594

Ion, iontu, m. = nosič záporné elektřiny.
Ott. XXIV. 363. Sr. Elektron. Náboj a
hmota iontu. Vstnk. XIV. 34.

Iontový. I. theorie. Vstnk. XIV. 34.

Iotisté, analogisté, novomilci = přívrženci
psaní i po c; také po s a z, když toho žá-
dala analogie (v létech 1817. -1830. ). Vz
Bílý Obr. 99., 102.

Iridi-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XIV.
583.

Iskřit sa = jitřiti se. Roziskřiti ránu.
Brt. Sl. 134.

Isochrona, y, f., vz násl. Tautochrona.

Isterný = ten jistý, týž. Spiš. Sb. sl.
IX. 52.

Istník, a, m. = jedlík. Laš. Brt. Sl. 134.

Itrolin, u, m. = zelená skalice. Litom. 46

Izbovský. Výměnkář bydlí ve světnici,
jeho syn hospodář v izbě, proto nazývá
se syn: izbovský. To sú naši izbovščí. Brt.
Sl. 134.

Izkat = hledat; ízkat = vískati. Mus.
sl. V. 93.

Iž, gt.ježa = jež, ježek. Laš. Brt. Sl. 135.

Jajen = vino. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 46.

Jak. Vz Brt. Sl. 126. nn. Jak = než. To
byly jinší časy, jak teď. Hoš. Pol. I. 132.
Jak ve větách přívlastkových v podřečí
polnickém 1. = jaký. Rozďála prostěradlo,
jak (jaké) mněli na posteli. — 2. = kde.
Přijeli tule, jak je ten kámen. — 3. = protože.
Přišli do jedné dědiny švábský, jak Uhři
říkají, Švábi´ Němcom. — 4. = jestliže. Jak
mně nedáš slepicu, tak tě rozsekám. Hoš.
Pol. I. 134.

Jakev = kříž, krucifix. V zloděj. ml.
Čes. 1. XV. 46.

Jaklík Fr. Dr. spis.

Jak mnoho = kolik, quantum, wie viel.
XV. stol. Zahr. 50.

Jako = tak říkaje, jakoby; prý; totiž, to
jest. Hoš. Pol. I. 132. Viděl sem to — jako
(totiž) neviděl — ale pojdali (povídali) mně
to. Litom. 46.

Jakorát né (vzdorná odpověď). Litom. 38.

Jakoubek ze Stříbra. Vz Mus. 1905. 130.

Jakr = les. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

Jakub Sv. Pranostiky slezské vz ve
Vlasť. I. 213. — J. Jan Oth., spis. Mus.
1904. 350.

Jalovčianka, y, f. = potok v Liptovsku
na Slov. Mus. slov. IV. 23.

Jalovčoví, n. = jalovcový keř, jalovci.

Rgl.

Jalovička, y, f. J-čku chovat pri hrante,
je jako svatého mať na stene. Phľd. XXIII.
309.

Jalšovo, a, n. = pole, kde sa nachá-
dzala maštal a pri nej búda. Čas. mus.
IV. 29.

Jamkováti. Dobytek jamkuje = hube-
nému dobytku dělají se v bocích dolíky,
jamky Šum. Rgl.

Jamkový email (nalévaný do vydla-
baných jamek). Wtr. Řem. 14.

Jamtora, y, f. = potulná žena. V zloděj.
ml. Čes. 1. XV. 46.

Jamžto, quo. J. sie schodie, j. gdiechu.
Pat. Zim. 48b., 16., 53b. l3.

Jan sv. Křtitel. Vz Vlasť. I. 213.

Janáček Leoš, hud. sklad. a spis. Zl. Pr.
XXI. 442.

Janča Jan, spis.

Janda Jiří, prof. a spis.

Jandera Jos. L. Sr. Tk. Pam. I. 481.

Jandyt Václ., spis. v XVIII. stol. Sr.
Bílý Obr. 51.

Jánka, y, f. = járek, do něhož se sází
n. seje přísada. Bzenecko. Čes. 1. XIV. 421.

Janko Jos. Dr., spis.

Jano strapatý, rostl. Vz Černucha zde.

Janoušková Fanny, herečka, + 29. /12.
1904. majíc 75 let. Sr. Zl. Pr. XXII. 130.
s podob, na str. 132.

Janovský Jul., odb. učit. a spis.

