597

Jmění církevní, komorní, královské,
rodové. Svobd. 148.

Jméno. Místní jména. Vz Mus. slov. VII.
39. nn., Mtc. 1905. 233. nn. Studie o jménech
místních od Praska. Vz Mtc. 1905. 41. —48.
Vývoj složených jmen v češtině. Vz Progr.
nymburské realky na r. 1904, 1905. Místní
jména a) přisvojovací, b) čelední, c) místní
v užším smyslu (na Mor. ). Vz Mtc. 1906.
1. nn. — Sr. Brt. Slov. 196.

Jménovatník (!), u, m. = nominativ.
1775. Bílý Obr. 75.

Joć = jmouti. Slez. Lor., Brt. Sl. 135.

Jod, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIV. 575.

Jojka, y, f. = bota bez podpatku. Smíš. 19.

Jokl Bartoš, spis. — J. Ferd. Dr., prof.
a spisov. 2. /6. 1861. —8. /8. 1905. Sr. Věst.
XIII. 131.

Jonášův květ, rostl. Čes. 1. XIV. 74.

Josef sv. Pranostiky vz ve Vlasť I. 212.

Jova y, f. = Eva. Čas. mus. V. 100.

Jožín, a, m. = Josef. Mor. Rgl.

Judáš = Jidáš. Pat. Zim. 65.

Judikát, u, m.= rozhodnutí, z lat. Nár.
list. 1904. 354., 1.

Judikatura, y, f. Akt j-ry. List. fil.
1904, 354., 1.

Julia, y, f. = kapustnice jako kyslá po-
lívka. Spiš. Sb. sl. IX 50.

Julík, a, Julínek, nka, m. = Julius.
Rgl.

Julka, y, f. Popěvek: Napi sa, Julka,
z prázdneho súdka. Mus. slov. V. 99.

Junčar, a, m. = pasák junčoviny (vz
násl. ). Brt. Sl. 135.

Junčovina, y, f. = mladý hovězí dobytek.
Brt. Sl. 135

Jungmann Jos. Vz Dolen. Pr. 486.
s podob., Bílý Obr. 96. nn., Tk. Pam. I.
482. — J. Ant. Tk. Pam. I. 482.

Jura, y, m. = Jiří. Dobre bylo Jurovi,
dokel bou mladý; čil sa neožení, keď'e pes
starý. Mus. slov. V. 99

Juráš, e, m. Zbojník J. Vz Vlasť. L
15. nn.

Justin M. T., římský dějepisec. Přeložil
Fr. Kott. V Praze 1905.

Kabelna, y, f. = prkení, hradba z tyčí
nebo latí v rybníce před stavidly, aby rybí
násada při vytahování stavidel z rybníka
neodploula. Čes. 1. XV. 225.

Kabošek, čku, m. = dětský kabátek. Brt.
Sl. 136.

Kacabajka slovenská. Sr. Nár. sbor.
XI. 20.

Káča Kačo, povec ni ledačo, slovíčko
lebo dve: budeš má, lebo nie? Jenna
(jedna) K., dve Kače, roznášely pagáče.
Mus. slov. V. 99. Sr. Barka. — K. = vadivá
ženská. Kde mají Káču, nepotřebujou psa
(K. to odštěká). Litom. 74. — K. mastná =
blatouch, rostl. Rgl. — K. holá. Vz Kokoška,
Pryskyřník (rostl. ).

Kačák, u, m. = tanec v Těšínsku. Slám.
Put. 325.

Kačena, y. f. Jde jako k. (kolíbavě).
Čes. 1. XIV. 477.

Kačenky n. kobylice = vyříznuté zobce
u tkadlcovského stavu. Vz Litom. 67.

Kačičí chod = kolébavý. Phľd. XXIII. 679.

Kačka, y, f., rostl. Vz Stračka zde. —
Kačky děvčat = vlasy zpoza ucha o dvojne
skrútené a zapletené a do vrkoča sa kon-
čící; keď o trojne, vtedy: zakrucky. Vz
Čas. mus. IV. 4.

Kadaň, ě, f. = kaluž. Litom. 47.

Kadel m. Karel. Vz Litom. 22.

Kaděra, y, m. = kdo kadí (smrdí). Šum.
Rgl. Sr. násl. Kaďúch.

Kadeřábek, kadeřák, kadeřávka. Vz
Jarmuz zde.

Kadilnice, e, f., turibulum, Rauchfass.
XV. stol. Zahr. 58.

Kadlúbek, bku, m. = škopík; studánka
v dutém kmeni (korábek); dolinek; důlek
v krajíci chleha vykrojený (na máslo). Brt.
Sl. 136.

Kadmi-um, a, n. Vz Vstnk. XIV. 304.

Kádner K., spis.

Kaďúch, a, m. = kdo bzdí, kaděra. Phľd.
XXIV. 419.

Kafáček, čku, n. = hrnek na kávu. Zvon
VI. 10. Zdrobn. z kafák.

Kafák, u, m. = hrnek k vaření kávy.
Pacov. Čes. 1. XIV. 51., Rais. Sir. 156.

Kafaty, ýho, n. — káva. Medem k-ty
osladím; Navařiť si kafatýho. Brt. Sl. 137.

Kachat se v čem = mazati, máchati se.
Šum. Rgl.

Kachla, y, f = kachel. Ty si poslední
k. odo dveří. Mus. slov. VIII. 27.

Kachnář, e, m. = obchodník s kachnami.
Wtr. Řem. 320.

Kachní chůze (kolíbavá) Zvon VI. 284.

Kachrať = hltavě jísti. Brt. Sl. 137.

Kachtat se = hlasitě se smáti, chechtati
se. Hoš Pol. I. 147.

Kachutať = kašlati. Spiš. Sb. sl. IX. 50.

Kajanô = pokuta. Mus. slov. V. 93.

Kajutník, a, m. = kdo je umístěn v ka-
jutě. Jark. 41.

Kaka = lejno. Phľd. XXIV. 606.

Káka, y, f. = koláč. Phľd. XXIV. 607.

Kakaj, e, m. Bylo to za K-ja kráľa, keď
husy parochne nosily (když je řeč o velmi
starých událostech). Mus. sl. VII. 90.

Změny hlásky k v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 37.

-ka příp. ženských příjmení také v Pol-
nicku: Fijalka, Dvořka (Dvořačka) atd. Vz
Hoš. Pol I. 114. — Příp. adverbií: dneska,
hnedka, semka, teďka. Hoš. Pol. L 109.

Kabáček, čku, m., zdrobn. kabač.

Kabaňa, ě, f. = dětské šaty. Mus. slov.
IV. 50.

Kabát. Cihly od k-tu = s povrchu peci,
méně vypálené. Opak: cihly od ohně. Brt.
Sl. 136. Ma kabatů co liška plaščů. Vlasť.
I. 238. K. slovenský. Vz Nár. sbor. XI. 5. —
K. = sukně. U Hrušové na Slov. Čas. mus.
IV. 4.

Kabátník, a, m., nadávka knězi. 1621.
Listář. 154.