607

Koten, tnu, m. = kůtko, hlezno, Knöchel.
Reš. Vz Gb. Slov.

Kotev, tve, f., kotvička, y, f., kotváček,
čku, m. = větev, větvička. Šum. Rgl.

Kotiti se. Kotí se kočka, fena, zajíc a
jiní drobní ssavci. Brt. Slov. 157.

Kotłloviny, pl., f. = povidla. Brt. Slov.

Kotrava, y, f. = ponrava. Litom. 76

Kotrkál, u, m. Každá onačejší panna
musila míti k. čili sukni naditou a širokou
na obručích, musila býti nafrčená jak staré
Brno. Zvon VI. 51.

Kotrlec, trlce, m. = hrozen. Hoš. Pol.
I. 138.

Kotrlíček, čku, m. = hrozníček. Hoš.
Pol. I. 138. Sr. Kotrolec.

Kotsmich Vojt., zem. škol. insp., spis.,
15. /10. 1835. —31. /3. 1906. Sr. Nár. list. 1906.
90. 3. a jiné listy z též doby; Zl. Pr. XXIII.
296.

Kott Fr. Št. Dodatek k Ottově Slovníku
naučnému XIV. 988.: Mimořád. člen Král.
čes. společnosti nauk, čestný člen Spolku
ku podporování vdov a sirotků po prof.
středních škol v rak. uher. říši. Přeložil
ještě: Gaja Velleja Paterkula Dějiny římské
až ku konsulatu M. Vinicia. V Praze 1902.
a M. Juniana Justina Výtah z Dějin Filipp-
ských Pompeia Troga. V Praze 1905. Stran
Slovníku vz Doslov v III. Příspěvku. Sr.
Zl. Pr. XXIII. 154. s podobiz. na str. 165.

Kotúlit = kotáleti. Brt. Slov.

Kotuľka, y, f. Kraj síti železnými k-mi
opatrený padá na duo vody. Čas. mus.
V. 34.

Koubek Jan Prav., prof., spis., 4. /6.
1805. —28. /12. 1854. Sr. Zl. Pr. XXI. 516.,
XXII. 395., Tk. Pam. I. 483.

Koudel = špatnější zcuchaný len; lepší:
pačísky. Litom. 65.

Koula Jan, prof., spis., nar. 1855. Sr.
Zl. Pr. XXII. 202, Máj. III. 366.

Koulenice, e, f. Na slámě byla pěkná
k. (po ní se to hezky koulelo). Rais.
Sir. 26.

Koupati se jak. Kúpa sa, ako žába
v močidle. Phľd. XXIV. 340.

Koupátko, a, n. K. pro ptáky. Rgl.

Kouření, n. = dýmka. Máte špatné k.
Brt. Slov.

Kouřiti jak. Kouří jak cikán za plotem
(mnoho). Rais Sir. 47. Kouřil, jako když
pýrem zatopí, jako furiant. Rais. Koř. 120.,
133.

Kouřmo, a, n. = mhla, střížaha. Hoš.
Pol. I. 138., Ott. XXIV. 254.

Kout, u, m. Kouty sešívati (choditi
z kouta do kouta). Rais Lid. 191.

Koutnice, e, f. = koutní plachta, tou
bylo odděleno od ostatní seknice místo
(kout), určené obyčejně pro šestinedělku;
almárka v koutě na knihy, rychtářské
právo atd. Litom. 62.; vyšívaná plena ženská,
úvodnice. Rgl.

Koutníček, čka, m., vz Postelníček.

Koutyt = koupiti. K. si co k jídlu.
Litom. 89.

Kováč, e, m. = nějaká rostl. Prešp.
809. Vz Gb. Slov.

Kovadlný. K. zbroje. Vz Gb. Slov.

Kovadlo, a, n. Je jako na kovadle (mezi
dvěma jazyky). Mus. slov. VIL 43.

Kování, n. K. ku spojování a upevňo-
vání; ku pohybování dřevěných kon-
strukcí, k závěru. Vz KP. XI 253.

Kovanský V., spis.

Kovárně, ě, f. = kovárna. Litom. 3.

Kovařovič Fr., spis.

Kovářový = kovářský. Uč. spol. 1905.
I. 14.

Kovatel, e, m. = kdo něco kuje, utvořuje.
K. lží. Vz Gb. Slov.

Kovodělný závod. Nár. list. 1905. 26.,
9. — K. řemeslo. Wtr. Řem. 456.

Kovolící helm. Škod. II. II. 105.

Kovolijecký. K. dílo. Wtr. Rem 259.

Kovotlačitelský K. výrobky. Rgl.

