606

Korkovati = korkem ucpati. Us.

Korkovky, f. = korkové podložky ke
skoku Korkmatratze, v tělocv. Rgl.

Korlák, a, m. = voják od pluku arci-
vévody Karla. Brt. Slov.

Kormút, a, m. = kdo se kormoutí. Rokyc.
Místy tam: kornut. Vz Gb. Slov.

Kornatět = práchnivěti, trouchnivěti. Brt.
Slov.

Kornútka, y, f. = pustovka, Thurmfalke.
Sb. sl. VIII. 138.

Koróbllík, a, m. = korouhevnik. Brt.
Slov.

Koromandelský. K. dřevo (pestrý eben).
KP. XL 43.

Korouhve cechovní. Vz Wtr. Řem. 633 nn.

Korourat, u, m. = kolovrat; malý ko-
lovrat slove kozlík. Litom. 13., 65. Sr. Pa-
vouček.

Korovlat, u, m. = kolovrat. Hoš. Pol. I.
137.

Korpa, y, f. = něj. domácí nářadí. Mus.
slov. VII. 58.

Korposče, Schnallen, přezky. V zloděj.
ml. Čes. 1. XV. 47.

Korrektiv, u, m., z lat. = prostředek
napravující, polepšující. Sterz., Nár. list.
1905. 229., 2.

Korrupční duch (z lat. ). Nár. list. 1905.
359., 21.

Korša, e, f. z Kohlsaat, vz Řepka.

Kortašačky před volbami v Uhersku.
Mus. slov. VH. 90. Sr. násl. Krsciny.

Koruba, y, f. = korouhev. Brt. Slov.

Koruženka, y, f. = divizena. Brt. Slov.

Korvín Jan, spis. f 13. /10. 1905. Nár.
list. 1905. 285. 3.

Koryto, a, n. K. řeky = řečiště. Sb. sl.
VII. 97.

Kosa. části: kosa, křivinka, rožeň, sloupek.
Litom. 64. Na Šum.: berle, hrabice, kosa,
kosíř, kosiště, voblouk. Rgl. U M... budou
cinkat na kosu (budou křtiny). Litom. 75.

Kosák, u m. = mlýnský kámen, leží-li

dle jeho složení jeho léta kosou. Čes. 1.
XV. 293.

Kosatečný = z kosatce. K. víno. Vz
Gb. Slov.

Kosen, sna, m. = větev. Brt. Slov.

Kosent, u, m. = patoky. Arch. XXII.
156.

Kosině, ě, f. (k., ěte, n. ?) = perut,
Fittig = opeřené ptáče? Vz Gb. Slov.

Kosiřík, u, m. Tím a klíncem je kosa
připevněna na kosišti. Hoš. Pol. II. 56.

Kosm, u, m. = vlas, chlup, Haar. Prešp.
429. Vz Gb. Slov.

Kosmat = česati (vlasy). Litom. 47.

Kosňa, ě, f. = prádelník. Brt. Slov.

Kosočtverečně. Lem k. vzorkovaný. Zr.
Gom. 80.

Kosser, u. m. = tmavá noc. V zloděj.
ml. Čes 1. XV. 46.

Kosť. Zánět kosti příjičný, hlívatý,
ostitis syphilitica. Ktt. — K. Hrad K.
u Sobotky. Vz Zl. Pr. XXI. 455. s vyobraz.

Kostelecký O. S., spis.

Kostelllička, y, f. = žena obstarávající
úkony kostelní. Rgl.

Kostelník, a, m. = správce kostela a zá-
duší. 1621. Listář 149. — K. Bude z teba
vtedy dačo, keď z čerta k. Mus. slov.
V. 77.

Kostelnô, vrch na Slov. Vz Mus. slov.
VII. 18.

Kosteloborství, n. Josefínské k. Tk.
Pam. I. 63.

Kostinový (?) = z rostliny řečené kosť.
K. olej. Sal. 367. Vz Gb. Slov.

Kostival, u, m., symphytum, Beinwell,
rostl. Vz Ott. XXIV. 490.

Kostkáříček, čka, m. = herec v kostky.
1527. Mus. 1905. 435.

Kostkářový = kostkářský. K. stav. Št.
Vz Gb. Slov.

Kostlivý Stanisl. Dr., + 7. /10. 1905., spis.

Kostřáb, kostřap, a, m. = ryba (a snad
také pták?). Vz Gb. Slov.

Kostrhún, a, m. = vysoký a suchý chlap;
mazaný šibal; fatkář. Brt. Slov.

