603

Kočanina, y, f. = rozlezlý škrob. Hoš.
Pol. L 137.

Kočárky, pl., m. = šalamounek (rostl. ).
Šum. Rgl.

Kočí. Je na kočim zamku (na pekařské
peci) Slez. Vlasť. I. 231.

Kočičí tanec = zelí s kroupami. Litom.
71. - K. stříbro = slída. Rgl.

Kočičina, y, f. = kočičí vřesk. Šum. Rgl.

Kočka, y, f. Má ho rád, jako k. vrabce.
Rais. Koř. 122. Sr. Mačka. — K. = klad-
kový přístroj v lomech. Rgl.

Kočmen, u, m. = látka na svrchníky.
Rgl.

Kodat = tlachati. Brt. Sl.

Kodičklilenta = dej sem sperhák.
V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

Kodrbáč, e, m. = kotrbáč. Šum. Rgl.

Kodym Fil. Stan. Sr. Tk. Pam. I. 483. -
K. Jos. Stan., spis., f 28. /3. 1905. v 77. roce
věku svého. Sr. Nár. list. 1905. 90. 2.

Koferování, n., maledicta. 1527. Mus
1905. 434.

Kohana, y, f. = libosť, láska. Orava.
Sb. sl. IX. 57.

Kohanek, nka, m. = kochánek, milenec.
Orava. Sb. sl. IX. 56.

Kohétit v VI. 632. oprav v: kohélit.
Brt. Sl.

Kohoutek, tku, m. = formánek u vozu.
Litom. 63. — K. polní, vz Hlaváček. —
K-tky, rostl. Vz Oměj zde.

Kohoutí hnízdo (rostl. ). Vz Pivoňka zde.

Kohút, u, m. Chodník dělaný na kohúty
(serpentiny). Brt. Sl.

Koch J. T, spis.

Kojátky = zaniklá tvrz v Bučovsku na
Mor. Vz Mtc. 1905. 381.

Kokarnar = vím, rozumím. V zloděj.
ml. Čes. 1. XV. 46.

Kokoška, y, f. = pastuší tobolka, capsella,
bursa pastoria: babí kapsy, betašná zelina,
bětuška, bída, holá káča, hořčice sedlská,
chudá běta. chudobka, kapsička, kopišťátka,
lopatička, lopata, mošna, penízek, port-
monka, slouhovo thé, srdíčka, suchá běta.
Čes. 1. XIV. 373. Sr. Pryskyřník zde.

Kokrhati. Ten škubánek nekokrhá (je
málo mastný). Čes. 1. XIV. 144.

Kokrhélí, n., rostl. Vz Mák vlčí zde.

Kokšit se = kohoutiti, zlobiti se. Brt. Sl.

Koktna, y, f = koktavá ženská. Rgl.

Koláč, e, m. Keď niet chleba, dohré sú
aj koláče. Sb. sl. VII 130. K. jak pej-
chavka (jen se rozsype). Šum. Rgl.

Koláčový. Je k. = jí rád koláče. Us.

Kolaj = kolej. Chodí jeden za druhejm
po kolaji (po pořádku za sebou). Hoš. Pol.
I. 137.

Kolák, a, m. = cyklista. Us. Sr. Kolo-
jezdec.

Kalamuta, y, f. = nesnáze. Působiti
někomu k-tu. Mor. Rgl.

Kolár Fr., spis. Máj. III. 350.

Kolár, a, m. = kolář. Keď môžeš mať
k-ra, nestaraj sa o kolárika. Sb. sl. VIII. 84.

Kole = kolem, mimo. Vz Brt. Sl.

Kolébka = vánoční hry. Vz Nejed. 213.

Koleda, y, f. K. na sv. Tři krále; K.

vánoční asi z r. 1700; K. z Podkrkonoší;
Stará slov. k. Vz Čes. 1. XV. 159., 121.,
142., 138.

Kolendovat = kĺačiacky chodit. Phľd.
XXIV. 477.

Kolenec, nce, m., spergula, Spark, rostl.
Vz Ott. XXIII. 800.

Koler (cholerický) = člověk prudký, po-
pudlivý. Šum. Rgl.

Kolíčko, a, n. = kolečko.

Kolikerasto = několikrát. Tatar k. sple-
tený Brt. Sl.

Kolikoletní plod (rybí). 1561. Arch.
XXII. 204.

Kolín. Vz Štěpán z Kolína.

Kolis z koli-si. Tehdy k., tunc demum.
Gb. Slov.

Koliš, arna (de radicibus). Prešp. 808.,
Gb. Slov.

Koliť = ukládati chycené ryby do bárky
přivázané k ladíku. Vz Čas. mus. V. 34.
Sr. Koriť.

Kolkava, y, f. = kolčava. Gb. Slov.

Kolkovací povinnosť. Nár. list. 1905.
340., 25.

Kollár Jan. Sr. Phľd. XXIV. 346.,
667 nn. Převezení jeho ostatků do Prahy.
Vz Zl. Pr. XXI. 358., 371., 372.

Kollektář, e, m. = kniha obsahující
kollekty. Nejed. 22.

Kolman K. Dr., spis. Sr. Máj. III. 456.

Kolník, u, m., vz Tuřín, Vodnice. — K.
a, m. = kdo vbíjel do řeky kůly. Wtr. Řem.
566.

Kolnohý = šmatlavý. Brt. Sl.

Kolo. Kola za ojí jedou (lidé jdou za
vůdcem). Zl. Pr. XXI. 251. Hra na kolo.
Vz Sb. sl. VII. 70. — K. v tělocviku: od-
bočmo, prednožmo, střížmo, únožmo, zá-
nožmo. Rgl. — K. Kola mlýnská. Sr.
Čes. 1. XV. 228.

Kolobotky = polobotky. Šum. Rgl.

Kolodře, kolore (původně: skorozřě),
srv. strč. korozřě (druh hrušek). Huj.
Progr. 7.

Kolojezdec, dce, m. = bicyklista. Rgl.
Sr. Kolák.

Kolok, ryba. Vz Kolek.

Koloklus, u, m., v tělocv., der Rund-
lauf. Rgl.

Kolomaz, u, m. Vyžerie aj k. (pijan).
Phľd. XXIV. 341.

Kolomastný. K. smóla. Tkadl. 34a. Vz
Gb. Slov.

Kolovrat u, m. Části k-tu v Starej
Pazovej na Slov.: babka, koleso, kolíky,
kraják (motúz, šňůrka u diovky), krýdla,
lapka, motoviďlo, nôžka, pipka, podošva,
preš, rúčka, slučka, šňůra, vreteno. Vz Mus.
slov. VII. 58. Sr. Kozlík, Pavouček. Ať si
nebere ženu s podseknutým jazykem, sic
je smrti naší kolovrat. Rais. Sir. 184.

Kolovrátek, tku, m. Truhlářský k.,
jímž se v pohyb uvádějí vrtací stroje. Vz
KP. XI. 11. s vyobraz. — K. = sasanka
rostl. (dle stálého pohybu květu).

Kolpat, u, m. = klobouk. Gb. Slov.

Kolšíř, e, m. = topič v huti, z něm.
Kohlschürer. Wtr. Řem. 468.