593

nému človeku pozde v hrnci zavre. Sb. sl.
VIII. 86. Čo sa naučíš, to máš; čo užiješ,
to vieš; čo ch-mu dáš, to u Boha máš, ale
co po tebe zostane, čert vie, komu se do-
stane. Phľd. XXIII. 309.

Chudý = ubohý. Ch., jako ten sloup
u cesty. Zvon IV. 664. — Ch. rytíři = sma-
žené housky. Sum. Rgl.

Chuť, i, f. Bez chuti málo zjieš. Mus.
slov. VIII. 15. Z chuti do toho, máš polo-
vicu hotovo. Sb. sl. VIII. 87.

Chvála. Přísloví vz ve Vlasť. I. 221. To
je chvaly na tři valy. Slez. Vlasť. I. 235.

Chvástavec, vce, m. = kdo se chvástá.
Zl. Pr. XXII. 327.

Chvatky. Jídlo na ch. (= na chvat) upra-
vené. Čes. 1. XIV. 365.

Chvilka, v, f. Trvalo to jen půl chvilky.
Čes. 1. XIV. 422.

Chvistač, e, m., rostl. Vz Dřišťál zde.

Chvístanica, e, f. = řídké bláto na cestě.
Brt. Sl. 123.

Chvístat = silně plíti. Hoš. Pol. I 137.

Chvojinka, y, f. = větvička chvojová. Ch.
z klasů, vz Brt. Sl. 123.

Chvor, u, m. = ? Tu nemají nágrošníci
(při lovení ryb) chvoróv klásti, 1492. Arch.

XXII. 40.

Chyba. Vz Brt. Sl. 124.

Chybnouti co kam = hoditi. Chybol
pučky do žbera. Vyhl. Slz. 49.

Chybovaný = chybný, vadný. Ch. bram-
bory. Litom. 46.

Chybovati čím: rozumem = blázniti.
Sb. sl. VII 110.

Chychtavě se smáti. Rais. Sir. 64.

Chynúť = chybnúť, hoditi. Brt. Sl. 124.

Chýr, u, m. Zly ch. rastie ako huby
(houby) po dešti. Mus. slov. IV. 101.

Chýrnik, u, m. = tlach a p. Ta sa stará
viac o ch. ako (než) o osožné veci. Phľd.

XXIII. 678.

Chyry = židovský zpěv her velikonočních.
Nejed. 210.

Chystaní, n., vz Chystati. Brt. Sl. 125.

Chytačka, y, f., vz Honička.

Chyták, u. m. Ch. spirálový ku zkypření
půdy pod vývrtem k vybírání kamenů, hrud.
Vz KP. XI. 298.

Chytanda, y, f. = chytaná. Val. Brt. Sl.
125.

Chytanka, y, f. Hra na ch-ku. Vz Sb.
sl. VII 69., Chytaná.

Chytavý. Ch. Káča = tanec v Těšínsku.
Vz Slám. Put. 323.

Chytil A., spis.

Chytrý. Ženská je chytrá, ale žádné
moudro. Chrud. Rgl.

Idealisace, e, f. Már. list. 1904. 314. 17.
Z řec.

ldlivý. I. voda ze sněhu. Brt. Sl. 133.

Idovat, iter. slovesa jísti. Brt. Sl. 133.

Illusivnosť, i, f. Nár. list 1906. 55. 13.

Imitace, e, f., z lat. I. leštění dřeva. Vz
KP. XI. 58 nn.

Imitační pud. Nár. list. 1905. 56. 3.

Imperie, e, f., z lat. Světová i. Nár. list.
1905. 1. 17.

Importní, z lat. = dovozný; dovážející.
Americký i. dům. Nár. list. 1905. 131. 23.

Impraegnační = mořící. I. barvy. Rgl.

Impressionistický stih. Zvon V. 494.

Improvisační nadání. Zvon VI. 275.

Improvisovati = bez přípravy podati,
přednášeti, z lat. Zvon V. 509.

-in -ina, -ino. Adj. possessívní tvoří se
obyčejně od jmen osobních. Na Litomyšlsku
říká se také: kravin (roh) a p. Ale připíná
se jen ke jménům rodu ženského, ale také
děvčetin, poněvadž jest děvče rodu žen-
ského aspoň svým významem. Vz Litom. 25.

Indie, e, f. Zadní I. = řiť. XVI. stol.
Uč. spol. 1905. II. 54.

Indi-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XIV.
398.

