Předchozí (611)  Strana:612  Další (613) |
|
|||
612
|
|||
|
|||
Krutienka, y, f. = štrudl. Liptov. Sb.
sl. IX. 46. Kratina, y, f. = houžev. Litom. 63.
Kružec, žce, m. K. stavu tkadlcovského
s vyobraz. Vz Brt. Sl. 397. Kruželík, u, m. = kuželek. Brt. Slov.
Kružlík, u, m. = některá čásť těla do-
bytčího a zbroje. Vz Gb. Slov. Krvavníkový kořen, vz Vlašťovičník
zde. Krvavník, u, m., rostl. K. menší. Vz
Orsej zde. Krvavný stařeček, vz Vlašťovičník zde.
Krvavý. K. drevo, rhus cotinus. Phľd.
XXII. 591. Krvel, vlu, m. = nějaký kámen. Gb.
Slov. Krviti = krváceti, Vz Gb. Slov.
Krvoliz, a, m. = kdo líže krev. Gb.
Slov. Krvotník, u, m., rostl. Vz Vlašťovičník
zde. Krvovník, u, m., rostl. Vz Vlašfovičník
zde. Kryčky = podrost (dětská nemoc). Brt.
Slov. Krydba, y, f. = krypta, hrobka. Po-
choval ji v kostele do krydby. Hoš. Pol. II. 148. Krychloměr, u, m.
Krychtice, e, f. Vůz s k-cemi. Gb. Slov.
Kryjanek. Po k-nku = tajné. Slez.
Čes. 1. XV. 115. Sr. Kryjamek. Kryle nebeského! (zvolání). Litom. 47.
Krytina stavby. Vz KP XI. 362.
Krylo, a, n. = poklička? slov. Mus. VII.
58. Krysolit, u, m. vz Chrysolith v I. díle.
Krystall, u, m. Vznik, měření a zobrazo-
vaní k-lů. Vz Vstnk. XIV. 540. Krystallografie, e, f., z řec. Sr. Vstnk.
XIV. 530. K. fysikalní a mineralogie. Ib. 637. Krystallový. K. optika. Vz Vstnk. XIV.
542. Krytina, y, f. K. stavby. Vz KP. XI.
362. Krytolebec, bce, m. K-bci, stegocephala,
vymřelí obojživelníci. Vz Ott. XXIV. 69. nn. Ksíti také dle Gb. Slov. chybně m.:
k šíti. Kšaftový list. Gb. Slov.
Kšibes machen = utéci. V zloděj. ml.
Čes. l. XV. 46. Kšička, y, f. = kytka na biči kravařově
z vlastní kštice. Brt. Slov. Kšír, u, m. = ozdobné zabalení dítěte.
Litom. 69. Kšíry na koně, postroj, na Slov. štverne.
Phrd. XXIV. 543. Vz Stroj (v Brt. Sl. ). Ku předložky v podřečí polnickém se
neužívá. Hoš. Pol. I. 142. Kuba, y, f. = dlouhý kabát ze sukna.
Mus. slov. IV. 50. — K. Ludv. Sr. Zl. Pr. XXI. 516. Kubata dal hlavu za blata. Vz Čes. 1.
XIV. 75. nn. Kubatův pomník na Blatech. Vz Zl. Pr. XXI. 539 s vyobraz., na str. 537. Kubín Lad., spis.
|
Kucapaca = váda, rvačka as. Slov. Nár.
sbor. XL 34. Kucínský V., spis.
Kuckovo, a, n. = malá, těsná místnosť.
Phľd. XXIV. 478. Kuček, čku, m. = žvanec, který kráva
vyžouvá. Brt. Slov. Kučeřec, řce, m. = kučera, Haarlocke.
Gb. Slov. Kučina, y, f. = nějaká krmě. Gb. Slov.
Kučka, y, f. Sou tam kučky lesa = le-
síky. Hoš. Pol I. 148. Kučumeľový. K. barva. Brt. Slov.
Kudil, u, m. = koudel, len. Vyhl. Slz. 35.
Kudlasový. K. polévka. Malé kousky
těsta zavaří se do vody. Vz Čes. 1. XIV. 144. Kudlatý kołtún = splstěné vlasy. Brt.
Slov. 152. Kudliti se odkud kam. Z mäsa kudlí
sa (valí se) para do povaly. Phľd. XXIV. 54. Kudrna. Jede K., jede do Brna, koupí
tam berana s dlouhejma rohama. Zl. Pr. XXII. 390. Kudrnovský Ant, prof. a spis.
Kuffner Jos., spis. Sr. Zl. Pr. XXI. 47.
Kuhotat. Sova kuhoce. Brt. Slov.
Kuch, u, m. = trosky pozostalé pri ro-
bení oleja z konopného alebo Vanového se- menca (vnada rybám). Čas. mus. V. 34. Kuchař Kar., prof. a spis.
Kuchařový, Koch-. Gb. Slov.
Kuchati se = trkati se. Brt Slov.
Kuchenník, a, m. = kuchař.
Kuchman, a, m. = kdo neumí vařit. Brt.
Slov. Kuchmistrová, é, f. 1578. Rgl. exc.
Kuchna, y, f. = kuchařka. Rgl.
Kuchynka Vojt, hud. sklad. Sr. Zl. Pr.
XXI 192. Kuchyňský nábytek: kredenc, stolice,
stůl, stojan na nádobí. Vyobr. Vz KP. XI. tab. XXXVII. Kuchtíč = kuchtík. 1525. Arch. XXII. 73.
Kujebák, a, m., vz Kujeba.
Kujem, les u Loun. Čel. Priv. II. 223.
a j. Kukánie, n. = křik kukaččin. Gb. Slov.
Kukanka, y, f., zdrobn. kukana. Gb.
Slov. Kukla, y, f. K. střechy (přístřešek za-
stupující useknutý vrchol lomenice a vy- bíhající z vrchního šáru) bývá polokužel n. jehlan se základnou obdelníkovou n. lichoběžníkovou šindelem pobitý na 3—5 šárů. Čes 1. XV. 37. K. (šup) = přístřešek na místě useknuté lomenice postavený; jinde šup = prkno záklopu. Vz Podšup. Litom. 60. — K. střechy je zvláštní druh vazby. KP. XI. 334. Kuklenka, y, f. = šátek dvěma cípy pod
bradou uvázaný, druhé dva cípy splývají vzadu dolů; malý šátek na hlavu. Brt. Slov. Kuklice, e, f., tachina, rod much. Vz Ott.
Kuklík, a, m., vrch u Kutné Hory.
Čes 1. XIV. 440. Kukol v I. 839. oprav. v: kúkol.
Kúkolík, u, m. = dolní kroužek, jímž
kosa na kosisku jest upevněna. Brt. Slov |
||
|
|||
Předchozí (611)  Strana:612  Další (613) |