Jařabatý = strakatý ve dvou barvách.
Brt. Sl. 130. J. kokot = popelavý. Slez.
Vlasť. I. 205.

Jarabeť. Pokrov šindelový sa j-bel.
Phľd. XXIII. 685. Sr. předcház. Jařabatý.

Jarášek m. rarášek. Val. Sr. Huj. Progr. 9.

Změny hlásky j v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 46.

Jabľčko, a, n. Urob mi to, dám ti ja-
bľček, keď na vrbe narastú. Mus. slov.
V. 77.

Jablečník, a, m. = kůň tmavější barvy.
Vz Ott. XXIV. 584.

Jablko. Jména jablek v Litomyšlsku:
běličná, boudová, herbávná, hranáče, jaho-
dová, kmínová, košíková, koženáče, kutno-
horská, kuželková, kysaná, míšeňská, ne-
květlá, panenská, panská, pásková, pinku-
sarky (košíková), písaná, pižmová, půl-
liberní, renety, růžová, tvarůžková, tvrdičná,
vinná, višňová, zeleničná. Litom. 77.

Jabloň, ě, f. V Novej Bane na Slov.:
bosmanka, drekedla, felčouvka, funtovka,
hozovka, hrkáč, jakubka, koláčka, kopovka,
královka, ličnák, medovka, oršulka, va-
linga, vrbovka, zaječí pysk. Mus. slov. VII.
71. S vysokej jabloně hlboko spadneš. Sb.
sl. VIII. 86.

Jablovák, u, m. Vz Jabkance v VI. 472.

Jaderní stolice slévačská. Ott. XXIII.
362.

Jaderník, u, m. = náčiní slévařské. Ott.
XXIII. 361.

Jadivý = svědivý, palčivý. Brt. Sl. 126.

Jadlisko, a, n. = držadlo lžíce. Brt. Sl.
126.

Jadovať = otravovati. Brt. Sl. 126.

Jádřiti co: ryby = z nevodu vybírati.
Čes. 1. XIV. 92.

Jahelničkář, e, m. = kdo dělal jahel-
níčky z kůže i ze dřeva. Wtr. Řem. 182.

Jahn Meth., spis. Zl. Pr. XXI. 250.; J.
Jarosl., spis.

Jahoda. Potom to bude, keď budú na
peci jahody (růsti). Mus. slov. VI. 109.

Jachtlík, u m. = mýtovnica. Phľd. XXIV.
754.



