Předchozí (593)  Strana:594  Další (595) |
|
|||
594
|
|||
|
|||
Ion, iontu, m. = nosič záporné elektřiny.
Ott. XXIV. 363. Sr. Elektron. Náboj a hmota iontu. Vstnk. XIV. 34. Iontový. I. theorie. Vstnk. XIV. 34.
Iotisté, analogisté, novomilci = přívrženci
psaní i po c; také po s a z, když toho žá- dala analogie (v létech 1817. -1830. ). Vz Bílý Obr. 99., 102. Iridi-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XIV.
583. Iskřit sa = jitřiti se. Roziskřiti ránu.
Brt. Sl. 134. Isochrona, y, f., vz násl. Tautochrona.
Isterný = ten jistý, týž. Spiš. Sb. sl.
IX. 52. Istník, a, m. = jedlík. Laš. Brt. Sl. 134.
Itrolin, u, m. = zelená skalice. Litom. 46
Izbovský. Výměnkář bydlí ve světnici,
jeho syn hospodář v izbě, proto nazývá se syn: izbovský. To sú naši izbovščí. Brt. Sl. 134. Izkat = hledat; ízkat = vískati. Mus.
sl. V. 93. Iž, gt.ježa = jež, ježek. Laš. Brt. Sl. 135.
|
Jajen = vino. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 46. Jak. Vz Brt. Sl. 126. nn. Jak = než. To
byly jinší časy, jak teď. Hoš. Pol. I. 132. Jak ve větách přívlastkových v podřečí polnickém 1. = jaký. Rozďála prostěradlo, jak (jaké) mněli na posteli. — 2. = kde. Přijeli tule, jak je ten kámen. — 3. = protože. Přišli do jedné dědiny švábský, jak Uhři říkají, Švábi´ Němcom. — 4. = jestliže. Jak mně nedáš slepicu, tak tě rozsekám. Hoš. Pol. I. 134. Jakev = kříž, krucifix. V zloděj. ml.
Čes. 1. XV. 46. Jaklík Fr. Dr. spis.
Jak mnoho = kolik, quantum, wie viel.
XV. stol. Zahr. 50. Jako = tak říkaje, jakoby; prý; totiž, to
jest. Hoš. Pol. I. 132. Viděl sem to — jako (totiž) neviděl — ale pojdali (povídali) mně to. Litom. 46. Jakorát né (vzdorná odpověď). Litom. 38.
Jakoubek ze Stříbra. Vz Mus. 1905. 130.
Jakr = les. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.
Jakub Sv. Pranostiky slezské vz ve
Vlasť. I. 213. — J. Jan Oth., spis. Mus. 1904. 350. Jalovčianka, y, f. = potok v Liptovsku
na Slov. Mus. slov. IV. 23. Jalovčoví, n. = jalovcový keř, jalovci.
Rgl.
Jalovička, y, f. J-čku chovat pri hrante,
je jako svatého mať na stene. Phľd. XXIII. 309. Jalšovo, a, n. = pole, kde sa nachá-
dzala maštal a pri nej búda. Čas. mus. IV. 29. Jamkováti. Dobytek jamkuje = hube-
nému dobytku dělají se v bocích dolíky, jamky Šum. Rgl. Jamkový email (nalévaný do vydla-
baných jamek). Wtr. Řem. 14. Jamtora, y, f. = potulná žena. V zloděj.
ml. Čes. 1. XV. 46. Jamžto, quo. J. sie schodie, j. gdiechu.
Pat. Zim. 48b., 16., 53b. l3. Jan sv. Křtitel. Vz Vlasť. I. 213.
Janáček Leoš, hud. sklad. a spis. Zl. Pr.
XXI. 442. Janča Jan, spis.
Janda Jiří, prof. a spis.
Jandera Jos. L. Sr. Tk. Pam. I. 481.
Jandyt Václ., spis. v XVIII. stol. Sr.
Bílý Obr. 51. Jánka, y, f. = járek, do něhož se sází
n. seje přísada. Bzenecko. Čes. 1. XIV. 421. Janko Jos. Dr., spis.
Jano strapatý, rostl. Vz Černucha zde.
Janoušková Fanny, herečka, + 29. /12.
1904. majíc 75 let. Sr. Zl. Pr. XXII. 130. s podob, na str. 132. Janovský Jul., odb. učit. a spis.
Jařabatý = strakatý ve dvou barvách.
Brt. Sl. 130. J. kokot = popelavý. Slez. Vlasť. I. 205. Jarabeť. Pokrov šindelový sa j-bel.
Phľd. XXIII. 685. Sr. předcház. Jařabatý. Jarášek m. rarášek. Val. Sr. Huj. Progr. 9.
|
||
J.
Změny hlásky j v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 46. Jabľčko, a, n. Urob mi to, dám ti ja-
bľček, keď na vrbe narastú. Mus. slov. V. 77. Jablečník, a, m. = kůň tmavější barvy.
Vz Ott. XXIV. 584. Jablko. Jména jablek v Litomyšlsku:
běličná, boudová, herbávná, hranáče, jaho- dová, kmínová, košíková, koženáče, kutno- horská, kuželková, kysaná, míšeňská, ne- květlá, panenská, panská, pásková, pinku- sarky (košíková), písaná, pižmová, půl- liberní, renety, růžová, tvarůžková, tvrdičná, vinná, višňová, zeleničná. Litom. 77. Jabloň, ě, f. V Novej Bane na Slov.:
bosmanka, drekedla, felčouvka, funtovka, hozovka, hrkáč, jakubka, koláčka, kopovka, královka, ličnák, medovka, oršulka, va- linga, vrbovka, zaječí pysk. Mus. slov. VII. 71. S vysokej jabloně hlboko spadneš. Sb. sl. VIII. 86. Jablovák, u, m. Vz Jabkance v VI. 472.
Jaderní stolice slévačská. Ott. XXIII.
362. Jaderník, u, m. = náčiní slévařské. Ott.
XXIII. 361. Jadivý = svědivý, palčivý. Brt. Sl. 126.
Jadlisko, a, n. = držadlo lžíce. Brt. Sl.
126. Jadovať = otravovati. Brt. Sl. 126.
Jádřiti co: ryby = z nevodu vybírati.
Čes. 1. XIV. 92. Jahelničkář, e, m. = kdo dělal jahel-
níčky z kůže i ze dřeva. Wtr. Řem. 182. Jahn Meth., spis. Zl. Pr. XXI. 250.; J.
Jarosl., spis. Jahoda. Potom to bude, keď budú na
peci jahody (růsti). Mus. slov. VI. 109. Jachtlík, u m. = mýtovnica. Phľd. XXIV.
754. |
|||
|
|||
Předchozí (593)  Strana:594  Další (595) |