595

Járek, rku, m. Šentyš být samý j. (samá
rýha). Val. Čes. 1. XIV. 244.

Jařičné, ého, n. = strniště po jařici. Hoš.
Pol. I. 147.

Jarlink. 1545. Čes. 1. XIV. 286.

Jarmakový. J. duše! Slám. Min. 141.

Jarmarečně prostý. Nár. list. 1904.
349., 17.

Jarmo, a, n. Len vás do jednoho jarma
zapriahnuť (jste stejní). Mus. slov. IV. 10.

Jarmočník, a, m. = jarmarečník. Phľd.
XXII. 314.

Jarmuz, brassica acephala: zelí kade-
řavé, kadeřávek, kadeřábek, kadeřák, kade-
řávka, kapusta zimní. Čes. 1. XIV. 375.

Jarně, ěte, n. = jarní brambora. TA. Pr.
XXII. 162.

Jarní bída, bellis perennis, rostl. Brt.
Sl. 130.

Jarok, z tur., do Slov. z maďarštiny.
Phľd. XXII. 758.

Jarom = jarmo. Slov. Mus. slov. IV. 13.

Jarošek, ška, m. = had atd. Kdo ho
má, ten všecko ví, co jinému jest tajno. Vz
Vyhl. Slz. 40.

Jaseľ, sľe, f. = žebř v maštali, za nějž
se dává dobytku píce, jesle. Brt. Sl. 130.

Jaska, y, f. = podzemní stavba. Vz Čas.
Mus. IV. 5.

Jasle, í, f. Je na vysokých jaslách (na
špatné stravě). Sb. sl. VII. 110. Sr. Jesle,
Jaseľ.

Jásna. Sr. Huj. Progr. 15.

Jasněhlasý. J. housle. Nár. list. 1905.
359., 17.

Jasnina, y, f. Už idú z hory j-ny = už
se od hor jasní. Brt. Sl. 130.

Jasnolazurný. J. nebe. Mus. 1904. 252.

Jasnoskvělý. J. hvězda. Bílý Obr. 81.

Jasnozvučný Odysseus. Škod. II². II.
49., 152.

Jasová, é, f. = louka u Zabrikové.
Mus. slov. VII 52.

Jaš, e, m. = Jan. Orava. Sb. sl. IX. 56.

Jašiti se. Kto sa jaší len za divadlami
(se honí). Phľd. XXIV. 423

Jaške = kostel. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 46.

Jaterní bylina. Vz Jaterník zde. J.
skvrna na obličeji, Leberfleck. Zl. Pr.
XXII. 86.

Jaterník, u, m. J. trojlaločný, hepatica
nobilis: jatrnice, jaterní bylina, podléska,
podlíska, podléška, podleštka, podlíštka,
pudliška, modráček, plícník, námožník,
srdíčko, sisí, sosí, hranice, polský mák,
kuří řiť. Vz Čes. 1. XIV. 133.

Jatrník, u, m., rostl. Vz Jaterník, Orlíček
zde.

Játrovatět (o zvláštní chorobě plicní).
Brt. Sl. 131.

Jaz = až. Orava. Sb. sl. IX. 57.

Jazerník, a, m. Kýho j -ka to vykonau!
Phľd. XXIV. 340. Sr. Zrádník.

Jazyčnatý. J. žena a zlobná. Phľd.
XXII. 43.

Jazyk. Na j-ku mozolů nebývá (snadno
tedy všecko poví). Rais. Koř. 127. Tak jej
ide j. ako mlyn. Mus. slov. VI. 110. Chodí

j. pásť (chodí po klevetách); Vzal mi to
z j-ka (řekl totéž, co jsem chtěl říci sám).
Phľd. XXIV. 340., 342.

Jazykomilovný = filologický. Klc. VI.

Jazykově jest tento rukopis nejstarší.
Uč. spol. 1905. I. 8.

Jazykověduchovědný. J. vzdělání. Nár.
list. 1905. 186. 13.

Ječmen hospodáře devětkrát zarmoutí a
devětkrát potěší. Kdýně. Rgl.

Jed, u, m. = zlost. Přísť do jedu (roz-
hněvati se). Phľd. XXIV. 344.

Jedinečně. Lid žije více j. (ne pospo-
litě). Čes. 1. XIV. 403.

Jedinka, y, f. Lepšie ide v j-ke (sám)
ako v páre. Sb. sl. VII. 130.

Jednatel, e, m. J. bursovní, celní, diplo-
matický, divadelní, konsulární, obchodní,
plnomocný, směneční atd. Rgl.

Jednobřišný. J. bratři. 1615. Listář. 115.

Jednodobnosť, i, f. Slovo podstatné
vlastnosti (jednodobnosti), nomen appel-
lativum. Kle. 63.

Jednohorkový. J. násada = ryby od
0,8—1 kg., poněvadž potřebuje k zrůstu
jen jednoho roku. Čes. 1. XIV. 94.

Jednonož, einbeinig. V těloc. Rgl.

Jednopaž, einarmig. V těloc. Rgl.

Jednoposchoďový = jednopatrový. J.
dům. Zl. Pr. XXI. 319.

Jednořadý celník (paleční kolo), má-li
nabité palce v jedné řadě. Čes. 1. XV. 230.

Jednorožec, žce, m. = mamutí kel. Phľd.
XXIV. 425.

Jednorožka, y, f. = jm. kraví. Litom. 76.

Jednoruč, einarmig. V těloc. Rgl.

Jednosíťový. J. mlátička s převodem.
Nár. list. 1905. 131., 22.

Jednost', i, f., unum. Aby byli svrchovaní
v jednosti. Pat. Zim. 44b. 25.

Jednotvárně zpěvavý hlas. Zvon. VI.
316.

Jednotyčový. KP. XI. 261.

Jednovarletí, n., skrytovarletnictví jedno-
stranné, jednomoudí, monorchidia. Ktt.

Jeduvatina, y, f. = hadí jed. Hoš. Pol.
I. 147.

Jehelec, lce, m. J. chirurgický. Ott.
XXIV. 72.

Jehelničník, a, m. J. zhotovoval jehel-
níčky z kůže a ze dřeva. Wtr. Kern. 142.

Jehla strojová (u šicího stroje). Vz Ott.
XXIV. 599. — J. = tyč z kujného železa opa-
třená na konci táhlou špičkou, na druhém
konci buď příčnou rukojetí nebo okem, do
něhož se navléká příčné dřevo, kterým se
j. otáčí. Jí se zkoumá spodek půdy. Vz
KP. XI. 296. — Hladať dačô ako ihlu (po-
zorně). Phľd. XXIV. 342.

Jehličnatka, y, f. = jehličnatý strom.
Rgl.

Jehliště, ě, n. = jehlová tyč u šicího
stroje. Ott. XXIV. 601.

Jelmědový, palmarum. J. ratolesti. Pat.
Zim. 45b. 12.

Jechtal, a, m. = koktal. Litom. 46.

Jechtati = koktati. Litom. 46.

Jechtavý = koktavý. Litom. 46.

Jelec ryba. 1525. Areh. XXII. 65.

38*