621

Ľutky, pl., f. = lehké n. staré kalhoty.
Vz Brr. Slov.

Lútnice, e, f., zdrobn. lútna, loutna. Vz
Gb. Slov.

Lútník, a, m. = kdo dělá lútny, loutny
Vz Gb. Slov.

Ľutnosť, i, f. = prudkosť, divokosť. Vz
Gb. Slov.

Ľutný, = prudký, krutý, hrozný, divoký.
Vz Gb. Slov.

Ľutochéb, a, m. = kdo lituje chleba,
skrblík. Vz Gb. Slov.

Lutrejch, u, m. = utrejch. Brt. Slov.

Ľúty, pi., f. = plátěné, široké gatě. Vz
Brt. Slov.

Lužická-Srbová Věncesl. Sr. Zl. Pr.
XXIII. 94.

Lvátko, a, n. = lvíče Vz Gb. Slov.

Lvohúbce, e, m., nějaké zvíře. Lact. Vz
Gb. Slov.

Lužaně, sternbergia, rostl. Vz Ott. XXIV.
118.

Lužbetka, y, f. = studánka u Píšťan.
Sb. sl. VII 97.

Lužkopadový v III. Přisp. 167. za Lúšeň
polož za Lůžko

Lužnice řeka. Vz Věst. 1905. 413.

Lvoník (loník), u, m. = čásť vozu. Mus.
slov. VIL 58.

Lysa, y, f. = lysina. Vz Brt. Slov.

Lysec, sce, m. = kapr, který má málo
šupin. Čes. 1. XIV. 94.

Lyskovatět = dostávati iysky. Nať í-tí.
Vz Brt. Slov.

Lysoform, u, m. = desinfekční prostředek.
Us.

Lyščit koho = pleskati, bíti. Val. Čes. 1.
XIV. 150.

Lyzit sa = lísati se? Machala začáł sa ł
Val. Čes. 1. XIV. 95.

Lyzka, lýžka, y, m = kdo se usmívá?
Vz Gb. Slov.

Lyžař, e, m. Zl. Pr. XXII. 180.

Lyžařský klub. Zl. Pr. XXII. 180.

Lyžařství, n. Zl. Pr. XXII. 180.

Lýžeti se = lichotiti se, iter. k lyziti.
Vz Gb. Slov.

Lyžka, y, f. Čo chyžka, to 1. (koľko
domov, toľko obyčajov). Mus. slov. VI. 85.

Lze. O staročeských výrazech "jest nelzě,
nenie lzě", vz List. fil. 1894. 434.

Lžek = lhář. Pat. Zim. 40b. 8.

Lžiumění, n. Nár. list. 1905. 171. 2. odp.

Lžový, Lügen-. — Pass.

Macocha, y, f. = stojací pružinka, která
melivo pod kamenem vydržuje, aby pod
kámen stejnoměrně vnikalo. Čes. 1. XV.
232., 189.

Mačák, u, m. = hadr pripevnený na holi
k zhašování ohně v peci; mokřina na poli;
rozplískané bláto. Litom. 48.

Mačec, čce, m. = polní mák. Brt. Slov.

Máčedlo, a, n. = omastek, do něhož se
něco máčí, cáračka. Šum. Rgl.

Mačka, y, f. = kočka. Ani m. vajce ne-
snesie a už to bude; Tak mačky robia:
sviecu zjedia, po tme sedia; M. rada ryby
jie, ale nerada lapá; M. rada teplo, ale
nepriloží. Mus. slov. IV. 11., 79., V. 6.

Máčka, y, f. = modrá sukně. Litom. 68.

Maďal, u, m. = kaštan. Phľd. XXIV.
432.

Maďarka, y, f. Zelená m. = druh čepice.
Hoš. Pol. II. 55. Sr. Maděrka v I. Přisp. 196.

Maděránka, y, f. = majoránka. Vz Brt.
Slov.

Mádle Vojt, hud. sklad. Sr. Zl. Pr.
XXII. 190.

Mádlo, a, n. = lenoch stolice. Litom. 61.

Mädovec, vce, m. = mädový kožich Slov.
Nár. sbor. XI 6.

Magnet, u, m. Trvalé m-ty. Vz Vstnk.
XIV. 679.

Magnetický. M. dvojlom, m. a bimagne-
tická polarisace rotační. Vstnk. XIII. 762.
M. rotační polarisace; Zdroje světelné
v m-kém poli; M. měření, indukce, vlast-
nosti hmot. Vz Vstnk XIV. 602., 603.,
682., 684., 687.

Magnetismus a elektromagnetismus. Vz
Vstnk. XIV. 679.

Magnetostrikce, e, f. Vz Vstnk. XIV.
690.

Mahagon, u, m. = dřevo. Vz KP. XI.
43. — M., swietenia, rostl. Vz Ott. XXIV.
466

Máhať = máchati, kývati. — čím. Tesar
rukama veľa máha. Spiš. Sb. sl. IX. 51.

Mácha Bedř., spis.

Macháček Kar. Šim. Tk. Pam. I. 49.

Machajdubský = zmatený, pitomý. Vz
Brt. Slov.

Machlovat = pečetiti. V zloděj. ml.

Čes. 1. XV. 47.

Machota, y, f. = padrť. Z lenu vostala
m. (kroupy jej rozbily). Hoš. Pol. I. 148.

Machula, y, f. = ovce flakovitá. Phľd
XXIV. 481.

Machulina, y, f. Pojedl m-ny (řekl
něco sprostého). Liptov. Sb. sl. IX. 45.

Machútka, y, f. = lúka u Jabrikové.
Mus. slov. VII. 52.

Máje. Stavení májí na Slov. Vz Phľd.
XXII. 631., XXIII. 125. V Těšínsku. Vz
Slám Put. 204.

Majálesovat = slaviti majales. Phľd.
XXIV. 435.

Majka, y, f. = děvče, milenka. Má májku.
Klat. Rgl.

Májka, y, f. = při průvodech zřízená
stromořadí z březových větviček; han.
ruska. Vz Brt. Slov.

Změny hlásky m v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 36.

Macechový, Stiefmutter-. Gb. Slov.

Macek, cku, m. = moučné jídlo. Litom. 71.
M. = špaček, semel. Brt. Slov. — M. =
hoblík. M jednoduchý, s klopkou (klopkář).
Vz KP. XI. 2., 16. s vyobraz. — Po macku
= omatem, po tmě. Brt. Slov.

Macka, y, f. = svině. Sb. sl. VIII. 138.

Macvejda, y, m. = neohrabanec Brt. Slov.