612

Krutienka, y, f. = štrudl. Liptov. Sb.
sl. IX. 46.

Kratina, y, f. = houžev. Litom. 63.

Kružec, žce, m. K. stavu tkadlcovského
s vyobraz. Vz Brt. Sl. 397.

Kruželík, u, m. = kuželek. Brt. Slov.

Kružlík, u, m. = některá čásť těla do-
bytčího a zbroje. Vz Gb. Slov.

Krvavníkový kořen, vz Vlašťovičník
zde.

Krvavník, u, m., rostl. K. menší. Vz
Orsej zde.

Krvavný stařeček, vz Vlašťovičník zde.

Krvavý. K. drevo, rhus cotinus. Phľd.
XXII. 591.

Krvel, vlu, m. = nějaký kámen. Gb.
Slov.

Krviti = krváceti, Vz Gb. Slov.

Krvoliz, a, m. = kdo líže krev. Gb.
Slov.

Krvotník, u, m., rostl. Vz Vlašťovičník
zde.

Krvovník, u, m., rostl. Vz Vlašfovičník
zde.

Kryčky = podrost (dětská nemoc). Brt.
Slov.

Krydba, y, f. = krypta, hrobka. Po-
choval ji v kostele do krydby. Hoš. Pol.
II. 148.

Krychloměr, u, m.

Krychtice, e, f. Vůz s k-cemi. Gb. Slov.

Kryjanek. Po k-nku = tajné. Slez.
Čes. 1. XV. 115. Sr. Kryjamek.

Kryle nebeského! (zvolání). Litom. 47.

Krytina stavby. Vz KP XI. 362.

Krylo, a, n. = poklička? slov. Mus. VII.
58.

Krysolit, u, m. vz Chrysolith v I. díle.

Krystall, u, m. Vznik, měření a zobrazo-
vaní k-lů. Vz Vstnk. XIV. 540.

Krystallografie, e, f., z řec. Sr. Vstnk.
XIV. 530. K. fysikalní a mineralogie. Ib.
637.

Krystallový. K. optika. Vz Vstnk. XIV.
542.

Krytina, y, f. K. stavby. Vz KP. XI.
362.

Krytolebec, bce, m. K-bci, stegocephala,
vymřelí obojživelníci. Vz Ott. XXIV. 69. nn.

Ksíti také dle Gb. Slov. chybně m.:
k šíti.

Kšaftový list. Gb. Slov.

Kšibes machen = utéci. V zloděj. ml.
Čes. l. XV. 46.

Kšička, y, f. = kytka na biči kravařově
z vlastní kštice. Brt. Slov.

Kšír, u, m. = ozdobné zabalení dítěte.
Litom. 69.

Kšíry na koně, postroj, na Slov. štverne.
Phrd. XXIV. 543. Vz Stroj (v Brt. Sl. ).

Ku předložky v podřečí polnickém se
neužívá. Hoš. Pol. I. 142.

Kuba, y, f. = dlouhý kabát ze sukna.
Mus. slov. IV. 50. — K. Ludv. Sr. Zl. Pr.
XXI. 516.

Kubata dal hlavu za blata. Vz Čes. 1.
XIV. 75. nn. Kubatův pomník na Blatech.
Vz Zl. Pr. XXI. 539 s vyobraz., na str. 537.

Kubín Lad., spis.

Kucapaca = váda, rvačka as. Slov. Nár.
sbor. XL 34.

Kucínský V., spis.

Kuckovo, a, n. = malá, těsná místnosť.
Phľd. XXIV. 478.

Kuček, čku, m. = žvanec, který kráva
vyžouvá. Brt. Slov.

Kučeřec, řce, m. = kučera, Haarlocke.
Gb. Slov.

Kučina, y, f. = nějaká krmě. Gb. Slov.

Kučka, y, f. Sou tam kučky lesa = le-
síky. Hoš. Pol I. 148.

Kučumeľový. K. barva. Brt. Slov.

Kudil, u, m. = koudel, len. Vyhl. Slz. 35.

Kudlasový. K. polévka. Malé kousky
těsta zavaří se do vody. Vz Čes. 1. XIV.
144.

Kudlatý kołtún = splstěné vlasy. Brt.
Slov. 152.

Kudliti se odkud kam. Z mäsa kudlí
sa (valí se) para do povaly. Phľd. XXIV. 54.

Kudrna. Jede K., jede do Brna, koupí
tam berana s dlouhejma rohama. Zl. Pr.
XXII. 390.

Kudrnovský Ant, prof. a spis.

Kuffner Jos., spis. Sr. Zl. Pr. XXI. 47.

Kuhotat. Sova kuhoce. Brt. Slov.

Kuch, u, m. = trosky pozostalé pri ro-
bení oleja z konopného alebo Vanového se-
menca (vnada rybám). Čas. mus. V. 34.

Kuchař Kar., prof. a spis.

Kuchařový, Koch-. Gb. Slov.

Kuchati se = trkati se. Brt Slov.

Kuchenník, a, m. = kuchař.

Kuchman, a, m. = kdo neumí vařit. Brt.
Slov.

Kuchmistrová, é, f. 1578. Rgl. exc.

Kuchna, y, f. = kuchařka. Rgl.

Kuchynka Vojt, hud. sklad. Sr. Zl. Pr.
XXI 192.

Kuchyňský nábytek: kredenc, stolice,
stůl, stojan na nádobí. Vyobr. Vz KP. XI.
tab. XXXVII.

Kuchtíč = kuchtík. 1525. Arch. XXII. 73.

Kujebák, a, m., vz Kujeba.

Kujem, les u Loun. Čel. Priv. II. 223.
a j.

Kukánie, n. = křik kukaččin. Gb. Slov.

Kukanka, y, f., zdrobn. kukana. Gb.
Slov.

Kukla, y, f. K. střechy (přístřešek za-
stupující useknutý vrchol lomenice a vy-
bíhající z vrchního šáru) bývá polokužel
n. jehlan se základnou obdelníkovou n.
lichoběžníkovou šindelem pobitý na 3—5
šárů. Čes 1. XV. 37. K. (šup) = přístřešek
na místě useknuté lomenice postavený;
jinde šup = prkno záklopu. Vz Podšup.
Litom. 60. — K. střechy je zvláštní druh
vazby. KP. XI. 334.

Kuklenka, y, f. = šátek dvěma cípy pod
bradou uvázaný, druhé dva cípy splývají
vzadu dolů; malý šátek na hlavu. Brt. Slov.

Kuklice, e, f., tachina, rod much. Vz Ott.

Kuklík, a, m., vrch u Kutné Hory.
Čes 1. XIV. 440.

Kukol v I. 839. oprav. v: kúkol.

Kúkolík, u, m. = dolní kroužek, jímž
kosa na kosisku jest upevněna. Brt. Slov