Individualistní snaha. Nár. list. 1904.
286. 13.

Infinitiv v podřečí polnickém. Vz Hoš.
Pol. I. 128.

Informativní stať, účet. Zvon VI. 239.,
Nár. list. 1906. 27. 18.

Inhedky, ecce. I. hnutie zemie stalo sie.
Pat. Zim. 52a9.

Iniciativní, z lat. I. orgán = popud
dávající. Nár. list. 1904. 355. 2.

Inkarnát, u, m., z lat. = barva tmavo-
růžová. — I. = francouzský jetel této barvy.
Rgl.

Inkoust anthracenový, duběnkový. Rgl.

Inlet, u, m. = sypek; sypkovina. Rgl.

Inovatět, ěl, ění = jinovatkou se po-
krývati. Brt. Sl. 133.

Instanční postup. Nár. list. 1904. 354., 1.

Instruktivní stať. Zvon VI. 240.

Instrumental v podřečí polnickém. Vz
Hoš. Pol. I. 125. Jak český i. se porušuje
a hyne, o tom napsal Brt. ve své Rukojeti
str. 59. -66. a ve Věst. XIII. 5.

Inšaký = inakší. V Hrušově na Slov.
Čas. mus. IV. 4.

Intarse, e, f. = vykládaná práce z různo-
barevných prken. Strz., KP. XI. 95.

Intellekt, u, m., z lat. = rozum(nosť),vzdělání. Sterz., Nár. list. 1905. 8. 13.

Interference, e, f., z lat. = křížení (vln)
světla. Sterz.

Interferometr, u, m., z lat. = přístroj
k měření interference. Vz Vstnk. XIII. 731.

Inu cák, inu cakale = ano (vyjadřuje
souhlas lhostejný, když to musí býti). Pučil
by's mi vůz? Inu cák, vem si ho, dyž
chceš. Vz Toť, Litom. 37.

Invokační zpěvy mešní. Nejed. 389

Inženýr báňský, elektrotechnický, che-
mický, mlýnský, stavební, vodní, země-
dělský, železniční. Rgl., Zvon V. 559.

Změny hlásek i, í v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 17. nn.

Iambický. O iambu a řadách i-ckých
vůbec; i. kola a metra i-cká; i. trimetr,
tvar trimetru i-ckého. Vz Král. Metr. 284.,
291. nn., 306. nn, 328. nn

Ičky = nyní. Us. u Kdýně a j. Rgl.



