610

Křezice, e, f., vz Potočnice (rostl. ).

Krežný = křečný. Gb. Slov.

Krch P. V., učit a spis. f v září 1905.

Krchačka, y, f. = bodlák. Brt. Slov.

Krchla, y, f. = putna. Slov. čes. 1. XV.
137.

Krchměti v VI. 731. oprav v: krchmiti
se = tajně něčím se obírati.

Krchovec, vce, m., zdrobn. krchov. Lobk.
138b. Vz Gb. Slov.

Kriačiť, vykriačiť co: ruku, prsty — do
rovna natáhnouti. Liptov. Sb. sl. IX. 44.

Křibiší, n. = drobné křoví. Brt. Slov.

Křičeti jak. Křičí jako na pohodnici,
v pazderně, na pastvě. Rgl. Křičí ako na
hluchýho. Phľd. XXIV. 342. — se s kým
= hádati se. Us.

Křídko, a, n. = křídlo. XV. stol. Zahr. 66.

Křídlnice, e, f. = krstidlnice. Gb. Slov.

Křídlo Bedř., hud. sklad. Sr. Zl. Pr.
XXII. 24.

Kriesl, u, m. = krejsl. Slov. Nár. sbor.
XI. 16.

Krik, u, m. = zdvihadlo, ze stněm. Kriec,
Hebegeräth, Winde, Haspel. Gb. Slov.

Krikal, u, m., vz Škrabáč.

Křikava, y, f. = křik, reptání, Geschrei,
Murren. Vz Gb. Slov.

Křiklánek, nka, m., zdrob. křiklán.

Krim, a, m. = žid. V zloděj. ml. Čes. 1.
XV. 46. Sr. Jordán.

Křim, u, m., vz Křen.

Křín, u, m., vz Křen.

Křípěti = skřípiti. Gb. Slov.

Křipka, y, f. = křivonoska (pták; z křivka)
Hoš. Pol. II. 106.

Křísivý. K. moc, slovo, zrak. Zvon V.
606., 710., 364.

Křísnouti. Kříslo jí hlavou (projelo).
Zvon VI. 173

Křístačka, y, f. = chřestačka, klapačka.
Šum. Rgl.

Křístánek, nka, m. Vz Chřístánek, Chří-
stek.

Kristův. Kristovo očko, inula oculus
Christi, rostl. Phľd. XXII. 584.

Kristusový vous. Zvon V. 365.

Kříš (?), e, m. = ryba. Nom. 63b. Vz
Gb. Slov.

Křišeníčko, a, n. = zkříšeníčko. To je k.
(člověk slabounký, bledý). Úboč. Rgl.

Krištofův. Křištofova tráva. Vz Samo-
rostlík zde.

Křitedlnice, e, f. = krstitedlnice. Gb.
Slov.

Křítek, tka, m. Jezdí na křítku. Hoš.
Pol. I. 138. Sr. Luciper.

Kritickoaesthetický. K. činnost Zvon
V. 730.

Kritičnosť, i, f. Vynikal břitkou k-stí
Zvon VI. 27.

Křivač, e, m. = šmatláň. Brt. Slov.

Křivačka, y, f. = kulhavka (dobytka).
Brt. Slov.

Kriváň, ě, m., vrch na Slov. Vz Mus.
slov. VII. 22. nn.

Křivda, y, f. Křivdu každý haní a jej
sa nechráni. Sb. sl. VIII. 83.

Křivec, vce, m. = křivý, nepravý ve svém
jednání. Prešp. 1904. — Vz Gb. Slov.

Křivinka, y, f. K. spojuje kliku kosy se
sloupkem. Litom. 64.

Křivka J., spis.

Krivkať = kulhat'. Phľd. XXIV. 156.

Křivohlav, a, m. = kdo má hlavu na
křivo. Gb. Slov. Sr. Křivohlávek.

Křivolečina, y, f. = křivolakosť, Krümme.
Št. Vz Gb. Slov.

Křivonosice, e, křivonosička, y, f. = pták.
Vz Gb. Slov. Sr. Křivonoska.

Křivořečný = křivý, rouhvvý, lügnerisch,
lästernd. Vz Gb. Slov.

Křivostopka, y, f. zr druh hrušek. Li-
tom. 77.

Krivosudie, n., pole u Hrišova na Slov.
Phld. 1902. 630.

Křivotník, a, m., Verleumder. Ž. kap.
71. 4. — Ž. pad.: protivník, Ž. witt.: obuz-
ník. Vz Gb. Slov.

Křivousy, zaniklá ves v Budžovsku na
Mor. Vz Mtc. 1905. 380.

Křivulka, y, m. = napadající na nohy.
Brt. Slov.

Křivý jako lukoť; až se spraví, bude
rovný jako podkova. Vlasť I. 237

Křížalka, y, f., druh krav. Vz Brt. Slov.

Křižák, u, m. = stříbrný peníz platící

10 korun. Hoš. Pol. I. 138.

Křížek Václ. Vz Tk. Pam. I. 394.

Křižko Pav., slov. spis. 1841. —1902. Vz
Mus. slov. V. 29.

Křížkovský Pav. Sr. Zl. Pr. XXII.
372. — K. Kar., hud. Nar. 1821. Vz Slám.
Put. 491.

Křižmařík, a, m., zdrobn. křižmář.
Chc. - Vz Gb. Slov.

Křížný. K. cesta zz mylná. Čas. mus.
IV. 49.

Křížokyčelní. Zánět souchrustu k-ho,
sacrocoxalgia. Ktt.

Křížovačka, y, f. = křižovatka. Hoš.
Pol. I. 138.

Křižovánek, nku, m. = jablečník obecný.
Brt. Slov.

Křížovka, y, f., pramen na Kr. Vino-
hradech. — K., náčiní tesařské. KP. XI.
278.

Křížový. K. střecha povstává křížením
dvou střech sedlových o stejné výši. KP.
XI. 334.

Krk, u, m. Má k. jako holub (tlustý),
jako house (tenký), jako labuť (dlouhý).
Chrud. Čes. 1. XIV. 477.

Krkáček, zdrobn. krkáč. Hus. — Vz
Gb. Slov.

Krkavník, u, m., rostl. Vz Vlašťovičník
zde.

Krkavný = krkovní. Gb. Slov.

Krkliť sa = sesychati, tvrdnouti. Liptov.
Sb. sl. IX. 44.

Krkonoše. Sr. Tk. Pam. I. 484.

Krkoška, y, f. = řepa kerblíková. Rgl.
exc.

Krkoškovitý. K. palice (hůl), hrbolco-
vitá. Čes. 1. XV. 220.

Krkovec, vce, m. = ta část' haleny, jež
se vine kolem krku. Brt. Slov.