Předchozí (595)  Strana:596  Další (597)
596
Jelínek Ed. Sr. Zl. Pr. XXI. 382., Máj.
III. 140. s podob.
Jelšový. J. skála = pískovec. Sb. sl.
VIII. 143.
Jemecky = německy. Sr. Huj. Progr.
13., Jemej.
Jeminátenku! Výraz podivu. Us.
Jen, jenom místo než. V seknici ne-
ležely jen děti. Hoš. Pol. I. 132.
Jenč K. A., spis.
Jenewein Felix, 4. 8. 1857. -2. /1. 1905.,
mal. a prof. Sr. Zl. Pr. XXII. 154., s podob.
na str. 142., Dolen. Pr. 605., Nár. list.
1905. 3. 3.
Jeníček V. V., spis.
Jeništa Dr., spis. Máj. III. 81.
Jenom, vz předcház. Jen.
Jénzek = jazyk. Orava. Sb. sl. IX. 58.
Jenž na Litomyšlsku neznají, jen: který.
Vz Litom). 33.
Jeřábek, bku, m. J. luční. Vz Žluťuch.
Jeřabit se pro něco = ježiti, zlobiti se;
Pes se j-bí zlostí. Litom. 47.
Jeřábový. J. pánev slévačská. Ott. XXIII.
363.
Jerlín, u, m., sophora, rostl. motýlo-
květá. Vz Ott. XXIII. 683.
Jeronym mistr. Sr. Tk. Pam. I 482.,
Dolen. Pr. 197. s podob.
Jeřucha, y, f. místo: řeřucha. Hoš. Pol.
II. 28., Brt. D. II. 248. Huj. Progr. 17.
Jeřuška, y, f., vz Reřišnice rostl.
Jesetří paštiky. Arch. XXVII. 327.
Jesličkový. J. šalmaje. Zvon. V. 70.
Jespa, y, f. V jespě vyklestek si činiti
prokleštěním. 1492. Arch. XXII. 40.
Jestli v podřečí polnickém: esi, esli,
jesi, jesli, nejčastěji: esi. Vz Hoš. Pol. I.
113.
Jestřebí, n., jm. pole a louky. Hoš. Pol.
I. 137.
Ješčeřičí, viperarum. J. zárodci. Pat.
Zim. 2a. l6.
Jetela, y, f. = dřevěná nádoba, do níž
se slévá mléko nebo žinčica. Čes. 1. XV.
173.
Jetelka, y, f. = jetel. Čtyř-, pěti-, šesti-
jetelka. Šum. Rgl.
Jetřich z Dětřich. Huj. Progr. 15.
Jetýlek, lku. m. Hledání j-lků. Vz Čes. 1.
XIV. 394.
Jezdec čili koník u soustruhu. Vz Ott.
XXIII. 737. s vyobraz. na str. 739.
Jezdinský Jos., spis.
Jezlín(!) u, m. = talíř. Pohl.
Ježďat = jezditi. Brt. Sl. 133.
Ježíš. Na mona (jméno) Ježíšku peci
najblíž. Sb. sl. VIII. 84.
Ježíšenky. V VII. 1283. chybně: Ježí-
senky. Sr. Ježísmantes v VI. 519.
Ježíškův. J-kova štědrosť. Zvon. VI. 100.
Ježíšovat se = zaklínati se Ježíšem.
Litom. 25.
Ježkovat co: klády, které činily stěny
chalupy = zabíjeti do nich klíny, aby se
na nich omítka držela. Brt. Sl. 181.
Ježkovice, e, f. = ježčí kůže. Rgl.
Ježník, a, m., hora a osada v Opavsku
Vlasť. III. 141.
Jidáš, e, m. Smrdí Jidášem (falší). Vlasť.
I. 234.
Jídelna, y, f. J. pro městskou villu. Vz
KP. XI. s vyobraz. na tab. LXVIII.
Jihokřesťanský. J. kultura. Nár. list.
1906. 55.. 13.
Jícha, y, f. = jížka. Litom. 11.
Jílovník, a, m. = jílovec, jílující rudy.
Wtr. Řem. 10.
Jimel = jilm. Hoš. Pol. I. 147.
Jindřich Jindř., hud. sklad., nar. 1876.
Zl. Pr. XXI. 504., XXH. 360.
Jinkovec, několik chalup u Stržanova.
Hoš. Pol. I. 137.
Jinoslovanský. J. noviny. Tk. Pam.
I. 200.
Jiránkův. Jiránkovy sušenky.
Jirásek Al. Sr. Dolen. Pr. 598. s podob
Jireček Jos. a Herm. Sr. Tk. Pam. I.
482. — J. Konst. Sr. Zl. Pr. XXI. 479.
Jiří sv. Koľko pred Dzurom hrmí, toľko
po Dzure zimy. Mus. slov. IV. 78. Sv. Juři
homůlkami buři. Vlasť. I. 171. Pranostiky
slezské vz ve Vlasť. I. 170., 212. nn. Vz
Jura.
Jiřík J., spis.
Jiskrodéšť, ě, m. J. perel. Zr. Poes. 210.
Jísti jak. Jedl, až odpočíval, jako když
paličkami tluče (hltavě klapaje zuby). Šum.
Rgl. Synonyma: Naprati se, naříznouti se,
naprášiti se, nalupnouti se, natláskat se,
našoustnouti se atd. Rgl.
Jistotit = tvrditi. Nemohu vám to j.
Litom. 25
Jistý. Je to jiste, jak v košu voda.
Vlasť. I. 239.
Jíti jak. Ide, ako loď bez vesla. Mus.
slov. VI. 109. Chodil po kobercích, jako
duchové po hřbitově. Jark. 114. Jde, jako
dyž tluče polenem (těžce), jako dyž seká
do jitrnic, mrc, mrc (zdrobna). Chrud. čes. 1.
XIV. 477. — kam. Pojďem, ďe ma oči po-
vedú, nohe ponesú, za nosom. Phľd. XXIV.
341. Jde, jako kačena (kolíbavě). Us. Sr.
Choditi, Nésti se, Valiti se, Fičeti, Másnice.
Jitřenkově Červený. Rgl.
Jitřina, y, f. = jitřní mše vánoční. Hoš.
Pol. I. 147.
Jitřivosť, i, f. J. národní, vlastenecká.
Zvon V. 615.
Jitřivý. J. povaha, Zl. Pr. XXI. 66.,
patriotismus. Zvon V. 614.
Jitřní louka (od jitro = planina). 1492.
Arch. XXII. 43.
Jitrnice, e, f. = plátěný váleček naditý
pilinami pod kordulku.
Litom. 68. Sr. Honzík.
Jitřnosti, pl., f. = vnitřnosti. Hoš. Pol.
I. 137.
Jitro, a, n. = planina. 1496. Arch. XXII.
42. J. planěné. Ib., 43.
Jizlila(!), y, f. = Venuše. Rosa.
Jizva. Jizvy těhotenství, Schwanger-
schaftsnarben. Ktt.
Jizvivý. J. rosa. 1561. Arch. XXII. 190.
Jizvovitý. J. pruhy kožní (jizvy kožní),
striae cutis; j. stažení, sevření, narbige
Striktur; odstranění j-ho stafylomu rohov-
kového, staphylotomia. Ktt.
Předchozí (595)  Strana:596  Další (597)