	593

	nému človeku pozde v hrnci zavre. Sb. sl. VIII. 86. Čo sa naučíš, to máš; čo užiješ, to vieš; čo ch-mu dáš, to u Boha máš, ale co po tebe zostane, čert vie, komu se do- stane. Phľd. XXIII. 309. Chudý = ubohý. Ch., jako ten sloup u cesty. Zvon IV. 664. — Ch. rytíři = sma- žené housky. Sum. Rgl. Chuť, i, f. Bez chuti málo zjieš. Mus. slov. VIII. 15. Z chuti do toho, máš polo- vicu hotovo. Sb. sl. VIII. 87. Chvála. Přísloví vz ve Vlasť. I. 221. To je chvaly na tři valy. Slez. Vlasť. I. 235. Chvástavec, vce, m. = kdo se chvástá. Zl. Pr. XXII. 327. Chvatky. Jídlo na ch. (= na chvat) upra- vené. Čes. 1. XIV. 365. Chvilka, v, f. Trvalo to jen půl chvilky. Čes. 1. XIV. 422. Chvistač, e, m., rostl. Vz Dřišťál zde. Chvístanica, e, f. = řídké bláto na cestě. Brt. Sl. 123. Chvístat = silně plíti. Hoš. Pol. I 137. Chvojinka, y, f. = větvička chvojová. Ch. z klasů, vz Brt. Sl. 123. Chvor, u, m. = ? Tu nemají nágrošníci (při lovení ryb) chvoróv klásti, 1492. Arch. XXII. 40. Chyba. Vz Brt. Sl. 124. Chybnouti co kam = hoditi. Chybol pučky do žbera. Vyhl. Slz. 49. Chybovaný = chybný, vadný. Ch. bram- bory. Litom. 46. Chybovati čím: rozumem = blázniti. Sb. sl. VII 110. Chychtavě se smáti. Rais. Sir. 64. Chynúť = chybnúť, hoditi. Brt. Sl. 124. Chýr, u, m. Zly ch. rastie ako huby (houby) po dešti. Mus. slov. IV. 101. Chýrnik, u, m. = tlach a p. Ta sa stará viac o ch. ako (než) o osožné veci. Phľd. XXIII. 678. Chyry = židovský zpěv her velikonočních. Nejed. 210. Chystaní, n., vz Chystati. Brt. Sl. 125. Chytačka, y, f., vz Honička. Chyták, u. m. Ch. spirálový ku zkypření půdy pod vývrtem k vybírání kamenů, hrud. Vz KP. XI. 298. Chytanda, y, f. = chytaná. Val. Brt. Sl. 125. Chytanka, y, f. Hra na ch-ku. Vz Sb. sl. VII 69., Chytaná. Chytavý. Ch. Káča = tanec v Těšínsku. Vz Slám. Put. 323. Chytil A., spis. Chytrý. Ženská je chytrá, ale žádné moudro. Chrud. Rgl.	Idealisace, e, f. Már. list. 1904. 314. 17. Z řec. ldlivý. I. voda ze sněhu. Brt. Sl. 133. Idovat, iter. slovesa jísti. Brt. Sl. 133. Illusivnosť, i, f. Nár. list 1906. 55. 13. Imitace, e, f., z lat. I. leštění dřeva. Vz KP. XI. 58 nn. Imitační pud. Nár. list. 1905. 56. 3. Imperie, e, f., z lat. Světová i. Nár. list. 1905. 1. 17. Importní, z lat. = dovozný; dovážející. Americký i. dům. Nár. list. 1905. 131. 23. Impraegnační = mořící. I. barvy. Rgl. Impressionistický stih. Zvon V. 494. Improvisační nadání. Zvon VI. 275. Improvisovati = bez přípravy podati, přednášeti, z lat. Zvon V. 509. -in -ina, -ino. Adj. possessívní tvoří se obyčejně od jmen osobních. Na Litomyšlsku říká se také: kravin (roh) a p. Ale připíná se jen ke jménům rodu ženského, ale také děvčetin, poněvadž jest děvče rodu žen- ského aspoň svým významem. Vz Litom. 25. Indie, e, f. Zadní I. = řiť. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 54. Indi-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XIV. 398. Individualistní snaha. Nár. list. 1904. 286. 13. Infinitiv v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 128. Informativní stať, účet. Zvon VI. 239., Nár. list. 1906. 27. 18. Inhedky, ecce. I. hnutie zemie stalo sie. Pat. Zim. 52a9. Iniciativní, z lat. I. orgán = popud dávající. Nár. list. 1904. 355. 2. Inkarnát, u, m., z lat. = barva tmavo- růžová. — I. = francouzský jetel této barvy. Rgl. Inkoust anthracenový, duběnkový. Rgl. Inlet, u, m. = sypek; sypkovina. Rgl. Inovatět, ěl, ění = jinovatkou se po- krývati. Brt. Sl. 133. Instanční postup. Nár. list. 1904. 354., 1. Instruktivní stať. Zvon VI. 240. Instrumental v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 125. Jak český i. se porušuje a hyne, o tom napsal Brt. ve své Rukojeti str. 59. -66. a ve Věst. XIII. 5. Inšaký = inakší. V Hrušově na Slov. Čas. mus. IV. 4. Intarse, e, f. = vykládaná práce z různo- barevných prken. Strz., KP. XI. 95. Intellekt, u, m., z lat. = rozum(nosť),vzdělání. Sterz., Nár. list. 1905. 8. 13. Interference, e, f., z lat. = křížení (vln) světla. Sterz. Interferometr, u, m., z lat. = přístroj k měření interference. Vz Vstnk. XIII. 731. Inu cák, inu cakale = ano (vyjadřuje souhlas lhostejný, když to musí býti). Pučil by's mi vůz? Inu cák, vem si ho, dyž chceš. Vz Toť, Litom. 37. Invokační zpěvy mešní. Nejed. 389 Inženýr báňský, elektrotechnický, che- mický, mlýnský, stavební, vodní, země- dělský, železniční. Rgl., Zvon V. 559. 38
	II Změny hlásek i, í v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 17. nn. Iambický. O iambu a řadách i-ckých vůbec; i. kola a metra i-cká; i. trimetr, tvar trimetru i-ckého. Vz Král. Metr. 284., 291. nn., 306. nn, 328. nn Ičky = nyní. Us. u Kdýně a j. Rgl.