626

Mláďátka, pl., n. O M-kách i den se omla-
zuje (roste). Sb. sl. VIII. 84.

Mládenče, ete, n. = hezký mládenec Brt.
Slov.

Mladina, y, f. Lesní m. (paseka). 1566.
Arch. XXII. 233.

Mladky, pl., m. = mladé větvičky. Slez.
Čes. 1. XV. 49.

Mladoženich, a, m. Vz Sb. sl. VIII.
170. nn.

Mladucha, y, f. Pověry k ní se táhnoucí.
Vz ve Sb. sl. VIII. 170.

Mladý. Mladá je, ako treťoročná jahoda.
Sb. sl. VII. 130.

Mladzgáň, ě, m. = chléb zákalistý. Phľd.
XXIV. 479.

Mladzgat, vz předcház. Mlackat.

Mláka, y, f. Prišieu (přišel) z mláky do
bariny. Mus. slov. V. 95.

Mlaskovica, e, f. = chuť, laskominy. Brt.
Slov

Mlatcov, a, m., dědina u Zlína na Mor.,
rodiště Fr. Bartoše.

Mlatček, tečku, m. = kladivo na kování
kosy. Mus. slov. IV. 14.

Mlčelivec, vce, m. Nár. list. 1905. 260.
1. odp.

Mlčeti jak. Mlčí, jako oukropec. Šum.

Rgl.

Mléčnice, e, f. = místnost pro mléko. Její
zařízení Vz KP. IX. 425.

Mlékaření, n. Rationalní m. Nár. list
1905. 131. 23.

Mlekeš, kše, m. = člověk neobratný. Mus.
slov. V. 41. Sr. Odroň.

Mléko, vz Mlieko.

Mlékově. M. bílá hlava. Zvon V. 565.

Mlékovka, y, f. = konvice na mléko. Rgl.

Mlgánek, nku, m Sr. Omľganý. Brt.
Slov.

Mlgať = cicati, ssáti (jen o dětech). Phľd.
XXIV. 479

Mlíč, e, m. M. hadí, hlohový. Rostl. Vz
Vlašťovičník zde.

Mlíčák, u, m. = pampeliška. Litom. 77.

Mlíčník, u, m. Kradl v m-ku smetanu.
1600. Arch. XXII. 346.

Mlieko, a, n. Všade cigáňstvo (klam),
iba v mlieku voda. Mus. slov. VIL 90.

Mlíti = mluviti, tlachati. Kdyby's nemlel.
Us Rgl.

Mlízga, y, f. = míza, mlíza. Brt. Slov.

Mlouvat se = smlouvati, nabízeti se. Brt.
Slov.

Mlsant, a, m. = mlsoun. Šum. Rgl.

Mlsník, u, m. = špižírna. Brt. Slov.

Mľst, mľzu, mľznút = ssáti. Brt. Slov.

Mlusknút. M. někoho po pysku = uhoditi.
Vz Brt. Slov.

Mluvící lampa. Vstnk. XIV. 4.

Mlýn, u, m. Popis jeho částí vz v Čes. 1.
XV. 186. —189, 225. -232. Mlýny v XV. stol.
Sr. Wtr. Řem 411., 882. Sváděla řeč k svému
mlýnu (ve svůj prospěch). Zvon V. 248.

Mlynář, e, m. Múdry mlynár nerád rozum
derie, miesto jednej dve mýtnice berie. Sb.
sl. VIII. 108.

Mlynársky. M. právo na Slov. Vz Mus.
slov. VII. 24.

Mlynčák, u, m. = mlýnský kámen. Brt.
Slov

Mlýnek, nku, m. Větrný m. na přečisťo-
vaní a roztřiďování semen a obilí. Nár list
1905. 131. 21.

Mľzc, mľzu = ssáti Brt. Slov.
Mňakota, y, f. = makota. Brt. Slov.
Mňanovat = jmenovati. Brt. Slov.
Mnoho v podřečí polnickém. Vz Hoš.
Pol. I. 87. Jak vyjadřují mnoho něčeho
Dětí, jako smetí, jako máku; Lidí až černo;
Masa jako bahna, jako dříví. Rgl. Je jich
tam jako kaše v hrnci (dětí), jak mhly, jako
dní do roka; Je jich tam jako čečetek; Má
peněz jak šupek; Na poli je mandelů jak
kavek; Má dluhů jak kvítí; Je tu kůřu, že
može pantoky věšat; Je to tam jak na sva-
tých stupňoch. Brt. Slov. 203.

Mnohohodinný. M. pocení. Slám. Put.
539.

Mnohojaderný. M. buňky. Smolák.
Mnohopočetnosť, i, f. = plural. Klc. 80.
Mnohopsavosť, i, f. Slavč. Příh. 46.
Mnohostaletý. M. spolužití. Slám. Put.
171.

Mňoucka, y, f. = kočka. Rais. Lop. 241.
a j.

Moc branná, královská, politická, soudní,
správní, veřejná, vojenská, vrchnostenská.
Svobd. 149.

Mocce = moc se. M. chumelilo. Hoš. Pol.
II. 67.

Moci. Vz Brt. Slov. 204.
Mocniti se = mocněti, silnějším se stávati.
1561. Arch. XXI. 194.

Mocoucí. Mocí m. Litom. 39.
Močalina, y, f. = močál. Brt. Slov.
Močálovisko, a, n. = veliký močál. Zl.
Pr. XXI. 3.

Močarinka, y, f., močárník, u, m., rostl
Vz Orsej, Pryskyřník zde.
Močárka, y, f. = močár. Brt. Slov.
Močilo, a, n. = močidlo. Žaba sa m-la
zapovedala (odříkávala), a predsa doňho
skočila. Mus. slov. V. 37.

Močkař, e, m. = kdo sváží moč. Kdýně.
Rgl.

Modelka, e, f = děvče sloužící za model.
Zvon V. 528

Modliti se. Kto sa modlí, tomu sa aj
dobre vodí. Mus. slov. VI. 110.
Modráček, čku, m., rostl. Vz Jaterník.
Modrokrevec, vce, m. = šlechtic. Rgl.
Modrokřídlák, a, m. = druh holubů. Rgl.
Modronika, y, f. = plícník. Brt. Slov.
Modrooký po celém obličeji (mající mo-
dřiny po celém obličeji). Rgl.
Modrostříbrný. M. světlo. Zr. Strat. 339.
Modul, u, m. = poloměr dolejší části
sloupu. KP. XI. 80.
Mogať = mlgat Phľd. XXIV. 479.
Moh, a, m. Seje na sv. Moha (kdy může).
Litom. 70.

Mohamedánský. M. barbarství. Nár. list.
1905. 349. 1.

Mohovito = možno. To néni m. Vz Brt.
Slov.

Mohovitosť, i, f. = zámožnost. Vz Brt.
Slov.