Koza, y, f. Má řečí, jako k. bobkov
(mnoho). Mus. slov. VII. 90. — K. = čásť
krosny (tkadlc. stavu). Mus. slov. VII. 58.

Kozák, a, m. = tanec v Tešínsku. Vz
Slám. Put. 322.

Kozbrad (?), ador. Prešp. 784. (de herbis
ignotis. Ve Vel. ador měl, snad náměl,
Kornbrand). Vz Gb. Slov.

Kozel Luděk, hud. sklad. Sr. Zl. Pr.
XXII. 384. s vyobraz.

Kozí brada, brádka, pysk (rostl. ). Vz
Stračka zde.

Kozička, y, f. = drobná krupice.
Čes. 1. XV. 295.

Kozičky = 50 cm. dlouhá dřeva kla-
dená křížem na kalence, aby jich vítr ne-
odnesl. Čes. 1. XV. 35.

Kozídrist, u, m. = kvet, ktorý kvitáva
na jari. Vz Phľd. XXIV. 478

Kozílek, lku, m = kolovrátek na přízi
tenkou; kolovrátek na přízi hrubou. Brt.
Slov.

Kozľena, y, f. = kozička. Brt. Slov.
159.

Kozlička, y, f. = některá čásť těla
lidského. Prešp. 1233. (de membris). —
Kozličky = nějaké ovoce. Prešp. 649. (de
fructibus arborum). Vz Gb. Slov.

Kozlorožec, žce, m. = kozorožec. Gb.
Slov.

Kozlovky, pl., f. = nohavice z kozí kůže.
7A Pr. XXII. 235.

Kozojedy = zaniklá ves v Bučovsku na
Mor. Vz Mtc. 1905. 379.

Kzorodec, dce, m. = nějaké zvíře rodu
kozího. Vz Gb. Slov.

Kožár(?), u, m. = nějaká houba. Vz
Gb. Slov.

Koželusk, u, m., tephrosia, rostl. Vz
Ott. XXV. 225

Koženáč, e, m. = kapr hladký, který
nemá žádných šupin. Čes. 1. XIV. 94.

Kožich, u, m. K. buchtičkový, dubeňák,
ocasatý, rasovňák. Vz tato slova zde. Brt.
Slov. 160. Tam bába už tluče k-chem (na-
rodilo se dítě). Litom. 75. — Sr. Nár. sbor.
XI. 6.

Kožinky = koženky, kožené kalhoty. Hoš.
Pol. L 138.

Kožišák, a, m. = kdo nosí kožich. Zvon
V. 361.