Kostřipec, pce, m. = něj. rostl. Prešp.
787. Vz Gb Slov.

Kostrový hrob. Nár. list. 1906. 41., 13.

Koš, e, m. Děvče na koši = těhotné.
Litom. 47. K.: bramburák, na dříví, na
uhlí, cestovní, pleták, úhrabák (na ou-
hrabky) atd. Rgl.

Košatý. K. žena (těhotná). Litom. 47.

Koščálisko, a, n. = zelné pole. Brt.
Slov.

Koščan(!), u, m. Prešp. 820. (de radi-
cibus) Vz Gb. Slov.

Kočičky, jm. louky. Hoš. Pol. I. 137.

Košiláčky, rostl. Vz Sasanka zde

Košile, e, f. Hořejší čásť: stanka (driek);
dolejší: odolok. Ott. XXIII. 415. K. Mora-
vanek, vz Brt. Slov. 156. —157. K. barevná,
hladká, Jägrova, Jägrovka, potní, noční,
sámková, turistická atd. Rgl. — Vz Ko-
šula, Nár. sbor. XI. 4.

Košnař, e, m. = košíkář. Wtr. Řem.
146., 455.

Koštéř, e, m. K. vína = měřič sudů a
vyběrač poplatků k obci n. vrchnosti. Byl
to tedy finanční zřízenec. Vz Wtr. Řem.
171.

Koštištník, a, m. Tk. Pam. I. 57. Vz
Koštišťař.

Košula = košile. Je v dobrej košuli
(veselý). Slám. Put. 487.

Košulák, a, m. = košiláč. Gb. Slov.

Košut, u, m. = léčivá rostl. Čas. mus.
Ví. 7.

Košvar(?), košnar(?) = něj. zvíře. Vz
Gb Slov.

Kot, a, m. = kohout. Po břehu chodily
slepice s mohutným kotem, pyšným svým
pánem. Zvon VI. 2.

Koťata, pl., n. = tenké třísky na podpa-
lování. Brt. Slov.

Kotčí vůz = s kotcem. — K., m. =
vozka. Vz Gb. Slov.

Kotel parní. Jeho vytápění. KP. X. 376.
Vz Topení. Druhy parních kotlů: válcové
(jednoduché, s ohřívačem, s varníkem), ib.
389., 390., plamenové (kornvalské) 391.,
trubkové ležaté 393., stojaté 394., loko-
mobil 396., 406.