	594

	Ion, iontu, m. = nosič záporné elektřiny. Ott. XXIV. 363. Sr. Elektron. Náboj a hmota iontu. Vstnk. XIV. 34. Iontový. I. theorie. Vstnk. XIV. 34. Iotisté, analogisté, novomilci = přívrženci psaní i po c; také po s a z, když toho žá- dala analogie (v létech 1817. -1830. ). Vz Bílý Obr. 99., 102. Iridi-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XIV. 583. Iskřit sa = jitřiti se. Roziskřiti ránu. Brt. Sl. 134. Isochrona, y, f., vz násl. Tautochrona. Isterný = ten jistý, týž. Spiš. Sb. sl. IX. 52. Istník, a, m. = jedlík. Laš. Brt. Sl. 134. Itrolin, u, m. = zelená skalice. Litom. 46 Izbovský. Výměnkář bydlí ve světnici, jeho syn hospodář v izbě, proto nazývá se syn: izbovský. To sú naši izbovščí. Brt. Sl. 134. Izkat = hledat; ízkat = vískati. Mus. sl. V. 93. Iž, gt.ježa = jež, ježek. Laš. Brt. Sl. 135.	Jajen = vino. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46. Jak. Vz Brt. Sl. 126. nn. Jak = než. To byly jinší časy, jak teď. Hoš. Pol. I. 132. Jak ve větách přívlastkových v podřečí polnickém 1. = jaký. Rozďála prostěradlo, jak (jaké) mněli na posteli. — 2. = kde. Přijeli tule, jak je ten kámen. — 3. = protože. Přišli do jedné dědiny švábský, jak Uhři říkají, Švábi´ Němcom. — 4. = jestliže. Jak mně nedáš slepicu, tak tě rozsekám. Hoš. Pol. I. 134. Jakev = kříž, krucifix. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46. Jaklík Fr. Dr. spis. Jak mnoho = kolik, quantum, wie viel. XV. stol. Zahr. 50. Jako = tak říkaje, jakoby; prý; totiž, to jest. Hoš. Pol. I. 132. Viděl sem to — jako (totiž) neviděl — ale pojdali (povídali) mně to. Litom. 46. Jakorát né (vzdorná odpověď). Litom. 38. Jakoubek ze Stříbra. Vz Mus. 1905. 130. Jakr = les. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46. Jakub Sv. Pranostiky slezské vz ve Vlasť. I. 213. — J. Jan Oth., spis. Mus. 1904. 350. Jalovčianka, y, f. = potok v Liptovsku na Slov. Mus. slov. IV. 23. Jalovčoví, n. = jalovcový keř, jalovci. Rgl. Jalovička, y, f. J-čku chovat pri hrante, je jako svatého mať na stene. Phľd. XXIII. 309. Jalšovo, a, n. = pole, kde sa nachá- dzala maštal a pri nej búda. Čas. mus. IV. 29. Jamkováti. Dobytek jamkuje = hube- nému dobytku dělají se v bocích dolíky, jamky Šum. Rgl. Jamkový email (nalévaný do vydla- baných jamek). Wtr. Řem. 14. Jamtora, y, f. = potulná žena. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46. Jamžto, quo. J. sie schodie, j. gdiechu. Pat. Zim. 48b., 16., 53b. l3. Jan sv. Křtitel. Vz Vlasť. I. 213. Janáček Leoš, hud. sklad. a spis. Zl. Pr. XXI. 442. Janča Jan, spis. Janda Jiří, prof. a spis. Jandera Jos. L. Sr. Tk. Pam. I. 481. Jandyt Václ., spis. v XVIII. stol. Sr. Bílý Obr. 51. Jánka, y, f. = járek, do něhož se sází n. seje přísada. Bzenecko. Čes. 1. XIV. 421. Janko Jos. Dr., spis. Jano strapatý, rostl. Vz Černucha zde. Janoušková Fanny, herečka, + 29. /12. 1904. majíc 75 let. Sr. Zl. Pr. XXII. 130. s podob, na str. 132. Janovský Jul., odb. učit. a spis. Jařabatý = strakatý ve dvou barvách. Brt. Sl. 130. J. kokot = popelavý. Slez. Vlasť. I. 205. Jarabeť. Pokrov šindelový sa j-bel. Phľd. XXIII. 685. Sr. předcház. Jařabatý. Jarášek m. rarášek. Val. Sr. Huj. Progr. 9.
	J. Změny hlásky j v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 46. Jabľčko, a, n. Urob mi to, dám ti ja- bľček, keď na vrbe narastú. Mus. slov. V. 77. Jablečník, a, m. = kůň tmavější barvy. Vz Ott. XXIV. 584. Jablko. Jména jablek v Litomyšlsku: běličná, boudová, herbávná, hranáče, jaho- dová, kmínová, košíková, koženáče, kutno- horská, kuželková, kysaná, míšeňská, ne- květlá, panenská, panská, pásková, pinku- sarky (košíková), písaná, pižmová, půl- liberní, renety, růžová, tvarůžková, tvrdičná, vinná, višňová, zeleničná. Litom. 77. Jabloň, ě, f. V Novej Bane na Slov.: bosmanka, drekedla, felčouvka, funtovka, hozovka, hrkáč, jakubka, koláčka, kopovka, královka, ličnák, medovka, oršulka, va- linga, vrbovka, zaječí pysk. Mus. slov. VII. 71. S vysokej jabloně hlboko spadneš. Sb. sl. VIII. 86. Jablovák, u, m. Vz Jabkance v VI. 472. Jaderní stolice slévačská. Ott. XXIII. 362. Jaderník, u, m. = náčiní slévařské. Ott. XXIII. 361. Jadivý = svědivý, palčivý. Brt. Sl. 126. Jadlisko, a, n. = držadlo lžíce. Brt. Sl. 126. Jadovať = otravovati. Brt. Sl. 126. Jádřiti co: ryby = z nevodu vybírati. Čes. 1. XIV. 92. Jahelničkář, e, m. = kdo dělal jahel- níčky z kůže i ze dřeva. Wtr. Řem. 182. Jahn Meth., spis. Zl. Pr. XXI. 250.; J. Jarosl., spis. Jahoda. Potom to bude, keď budú na peci jahody (růsti). Mus. slov. VI. 109. Jachtlík, u m. = mýtovnica. Phľd. XXIV. 754.