Předchozí (597)  Strana:598  Další (599)
598
Kakao, a, n. K. české, dubové, hollandské.
Kakaovník, theobroma, rostl. Ott. XXV.
334.
Kako, a m. = zamazaný, znečištěný člověk.
Phľd. XXIV. 419.
Kakralente, sr. Kakrahelt. Us.
Kakuška, y, f. K. žlutá (rostl. ). Vz
Orlíček zde.
Kalanda, y, f. = beseda, zábava. Čes. 1.
XIV. 29.
Kalášek, les u Pacova. Čes. 1. XIV. 442.
Kalašová O. a M., spis.
Kaleidoskopický. K. proměny. Vlasť.
IV. 5.
Kalendář, e, m. Já ji znám, mám ji
přečtenou lépe než k. Šum. Rgl.
Kalhotník, a, m. = hacník, krejčí kalhot,
kalhotář.
Wtr. Řem. 137., 238.
Kalhotky = petrklíč (rostl. ). Litom. 77.
Kalichovitě. Hlavice k. udobená. KP.
XI. 82.
Kalika, y, m. = šibal, planec. Phľd.
XXIV. 420.
Kaliník, u, m,, rostl. Vz Dříšťál zde.
Kalit = otravovati. V zloděj. ml. Čes.
1. XV. 46.
Kallus Jos., básn. f 10. /2. 1905. maje
50 let. Zl. Pr. XXII. 228.
Kalodont, u, m., z řec. = pasta na zuby.
Rgl.
Kalous, u, m. = prostor pod koncem vy-
čnívající střechy stodolové.
Ces. 1. XV. 39.
Kalousek, ska, m. = holoubě. Litom.
47., 76.
Kalousov, a, m., hora u Hořiček. Tk.
Pam. n. 290.
Kalouž, e, f. = kalužina. Hoš. Pol. I.
147.
Kalus, a. m. = kalousek (pták); cmur
z másla, cmour, kalová kaše, kal.
Brt. Sl. 137.
Kalvoda Al., mal. Zl. Pr. XXI. 12.
Kambálke = hambálky. Brt. Sl. 138.
Kamejkový. K. barva, chamois. Rgl.
Kamejský V. T., spis.
Kámen. Kameny = ozdoba stavitelská
pravoúhlá, někdy na jedné straně ohrani-
čená obloukem a končící mírně do výše
vyčnívající hranou (místo růžic). Vz KP.
XI. 93. — K. = 20 liber. Sr. Wtr. Řem.
112.
Kameňák, a, m., druh holubů. Zl. Pr.
XXII. 222.
Kamének, nku, m. = brousek na broušení
kosy.
Brt. Sl. 138.
Kamenice, e, f. = sklep v kopci, do
něhož vede chodba ze dvora.
Litom. 61.
Kameníček, čku, m. = brusinka. V Dra-
hansku na Mor. Brt. Sl. 28.
Kamínek Kar., spis.
Kampelík Cyr. Tk. Pam. I. 261.
Kamzíkově žlutý. Rgl.
Kanálka, y, f., zahrada v Kr. Vino-
hradech. Vz Dolen. Pr. 586. Nyní se za-
stavuje.
Kanálkový. K. mlýnek s vnitřním po-
hybem. Nár. Jist. 1905. 131. 22.
Kanavačový živůtek. Zvon VI. 105.
Kancellářník, a, m. = úředník. Rais.
Lop. 76.
Kanděravý = kučeravý, kudrnatý. Brt.
Sl. 138.
Kandidus Sixt, spis. Sr. Mus. 1905. 523.
Kanikule, z lat. canis = psí dni, horké
dni. 1561. Arch. XXII. 193.
Kániť sa s kým = zlobiti, vaditi se. Brt.
SI. 138., Phľd XXIV. 754. Sr. Gániť sa.
Kankovať = tančiti. Slez. poh. 53., Vlasť.
I. 32.
Kantička, y, f. = druh putny? Mus.
slov. VII. 58.
Kantořina, y, f. = kantorování. Zvon V.
362.
Kanuávek, vka, m. = vyzvědač. V zloděj.
ml. Čes. 1. XV. 47.
Kanuť, i, f., kanutka, y, f. = kapka.
Brt. Sl. 138.
Kapalec, lce, m., rostl. Vz Oměj zde.
Kapalina, y, f. Vnitřní tření a diffuse
k-lin; Povrchové napjetí k-lin. Vz Vstnk.
XIV.   214., 217.
Kapalníce, e, f., rostl. Vz Pryskyřník
zde.
Kapání, n, Mesiac je na k. (ubývá ho).
Phľd. XXIV. 420. Sr. Kapati.
Kapaninka, y, f. = víno. V zloděj. ml.
Čes. 1. XV. 46.
Kapánkový. K. polévka. Us. Rgl.
Kapátko, a, n. K. oční. Rgl.
Kapeľus, u, m. = klobouk. Orava. Sb.
sl. IX. 56. Sr. Kapeluch v II. Přisp. 103.
Kapitalistní řád. Nár. list. 1905. 11., 17.
Kapka, y, f. Kapky, kvapky od žalosti,
octové od ľaku, od hlavy bolenia atd. Vz
Mus. slov. VI. 7. Jména léčivých kapek
v Starej Pazove na Slov. Vz Čas. mus.
VI. 7. — K. jako příslovce v podřečí pol-
nickém. Vz Hoš. Pol. I. 109.
Kapia, y, f. = čepec pokrývající jen
vlasy uši se nedotýkaje a přiléhající těsně
do čela. Slám. Put. 66.
Kaplanovati = hospodařiti při otci.
Litom 25.
Kaplon, a, m. = kapoun. Spiš. Sb. sl.
IX. 51.
Kaponosec v Gb. Sl. chybně m.: čapo-
nosec. Vz tam čaponosec. V tomto Slov.
v VII. 1288. také Kaponosec.
Kapouni, pl., m. = vařená řepa (žertem).
Brt. Sl. 139.
Kapratěti, ěl, ění. Voves k-tí (když je
před sv. Janem pěkný, kadeřavý). Hoš.
Pol. I. 137., II. 55.
Kapratí, n. = kapradí. Hoš. Pol. I. 147.
Kaprycí, n. = kapradí. Hoš. Pol. I. 147.
Kapsa, y, f. Musíme tak robiť, jako nám
k. ukazuje. Mus. slov. VIII. 28. Čas svůj
mrhá, k. se mu trha. Vlasť. I. 234. Ve
městě decke kópíš, jenom mě (měj) plnó
kapsu. Smíš. 76. — Kapsy babí. Vz Ko-
koška rostl.
Kapsička, y, f., vz Kokoška rostl.
Kapslovačka, y, f. = přístroj k dělání
zápalek; přístroj zátkovací.
Rgl.
Kapucínský. K. semeno, rostl. Vz
Stračka zde.
Kapučí = kozel. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV.   46.
Předchozí (597)  Strana:598  Další (599)