615

Kyslo, a, n. K. ako živica, šťava, mô-
ťovský ocot. Phľd. XXIV. 340.

Kyst, kušu = kysati. Brt. Slov.

Kyśułka, y, f. = druh švestkového ovoce.
Brt. Slov.

Kyša, e, f. = čásť vozu. Mus. slov. VII. 58.

Kýščit sa = sraziti se, ssednouti (o mléce).
Brt. Slov.

Kytrakát, nadávka v Mysliovicích na
Hané Nár. věst. I. 125.

Kyvlati = kývati. Gb. Slov.

Kyvy = malá snovadla na odvíjení příze
s předena. Brt. Slov.

Kýže, e f. = přání. Pohl.

Kýžiti komu co: dobrou noc = přáti.
Pohl.

Kzlo, a, n. = nějaké roucho. Vz Gb.
Slov.

Změny hlásky 1 v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 27. —Sr. Gb. a Brt. Slov. —
l-l dissimiluje se v: r-1 Vz Huj. Progr. 9.

Laba, y, f. Líže labu ani (jako) meďveď
(má hlad). Phľd. XXIV. 341.

Labaćka, y, f., labaj, e, m. = nepozorně
stúpajúci, po něčem šlapajúci. Phľd. XXIV.
478.

Labudek, dka, m. = labuť. Bart. Slov.

Lacina Václ., prof. a spis. + 28. /12. 1905.
maje 28 let. Sr. Nár. list. 1905. 358. 2.

Lacinář, e, m. = kramář, který prodává
jen drobné zboží malé ceny. Rgl.

Lacno. Čo nekúpiš, 1. daj. Mus. slov.
IV. 78.

Lačniti. Dlouho lačnil chybně m.: lačněl.
Věst. XIII. 3.

Lačný. Lačné nevediž proti Iliu mládce
achajské, dřív okusit rozkaž jídla a pití,
neboť to dává zmužilosti a síly. Škod. II²II. 146.

Lad, u, m. = kamenec v Takovské stolici
na Slov. Sb. sl. VII. 109.

Ladec (?), dce, m., alnum. Prešp. 650.
(de fructibus arborum). Gb. Slov.

Ládík, a, m. = Ladislav. Us.

Ľadvenice, e, f., vz Plotek zde.

Ladýřka, y, f. L. chmele. Wtr. Řem. 619.
Sr. Ladýř v I. Přisp.

Ladzbať sa = vléci se bezvládně. Val.
Čes. 1. XIV. 150.

Lágat koho = tlouci dlani po zadnici. Brt.
Slov.

Ľaha, y, f. = lože. Phľd. XXIV. 43.

Láhevník, a, m. = hotovitel láhví. Wtr.
Řem. 10.

Lahod, u, m. = západní vánek. Gb. Slov.

Ľahota, y, f. = nějaká nížina. Sb. sl.
VIII. 67.

Lacha, y, f. = chudobná, bídná žena. Mus.
slov. V. 42.

Lachna, y, f. = machna, tlustá ženská. Brt.
Slov.

Lachovač = losovat, slíditi Brt Slov.
. Laickosť, i, f. Nár. list. 1905. 1. 13.

Lajblík, u, m. = šat chránící prsa (drie-
čnik, brucel, pracník, vesta, náprsník). Slov.
Ott. XXIII. 414.

Lajka, y, f. = děvče černé pleti. Mus.
slov. V. 42.

Lajkovský, Laien-. Gb. Slov.

Lajnišče, e, n. = lejniště, Mistgrube. Gb.
Slov.

Lakač, e, m., rostl. Vz Leknín zde.

Lakomec, mce, m. Sr. Za krejcar by
tancoval nahej s kozou v louži, nebo by
hnal bos žábu až do Prahy. Litom. 74.

Lakosivý = lakotný. Brt. Slov.

Lakoš, e, m. = paškrtník. Liptov. Sb.
sl. IX. 45.

Lakování, n. L. povrchu dřeva. Vz KP.
XI. 65., 434., 418.

Lakovať =: lakotiti. Liptov. Sb. sl. IX. 45.

Laktosa, y, f. = mléčný cukr. Rgl.

Ľaľakať = kikiríkať. Liptov. Sb. sl.
IX. 47.

Laločka, y, f. = druh podpory ve stavi-
telství a truhlářství. Vz KP. XI. 80.

Ľalokať. Veď že už tolko neľaloc (říkají
tomu, kdo pořád jen sám chce mluviti).
Mus. slov. VII. 89.

Lámání, n. L. kolem. Čel. Priv. II., 21.,
100.

Lamaník, a, m. = hostina v kudzelnom
dome. V Hrušově na Slov. Čas. mus. IV. 4.

Lámasový. L. kazajka. Rais. Koř. 4.,
Lid 139. Sr. Lámas v VIL 1312.

Lambert Václ., spis.

Lambl Kar. Sr. Tk. Pam. I. 223.

Lamfán, u, m. = veliký kus. Sr. Lamfár
v VI. 811., Kus zde.

Lámka, y, f. = zimnice. Phľd. XXII. 625.

Lamprdonovat = dělati lamprdony =
okolkovat, zdráhat se, upejpati se. Litom. 48.

Lancúchovat = toulati se. Brt. Slov.

Ľandvoch, a, m. = finanční strážník.
Brt. Slov.

Lánek, nku, m. = lyčák, provaz z lípo-
vého lýka. Čes. 1. XV. 293.

Lanička, y, f.. zdrobn. lanice. Gb. Slov.

Lanník, a, m. = vlastník lánu. Prešp.
2458. - Gb. Slov.

Lano, Tau. V tělocviku: hladké, pře-
tahovací, uzlovité. Rgl.

Lanžovák u, m. = mlýnský kámen z Lan-
žova u Kr. Hradce. Čes. 1. XV. 292.

Lantaš, e, m. = lajdák. Brt. Slov.

Lantfaréř, e, m., z něm. Landfahrer.
Gb. Slov.

Lapač, e, m. L. písku ze splašek = větší
prostora, ve které se zvolněným odtékáním
splašků hrubší písek usazuje a potom rý-
padlem se odstraňuje. Vz TA. Pr. XXII. 335,

Lapačka, y, f. = loupež. Sb. sl. VIII. 104.

Lapák, u, m. = mlýnské kolo. Vz Polou-
korečkový.

Lapikus, a, m. = žrout. Gb. Slov.

Lapka, y, f. = část kolovratu. Mus. slov.
VII 58.

Las(?), nějaká ryba. Gb. Slov.

Latina, y, f. = hořejší drátěné plátno
v žejbrovadle, že bylo z latí zbudováno.
Čes. 1. XV. 295.

Láska. L. je svatý plamen bohům vzatý.
Ženská 1. je jako mhla, vzejde, pomine.
Zvon V. 595., VI. 51. Jest 1. hloubkou
moři podobná, kdo prozkoumal kdy její