617

bílé, tulipán, růže bílá), vodnice. Vz Čes. 1.
XIV. 221.

Leknutí, n., vz předcház. leknín; 1. žluté
(rostl. ), vz Stulík žlutý zde.

Ľekovarac = léčiti. Brt. Slov.

Lektvařice, e, f., vz Lekořice. Gb. Slov.

Lekuta, y, f., vz předcház. leknín. L.
žlutá, vz Stulík žlutý zde.

Lemězování, n. = vazba v stavitelství.
Vz Gb. Slov.

Lemezy, vz Šlahouny.

Leměž, e, f. = hřada n. pozední moučník
(ve mlýně). Vz Čes. l. XV. 231.

Lemiezha, y, f. = trám, Balken. Gb.
Slov.

Lemovač, e, m. = přístroj u šicího stroje.
Ott. XXIV. 604.

Lemovačka, y, f., vz Pentlovačka.

Lemperky, jm. lesa. Hoš. Pol. I. 138.

Leněti. Čas vhodný chabne tam, kde
člověk lení. Slád. Jindř. 90.

Lénie, e, n. = lití, das Giessen. Gb.
Slov.

Lenivý. Střeženeho pan Boh střeže a le-
niveho kyjom reže. Mus. slov. VI. 27. Vz
násl.

Lenoch, a, m. Lenoch i pod strechou
zmokne; Leňoch v poli, meste sám si stojí
v ceste. Sb. sl. VIII. 83., 86. Chovaj cez
zimu leňúcha, budeš mať na leto pastúcha.
Mus. slov. IV. 29.

Lenona, y, f. = kráva plavastá, do
bleda. Brt. Slov.

Lenoška, y, f. L. holičská, houpací, pro
nemocné, skládací, zahradní atd. Rgl.

Lepáček, čku, m. = lépavý karafiát. Rgl.

Lepař Zdeněk, finanční sekr., spis.

Lepavka, y, f., rostl. Rgl.

Lepčejc m. lepšejc od lepčí m. lepší.
Hoš. Pol. II. 157.

Lepenicový. L. zvonice. Ces. 1. XIV.
322.

Lepiti se komu kam. Všecko ze mu
lepí na prsty (krade). Phľd. XXIV. 343.

Lépiti =- lepšiti, bessern. Gb. Slov.

Lepivosk, u, m. = pečetní vosk. Pohl.

Lepivost, i, f. Klih kožní vyniká značnou
lstí. KP. XI. 29.

Ľepka, y, f. = knihařský maz. Brt. Slov.

Ľepňa so syrom, (moučné jídlo). Čas.
mus. V. 100.

Lepojílcí meč. Škod. II². II. 170.

Lepokrojený. L. řemení. Škod. II². II.
229.

Lepokrovný. L. loď. Škod. II² II. 30.

Lepoobrubný. L paveza. Škod. II².
II. 93.

Lepopředený. L sukně. Škod. II². II.
139.

Lepoproudný. L. řečiště. Škod. II². II. 41.

Lepozdobný. L pukla, torba. Škod. II².
II. 72, 13.

Lepšie, n., subst. L. odporuje dobrému.
Sb. sl VIII. 83.

Leptaný. L. okno. Vz KP. XI. tab.
XXII. —XXXV.

Lermo = každým způsobem. Na tom se
ustrnul (pevně ustanovil), že I. od sv. Jiří
odstoupiti míní. 1621. Listář 154.

Les = lešení pro muzikanty v hody venku
postavené. Brt. Slov. — L. = dříví. Za-
opatřit se suchým lesem. 1556. Arch. XXII.
159.

Lesa (leska) = druh vrše na jednom
konci plocho rozložené, a na druhém do
trúby svázané. Čas. mus. V. 34. — L. =
plot. Phľd. 1902. 388.

Lesák, a, m. = prodavač dříví a prken.
Wtr. Řem. 451.

Lesba, y, f. = včelaření. Gb. Slov.

Leservní = reservní. L. lajtnant. Us.

Leske, čásť vozu. Mus. slov. VII. 58.

Lesken, lestken, knu, m. = kov, Metall.
Gb. Slov.

Lesket, ktu, m. = lesk, Glanz. Gb. Slov.

Lesné, ého, n. = poplatek těch, kteří
sbírali v lese suché dřiví. Gb. Slov.

Lésovie, n., Waldung. Gb. Slov.

Lesský, silvestris. L. střed. Pat. Zim.

2a. 2.

Lestken, vz předcház. Lesken.

Leš, z něm. Löschkohle. Hoš. Pol. II. 78.

Lešácký provaz = lesního včelaře. 1570.
Arch. XXII. 253.

Lešák, a, na. = lesní včelař. 1570. Arch.
XXII. 253.

Lešba, y, f. = lesní včelařství. 1570.
Arch. XXII. 253.

Leščenín, a, m. = kdo bydli v leščí,
v lískoví. Gb. Slov.

Ľeščica, e, f. = lis na tvaroh. Vz Brt.
Slov.

Leščina, y, f., jm. lesa. Hoš. Pol. I. 139.

Leščník, a, m., nějaká ryba. Gb. Slov.

Leščný = z leščie. Gb. Slov.

Lešení, n. L. při stavbách. Vz KP. XL
379.

Leštění, n. L. dřeva (polírování). Vz KP.
XI. 55.

Létalé, ého, n. = pták. Gb. Slov.

Létě = v létě. Lokál. Vz Léto, Gb. Slov.

Letěti jak. Letí jako šašok, divok, šar-
kan Phľd. XXIV. 340.

Letná, é, f. L. u Prahy. TK. Pam. I. 485.

Letňák, a, m. = výletník. Vz Lufťák zde.

Letně, ěte, n. Leťnata = letní brambory.
Zl. Pr. XXII. 162.

Letnica, e, f. = halúzka. L-cami něco
pokryti. Čas. mus. V. 22.

Letničník, u, m. = dar kněžím na let-
nice, Pfing8tgabe. Gb. Slov. Sr. násl. Letník.

Letník, u, m. = koleda dávaná farářům
(semeno na olej, vejce, obláč, konopí a sýr).
Čes. 1. XIV. 165. Sr. předcház Letničník.

Letodník, rokodník, u, m. (!) = kalendář.
Pohl.

Letoun, a, m. Letouni, chiroptera, ssavci.
Vz Ott. XXIII. 1015.

Letušky, pl., f., dermoptera, ssavci. Vz
Ott. XXII1. 1015.

Léva (?), jihozápadní vítr. Gb. Slov.

Lévce, e, m. = kdo leje, slévá. Gieser.
Gb. Slov.

Levhartík, a, m. zdrobn. levhart. Gb.
Slov.

Levo. Jde to s ním na levo (s kopce,
špatně). Litom. 48.