Předchozí (610)  Strana:611  Další (612)
611
Krleš, kyrie eleison. Vz Nejed. 239.
Krna(?), y, f. = nějaký kus zbroje. Vz
Gb. Slov.
Krmličí, z krmlice. K. pokrm. Vz Gb.
Slov.
Krmonoše, e, m. = krminoše, Speisen-
träger. Gb. Slov.
Krmujúcí = krmící. Vz Gb. Slov.
Krobot, u, m. = druh bramborů. Brt.
Slov. — K. = hranatý, hrubý člověk. Šum.
Rgl — K., u, m. = kamenité pole, škroboť,
Krocka, y, f. = vochle o jedné řadě
hřebíků. Litom. 65.
Krodnovat, krognovat někomu něco =
darovati, odpustili. Šum. Rgl.
Krohékat = postonávati. Brt. Slov.
Kroj. České kroje v starší době. Vz
Dolen Pr. 28., 90., 625., 627. Slov. kroje vz
v Ott. XXIII. 413.
Kroječský. K. kotce. Wtr. Rem. 317.
Sr. Kroječ.
Krojík, a, m. = kdo krájí. Gb. slov.
Krok čapí, kajčí, liščí, zkrácený. Rgl.
Krokev, kve, f. K. střechy. Vz KP. XI.
342. nn.
Krokevník, a, m. = kdo dělá krokve.
Vz Gb. Slov.
Krokotúč(?), e, m. místo: kotúč. Vz
Gb. Slov.
Kroky =: na kříž sbité lati na střeše.
Mus. slov. IV. 26. — K. (?) = rukojmě. Gb.
Slov.
Krolmus. Vz Tk. Pam. I. 177., 439.
Kronkati, krunkati = churavěti. Šum.
Rgl.
Kronkavý = churavý. Šum. Rgl.
Kropáček Jan Dr., prof., spis.
Krópějka, zdrobn. krópěj. Sr. Gb. Slov.
Kropení, n. = úkrop pro dobytek. Brt.
Slov.
Kropeninný = pestrý. Gb. Slov.
Kropenka, y, f. K. z centrály = vůz
kropici koleje tramwayové dráhy.
Nár. list.
1905. 223., 3. Sr. Svlažovač.
Kropidlnice, e, f. = čím se kropí, barví.
Gb. Slov.
Kropidlný. K. voda. Gb. Slov.
Kropitedlný. = kropici. Gb. Slov.
Kroptek, petku, m. = kropétek, Tröpf-
chen. Gb. Slov.
Krosienka, y, f. Pletení na k-kách čili
na krosiencích. Vz Mus. slov. VII. 3.
Krosna. Najprú krosna von (děvče vy-
dati). Mus. slov. IV. 51.
Krosnaření, n., vz Krosnář VI. d. 747.
Krosnařiti, n., vz Krosnář VI. d. 747.
Krôsňať = čižmami driapät, vláčit po
zemi. Phľd. XXIV. 478.
Krošľavec, vce, m. = člověk krošľavý.
Spiš. Sb. sl. IX. 51.
Krošľavý = čaptavý, kdo má křivé nohy.
Sb. sl. IX. 51. Spiš.
Krôšně, pl., f. = velké garbiarské čižmy.
Phľd. XXIV. 478.
Krót, z něm. gerad = právě. K. na tom
paloučku. Hoš. Pol. II. 135.
Kroupník, u, m. = mlýn na kroupy.
Wtr. Řem. 415.
Krouský F. Kar., spis. Sr. Máj. III. 367.
Křoustati komu kam. Zuby jí křou-
staly do jablka. Rais. Lid. 137.
Kroutil Fr., spis.
Krouzlo, a, n. = kouzlo. Hoš. Pol. I.
138.
Kroužek, žku, m. Je jako na kroužku =
bystrý. Rgl.
Kroužící stroj. KP. XI. 23. s vyobraz.
Kroužník, a, m. = kruhař, rynkéř. Wtr.
Řem. 484.
Křovatý. K.. krajina. 1561. Arch. XXII.
191.
Křovice, zdrobn. křoví.
Krozd, u, m. = krejcar. V zloděj. ml.
Ces. 1. XV. 47.
Krozedlník, a, m. = kouzelník. Hoš.
Pol. L 138
Krpka, y, f, = drobná ženská, hlavně
děvče. Phľd. XXIV. 478.
Krsciny. Chlopské k. = kortašačky pred
volbami. Mus. slov. VII. 90.
Krstidlnice, e, f. = křtitelnice. Gb. Slov.
Krstinky, pl., f. = křtiny. Gb. Slov.
Krstitedlnice, e, f. = křtitelnice. Gb.
Slov.
Krstitedlný = křticí, Tauf-. Gb. Slov.
Krš, e, m. = nějaký červ. Gb. Slov.
Krščenec, nce, m., mandragora. Gb.
Slov.
Krščenie, n. = krštenie. Pat. Zim. 9b.,
22. a j.
Kršně, ě, f. = levá ruka. Gb. Slov.
Krštěnec, nce, m. = krščenec.
Krťák, u, m. = mlýnský kámen z Krt
u Podbořan Čes. l. XV. 292.
Krtečný. K. koření. Gb. Slov.
Krtek, tku, m. = zkroucená niť v přízi.
Šum. Rgl.
Křtěný čím. Je křtěn knedlíkovou
vodou (hloupý). Litom. 74.
Krtica, e, f. — krtek; nadávka. Brt.
Slov.
Krtičňak, u, m. = krtičinec. Brt. Slov.
Krtičník, u, m, rostl. Vz Orsej zde.
Křtiny, pl, f. Tam budeu brzo k. (tam
se čeká rodina). Sr. Kobliha, Kosa, Pásmo.
Kruch, u, m. = dobrá i špatná pověst'.
Gb. Slov.
Krumfeštní z krumfešt.
Krumplíř, e, m. = vyšívač hedvábím,
zlatem a stříbrem. Wtr. Řem. 135.
Krumpľovník, u, m. = nějaké pečivo.
Phľd. XXIII. 523.
Křupánek, nku, m. = věc, která křupe
ku př. tučný povrch upečeného vepřového
masa. Rais. Sir. 65.
Krupec, pce, m. = hrubec. Gb. Slov.
Sr. násl. Krupý.
Krupéř, e, m. = kroupník, a, m., krupař.
Wtr. Řem. 415.
Křupka, y, f., rostl. Vz Zemědým zde.
Křupý = hrubý. Gb. Slov. Sr. Krupec
zde.
Kruťák, u, m. = hřídel u ždimadla (na
ždímání příze na bělidle). Hoš. Pol. I. 138
K. = mlýnský kámen z Krt u Podbořan.
Čes. 1. XV. 292.
Krutedlnice, e, f. = která šaty kroutí,
nabírá do záhybů.
Gb. Slov.
39*
Předchozí (610)  Strana:611  Další (612)