	607

	Koten, tnu, m. = kůtko, hlezno, Knöchel. Reš. Vz Gb. Slov. Kotev, tve, f., kotvička, y, f., kotváček, čku, m. = větev, větvička. Šum. Rgl. Kotiti se. Kotí se kočka, fena, zajíc a jiní drobní ssavci. Brt. Slov. 157. Kotłloviny, pl., f. = povidla. Brt. Slov. Kotrava, y, f. = ponrava. Litom. 76 Kotrkál, u, m. Každá onačejší panna musila míti k. čili sukni naditou a širokou na obručích, musila býti nafrčená jak staré Brno. Zvon VI. 51. Kotrlec, trlce, m. = hrozen. Hoš. Pol. I. 138. Kotrlíček, čku, m. = hrozníček. Hoš. Pol. I. 138. Sr. Kotrolec. Kotsmich Vojt., zem. škol. insp., spis., 15. /10. 1835. —31. /3. 1906. Sr. Nár. list. 1906. 90. 3. a jiné listy z též doby; Zl. Pr. XXIII. 296. Kott Fr. Št. Dodatek k Ottově Slovníku naučnému XIV. 988.: Mimořád. člen Král. čes. společnosti nauk, čestný člen Spolku ku podporování vdov a sirotků po prof. středních škol v rak. uher. říši. Přeložil ještě: Gaja Velleja Paterkula Dějiny římské až ku konsulatu M. Vinicia. V Praze 1902. a M. Juniana Justina Výtah z Dějin Filipp- ských Pompeia Troga. V Praze 1905. Stran Slovníku vz Doslov v III. Příspěvku. Sr. Zl. Pr. XXIII. 154. s podobiz. na str. 165. Kotúlit = kotáleti. Brt. Slov. Kotuľka, y, f. Kraj síti železnými k-mi opatrený padá na duo vody. Čas. mus. V. 34. Koubek Jan Prav., prof., spis., 4. /6. 1805. —28. /12. 1854. Sr. Zl. Pr. XXI. 516., XXII. 395., Tk. Pam. I. 483. Koudel = špatnější zcuchaný len; lepší: pačísky. Litom. 65. Koula Jan, prof., spis., nar. 1855. Sr. Zl. Pr. XXII. 202, Máj. III. 366. Koulenice, e, f. Na slámě byla pěkná k. (po ní se to hezky koulelo). Rais. Sir. 26. Koupati se jak. Kúpa sa, ako žába v močidle. Phľd. XXIV. 340. Koupátko, a, n. K. pro ptáky. Rgl. Kouření, n. = dýmka. Máte špatné k. Brt. Slov. Kouřiti jak. Kouří jak cikán za plotem (mnoho). Rais Sir. 47. Kouřil, jako když pýrem zatopí, jako furiant. Rais. Koř. 120., 133. Kouřmo, a, n. = mhla, střížaha. Hoš. Pol. I. 138., Ott. XXIV. 254. Kout, u, m. Kouty sešívati (choditi z kouta do kouta). Rais Lid. 191. Koutnice, e, f. = koutní plachta, tou bylo odděleno od ostatní seknice místo (kout), určené obyčejně pro šestinedělku; almárka v koutě na knihy, rychtářské právo atd. Litom. 62.; vyšívaná plena ženská, úvodnice. Rgl. Koutníček, čka, m., vz Postelníček. Koutyt = koupiti. K. si co k jídlu. Litom. 89. Kováč, e, m. = nějaká rostl. Prešp. 809. Vz Gb. Slov.	Kovadlný. K. zbroje. Vz Gb. Slov. Kovadlo, a, n. Je jako na kovadle (mezi dvěma jazyky). Mus. slov. VIL 43. Kování, n. K. ku spojování a upevňo- vání; ku pohybování dřevěných kon- strukcí, k závěru. Vz KP. XI 253. Kovanský V., spis. Kovárně, ě, f. = kovárna. Litom. 3. Kovařovič Fr., spis. Kovářový = kovářský. Uč. spol. 1905. I. 14. Kovatel, e, m. = kdo něco kuje, utvořuje. K. lží. Vz Gb. Slov. Kovodělný závod. Nár. list. 1905. 26., 9. — K. řemeslo. Wtr. Řem. 456. Kovolící helm. Škod. II. II. 105. Kovolijecký. K. dílo. Wtr. Rem 259. Kovotlačitelský K. výrobky. Rgl. Koza, y, f. Má řečí, jako k. bobkov (mnoho). Mus. slov. VII. 90. — K. = čásť krosny (tkadlc. stavu). Mus. slov. VII. 58. Kozák, a, m. = tanec v Tešínsku. Vz Slám. Put. 322. Kozbrad (?), ador. Prešp. 784. (de herbis ignotis. Ve Vel. ador měl, snad náměl, Kornbrand). Vz Gb. Slov. Kozel Luděk, hud. sklad. Sr. Zl. Pr. XXII. 384. s vyobraz. Kozí brada, brádka, pysk (rostl. ). Vz Stračka zde. Kozička, y, f. = drobná krupice. Čes. 1. XV. 295. Kozičky = 50 cm. dlouhá dřeva kla- dená křížem na kalence, aby jich vítr ne- odnesl. Čes. 1. XV. 35. Kozídrist, u, m. = kvet, ktorý kvitáva na jari. Vz Phľd. XXIV. 478 Kozílek, lku, m = kolovrátek na přízi tenkou; kolovrátek na přízi hrubou. Brt. Slov. Kozľena, y, f. = kozička. Brt. Slov. 159. Kozlička, y, f. = některá čásť těla lidského. Prešp. 1233. (de membris). — Kozličky = nějaké ovoce. Prešp. 649. (de fructibus arborum). Vz Gb. Slov. Kozlorožec, žce, m. = kozorožec. Gb. Slov. Kozlovky, pl., f. = nohavice z kozí kůže. 7A Pr. XXII. 235. Kozojedy = zaniklá ves v Bučovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 379. Kzorodec, dce, m. = nějaké zvíře rodu kozího. Vz Gb. Slov. Kožár(?), u, m. = nějaká houba. Vz Gb. Slov. Koželusk, u, m., tephrosia, rostl. Vz Ott. XXV. 225 Koženáč, e, m. = kapr hladký, který nemá žádných šupin. Čes. 1. XIV. 94. Kožich, u, m. K. buchtičkový, dubeňák, ocasatý, rasovňák. Vz tato slova zde. Brt. Slov. 160. Tam bába už tluče k-chem (na- rodilo se dítě). Litom. 75. — Sr. Nár. sbor. XI. 6. Kožinky = koženky, kožené kalhoty. Hoš. Pol. L 138. Kožišák, a, m. = kdo nosí kožich. Zvon V. 361.