	606

	Korkovati = korkem ucpati. Us. Korkovky, f. = korkové podložky ke skoku Korkmatratze, v tělocv. Rgl. Korlák, a, m. = voják od pluku arci- vévody Karla. Brt. Slov. Kormút, a, m. = kdo se kormoutí. Rokyc. Místy tam: kornut. Vz Gb. Slov. Kornatět = práchnivěti, trouchnivěti. Brt. Slov. Kornútka, y, f. = pustovka, Thurmfalke. Sb. sl. VIII. 138. Koróbllík, a, m. = korouhevnik. Brt. Slov. Koromandelský. K. dřevo (pestrý eben). KP. XL 43. Korouhve cechovní. Vz Wtr. Řem. 633 nn. Korourat, u, m. = kolovrat; malý ko- lovrat slove kozlík. Litom. 13., 65. Sr. Pa- vouček. Korovlat, u, m. = kolovrat. Hoš. Pol. I. 137. Korpa, y, f. = něj. domácí nářadí. Mus. slov. VII. 58. Korposče, Schnallen, přezky. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47. Korrektiv, u, m., z lat. = prostředek napravující, polepšující. Sterz., Nár. list. 1905. 229., 2. Korrupční duch (z lat. ). Nár. list. 1905. 359., 21. Korša, e, f. z Kohlsaat, vz Řepka. Kortašačky před volbami v Uhersku. Mus. slov. VH. 90. Sr. násl. Krsciny. Koruba, y, f. = korouhev. Brt. Slov. Koruženka, y, f. = divizena. Brt. Slov. Korvín Jan, spis. f 13. /10. 1905. Nár. list. 1905. 285. 3. Koryto, a, n. K. řeky = řečiště. Sb. sl. VII. 97. Kosa. části: kosa, křivinka, rožeň, sloupek. Litom. 64. Na Šum.: berle, hrabice, kosa, kosíř, kosiště, voblouk. Rgl. U M... budou cinkat na kosu (budou křtiny). Litom. 75. Kosák, u m. = mlýnský kámen, leží-li dle jeho složení jeho léta kosou. Čes. 1. XV. 293. Kosatečný = z kosatce. K. víno. Vz Gb. Slov. Kosen, sna, m. = větev. Brt. Slov. Kosent, u, m. = patoky. Arch. XXII. 156. Kosině, ě, f. (k., ěte, n. ?) = perut, Fittig = opeřené ptáče? Vz Gb. Slov. Kosiřík, u, m. Tím a klíncem je kosa připevněna na kosišti. Hoš. Pol. II. 56. Kosm, u, m. = vlas, chlup, Haar. Prešp. 429. Vz Gb. Slov. Kosmat = česati (vlasy). Litom. 47. Kosňa, ě, f. = prádelník. Brt. Slov. Kosočtverečně. Lem k. vzorkovaný. Zr. Gom. 80. Kosser, u. m. = tmavá noc. V zloděj. ml. Čes 1. XV. 46. Kosť. Zánět kosti příjičný, hlívatý, ostitis syphilitica. Ktt. — K. Hrad K. u Sobotky. Vz Zl. Pr. XXI. 455. s vyobraz. Kostelecký O. S., spis. Kostelllička, y, f. = žena obstarávající úkony kostelní. Rgl.	Kostelník, a, m. = správce kostela a zá- duší. 1621. Listář 149. — K. Bude z teba vtedy dačo, keď z čerta k. Mus. slov. V. 77. Kostelnô, vrch na Slov. Vz Mus. slov. VII. 18. Kosteloborství, n. Josefínské k. Tk. Pam. I. 63. Kostinový (?) = z rostliny řečené kosť. K. olej. Sal. 367. Vz Gb. Slov. Kostival, u, m., symphytum, Beinwell, rostl. Vz Ott. XXIV. 490. Kostkáříček, čka, m. = herec v kostky. 1527. Mus. 1905. 435. Kostkářový = kostkářský. K. stav. Št. Vz Gb. Slov. Kostlivý Stanisl. Dr., + 7. /10. 1905., spis. Kostřáb, kostřap, a, m. = ryba (a snad také pták?). Vz Gb. Slov. Kostrhún, a, m. = vysoký a suchý chlap; mazaný šibal; fatkář. Brt. Slov. Kostřipec, pce, m. = něj. rostl. Prešp. 787. Vz Gb Slov. Kostrový hrob. Nár. list. 1906. 41., 13. Koš, e, m. Děvče na koši = těhotné. Litom. 47. K.: bramburák, na dříví, na uhlí, cestovní, pleták, úhrabák (na ou- hrabky) atd. Rgl. Košatý. K. žena (těhotná). Litom. 47. Koščálisko, a, n. = zelné pole. Brt. Slov. Koščan(!), u, m. Prešp. 820. (de radi- cibus) Vz Gb. Slov. Kočičky, jm. louky. Hoš. Pol. I. 137. Košiláčky, rostl. Vz Sasanka zde Košile, e, f. Hořejší čásť: stanka (driek); dolejší: odolok. Ott. XXIII. 415. K. Mora- vanek, vz Brt. Slov. 156. —157. K. barevná, hladká, Jägrova, Jägrovka, potní, noční, sámková, turistická atd. Rgl. — Vz Ko- šula, Nár. sbor. XI. 4. Košnař, e, m. = košíkář. Wtr. Řem. 146., 455. Koštéř, e, m. K. vína = měřič sudů a vyběrač poplatků k obci n. vrchnosti. Byl to tedy finanční zřízenec. Vz Wtr. Řem. 171. Koštištník, a, m. Tk. Pam. I. 57. Vz Koštišťař. Košula = košile. Je v dobrej košuli (veselý). Slám. Put. 487. Košulák, a, m. = košiláč. Gb. Slov. Košut, u, m. = léčivá rostl. Čas. mus. Ví. 7. Košvar(?), košnar(?) = něj. zvíře. Vz Gb Slov. Kot, a, m. = kohout. Po břehu chodily slepice s mohutným kotem, pyšným svým pánem. Zvon VI. 2. Koťata, pl., n. = tenké třísky na podpa- lování. Brt. Slov. Kotčí vůz = s kotcem. — K., m. = vozka. Vz Gb. Slov. Kotel parní. Jeho vytápění. KP. X. 376. Vz Topení. Druhy parních kotlů: válcové (jednoduché, s ohřívačem, s varníkem), ib. 389., 390., plamenové (kornvalské) 391., trubkové ležaté 393., stojaté 394., loko- mobil 396., 406.