614

Kutík, u, m. = opěnačka, pouto na koně.
Brt. Slov.

Kůtkový. Tancovala s K-vým Janem
(stála v koutě). Brt. Slov.

Kutléř, e, m. = jitrničník. Gb. Slov.

Kůlnice, plachta záponná. Sr. Nár. sbor.
XI. 20.

Kutoň, ě, m. = kdo se prací kuce, opoz-
divá. Brt. Slov.

Kuvíckať = stonave, jajkave plakať. Phľd.
XXIV. 478.

Kuvrirovat, z fran. = do záhybů sklá-
dati. Sr. Koferirovat v I. Přisp. 155., Plissé.

Kúzdlnice, e, f. = kouzelnice. Gb. Slov.

Kúzedlníkový = čarodějský. Gb. Slov.

Kúzlice, e, f. = čarodějnice. Gb. Slov.

Kúzlový = čarodějský. Gb. Slov.

Kůže, e, f. Někomu kůži vydělati = na-
biti mu. Us. Rgl.

Kuželkový král. Hoš. Pol. II. 105.

Kuželník, u, m. Zařízení k-ku. Vz KP.
XI. 390.

Kuželočárý. K. karafiát. Rgl.

Kužma Bohum, dr., spis.

Kvackať koho za vlasy = tahati. Hlava
chlapcova kvackala bez života sem a tam
= klátila se. Phľd. XXIII. 559.

Kváč, e, m. = klep, žvast. Litom. 48.

Kváčat = za vlasy tahati, kvackat. Brt.
Slov.

Kváče = kuře? Byl mokrý jako kváče.
Čes. 1. XV. 143.

Kvaček, čku, kvak, u, m., kvaka, y,
f. = tuřín.

Kväčiaca kostra = skrčok, Hockerskelett.
Sb. sl. VIII. 22.

Kvačka, y, f. = Čásť krosny (tkadlcov-
ského stavu). Mus. slov. VIL 50. — K.,
kvaka. Vz Vodnice zde. — K. = noha.
Phľd. XXIV. 478.

Kvádrovitý. K. skála. Rais. Lid. 175.

Kvaka, y, f. = druh řepy. Phľd. XXIV.
478. Sr. Kvaček.

Kvaknút = bouchnouti. Gb. Slov.

Kvakotat = krákorati, žvaniti. Brt. Slov.

Kvaltovat koho = násilím nutiti. Brt.
Slov.

Kvapil Fr. Sr. Zl. Pr. XXII. 201., Máj.
III. 366.

Kvapíkově. Něco k. urychliti. Zvon VI.
323.

Kvartýr myslivcův = myslivna. Hoš. Pol.
II. 119.

Kvas, a, m. = švec. Vz Gb. Slov.

Kvasírna, y, f., vz Spilka.

Kvasiti. Vinný alkohol kvasí při 78°
místo: kyše. Věst. XIII. 4.

Kvasnička P., prof. a spis.

Kvasňový. K. bába (prodávala kvasnice)
Ces. 1. XIV. 110.

Kvedlík, u, m. = kvedlačka. Čes. 1. XIV.
389.

Kvedrová Žofie, spis.

Kvés, u, m., z Gefäss. Gb. Slov.

Kvesta, y, f., z lat. = sbírka na chudé
kláštery. Čes. 1. XIV. 496.

Květ, u, m. = šátek na krk n. na hlavu.
V zloděj. ml. Ces. 1. XV. 46. — K. ženský,

rostl. Čes. 1. XIV. 74. - K. Jarosl. Dr.,
spis.

Květlík, u, na. = květné zelí. Vz Karfiol.

Května, y, f. = květena. Phľd. XX1V.
428.

Květnový. K. renta. Nár. list. 1905.
326. 21.

Květný. K. zelí. Vz předcház. Květlík.

Kvézo = klétus. Phľd. XXIV. 478.

Kvičala také: borovčiak, trskota. Sb.
sl. VIII. 141.

Kvíčerek, kvečerek. Dyť je do k-rka ještě
dlouho. Vz Litom. 23.

Kvida, y, f. zz kurva. Gb. Slov.

Kvinterna, y, f. = kytara. Wtr. Řem.
263.

Kvinternice, e, f., zdrobn. kvinterna.
Gb. Slov.

Kvinterník, a, m. = hotovitel kytar. Wtr.
Řem. 145.

Kvitanční kolek. Nár. list. 1905. 340. 25.

Kvítek, tku, m. K. pěti bratrů = orliček
obecný, aquilegia vulgaris. Čes. 1. XIV. 175.
Vz Orlíček zde.

Kvočiti = stonati. Týden sem k-la. Zl.
Pr. XXI. 151.

Kvočka, y, f. = slepice. Val. Čes. 1. XV.
265. K. veliká a pod kvočkou nic. Sb. sl.
VIII. 85.

Kvočnice, e, f., zdrobn. kvočna. Gb.
Slov.

Kvošovce, pole u Dovalova na Slov. Mus.
slov. VIII. 9.

Kvotvice, e, f. místo: krokvice Jihoč. Dš.

Kyčelnice, c, f. K. cibulková. Vz Řeřiš-
nice zde.

Kyčka. Uděliti děvuchám pomlázku ky-
čkou. Sr. Děvuchu pokyčkovat. Opav. Slám.
Put. 480.

Kyčkovanka, y, f. zz velikonoční koleda.
Brt. Slov.

Kyflice, e, f. = něj. moučné jídlo. Čes.
mus. V. 100.

Kyklati něčím = hýbati, viklati. Kdýně.
Rgl. — se = kejklati se. Rgl.

Kymle, e, f. = zbytek uřezaného údu, der
Stümmel. Gb. Slov.

-kyň: Moravkyň, dobrotkyň. Hoš. Pol.
I. 118. Místo -kyně.

Kynec v VI. 796. Tam chimus oprav v:
chinius dle Gb. Slov.

Kynoženie, n. K. divej zveri. Mus. slov.
VIII. 21.

Kypřič, e, m. Srv. Kypřidlo v VI. 797.

Kypro. Z kypra chodit = drobným kro-
kem. Brt. Slov.

Kypta, y, f. — ruka. Phľd. XXIV. 420.

Kýptik, u, m. = prst, z kterého něco chy-
buje. Phľd. XXIV. 420.

Kyptoš, e, m. = kľavý, okyptený človek
(zmrzačených rukou). Phľd. XXIV. 420.

Kyrykati. Koroptve k-ly. Rais. Lop. 80.

Kyrylica, e, f., vz Glagolica zde.

Kyselačka, y, f. = kyselá polévka. Hoš.
Pol. I. 117.

Kyseliště, ě, n. zz kyselé ovoce. Kdýně.
Rgl.

Kyselný = kyselý. Gb. Slov.

Kyslík, u, m. Vz Vstnk. XIV. 463.