u. molle, tvrdý, u. durum). Ktt. Chápat sa na někoho = sápati se. Val. Brt. Sl. 115. Chaplivý na něco = žádostivý něčeho. Brt. Sl. 115. Charabura, y, m. = škramuža, člověk slabý. Brt. Sl. 425. Charamza, e, m. = nedbalec Val. Brt. Sl. 115. Chárbit = postonávati. Litom. 46. Charmať = nešikovně se oblékati. Phľd. XXIV. 419. Charniére (šarnýr), stěžejka. Jind. 92. Charpatí, n. = drobné roždí ježaté. Brt. Sl. 115. Chcankař, e, m., vz Močkař. Chcankovka, y, f., vz Ohnice rostl. Chcíplotina, y, f. = schcíplé zvíře; ne- dochůdče, člověk hubený. Šum. Rgl. Cheblota, y, f. = špatné obilí, zboží. Brt. Sl. 116.