Předchozí (627)  Strana:628  Další (629)
628
Mrcha, y, f. = něco špatného. Kto mrcha
psa (zlého hladí, zle si poradí. Sb. sl.
VIII. 84. Žena hluchá, kosa tupá, tráva
suchá, všetko mrcha. Ib. VIII. 85. Sr. Brt.
Slov. 207.
Mrchovatý. Mrcha m-tá! Rgl.
Mrchúcný. Mrcho mrchúcná, až mrchúcná!
Val. Brt. Slov.
Mřich, a, m Hrát na mřicha = na mřičku.
Brt. Slov.
Mřichat = mžikati. Brt. Slov.
MrkáŮOVat = býti za soumraku na be-
sedě.
Brt. Slov.
Mrkos J. A., spis.
Mrkva y, f. Škrabe mrkvu (zemřel).
Phľd XXIV. 341.
Mrkvús, U, m. = plevel listu a kořene
mrkvového.
Brt. Slov.
Mrlina, y, f. = kůže zvířete zdechlého.
Wtr. Řem. 859.
Mrmlati si pod nos (bručeti, mumlati).
Phľd. XXII. 219.
Mrňa, ě, f. Je mu to mrňou (nelíbí se
mu to). Phľd. XXIV. 343. — M. = sušené
ovoce.
Brt. Sl. — M., ě, m. = nimira. Brt.
Slov.
Mrňúchat. Mládenci mrňúchajú okolo
panny. Phľd. XXIV. 755.
Mrskáč = flagellant. Sr. Dvoř. Mor.
125. — M. = tatar, žíla na mrskačku. Brt.
Slov.
Mrskaný (šlahaný) šátek = červený květo-
vaný.
Vz Brt. Slov.
Mrský = nehezký. Keď je chlap jen
kúštek krajší (krásnější) od čerta, už je
pekný, a keď je diovče jen kus mrskejší
od anjela, už je mrskô. Mus. slov. V. 77.
Mrščinka, y, f. = hanácké vyšívání za-
drhovaným stehem.
Vz Brt. Slov.
Mrštík Norb. MDr. a spis. f 18/2. 1905.
maje 38 let. Vz Nár. list. 1905. 52.. 3., Máj.
III.   406., Zl. Pr. XXII. 227. — M. Vil,
spis.
Mrtohlavý v. vrtohlavý. Sr. Huj. Progr. 16.
Mrtvina, y, f. Leželo to fšechno mrtvi-
nama = úhorem. Hoš. Pol. I. 148.
Mrtvolně bledý. Zl. Pr. XXH. 50.
Mrtvý. Bože, poteš, keď budeme smutní,
a požehnaj, keď budeme mrtví. Sb. sl.. VII.
129.
Mručny = beranice (čepice). Litom. 69.
Mrváň, ě, m. Ešte musíš hodne mrváňov
zjest, kým to dokážeš, co ja. Mus. slov.
IV.   11.
Mrvenice, e, f. = polívka z kyselého mléka
moukou zaklechtaná.
Val. čes. 1. XV. 266.
Mrviti. Když vidíme, jak už i vnuci
na tom (našem) poli se mrví (pracují). Zl.
Pr. XXII. 247.
Mrzák, u, m. = nežit. Šum. Rgl.
Mržatný = mrzutý. Brt. Slov.
Mrzena, y, f. = větší kroupa (zmrzlá).
Brt. Slov.
Mrzuta, y, m. = mrzout Sum. Rgl.
Mstivosť, i, f. Zvon V. 715.
Mšice, e, f. M. jabloňová, aphis mali.
Vz Nár. list. 1905. 142, 3.
Mucek, cka, m. = tele, které ssaje. Litom.
49., 76.
Mučanka, y, f. = boží muka. Brt. Slov.
Mučírna, y, f. M. v městském museu
v Praze s vyobraz. Vz Dolen. Pr. 522.
Mučiti. Co mučí, to učí. Sb. sl. VIII. 84.
Mudák, a, m. = hastroš; bublina při
dešti na vodě se tvořící. Litom. 49.
Mudrc, e, m. Jsi ty m., ale taký, čo
kričí mu, a robí drc (vůl a beran). Mus.
slov. IV. 10.
Múdry, len mu rozum chybí. Phľd. XXIV.
343.
Mucha, y, f. = moucha. Tak mu je
dobre, ako muche v mlieku. Mus. slov.
VIII.    15.
Muchazer, u, m. = něj. látka. 1592.
Slám. Put. 118.
Múka, y, f. = mouka. Z tej múky ne-
bude chléb (to se nestane, neprovede).
Phľd. XXIV. 143.
Mulisák, Mulišák, a, m. O původu
slova srv. Ces. 1. XV. 107.
Mulky, pl., f. = měkké, plané třešně. Brt.
Slov.
Müller Kar., spis.
Mundřík, u, m. = kozí tvarůžek. Val.
Ces. 1. XV. 265.
Muňka, y, f. = angrešt; štěnice; ušní
boltec.
Vz Brt. Slov.
Múr, u, m. = zeď. Ku velkému múru
sú aj drobné skalky potrebné. Mus. slov.
V.   95. — M. = trosky starých cihel s maltou;
prach z uhlí; hrabánky jehličí.
Vz Brt. Slov.
Můr, u, m. = mor. Vz Brt. Slov.
Můra, y, f. M. cucká v noci lidem krýv
(krev). Vz o ní v Čes. 1. XIV. 381. nn.
Můří nožka, noha, rostl. Vz Stračka zde.
Muřínkat = mžikati, zavříti oči a ne-
hleděti (při dětských hrách). Brt. Slov.
Murmutír, a, m., z něm. Murmelthier.
Chodí jako m. (zádumčivý, nahněvaný).
Mus. slov. VI. 109.
Musel (Musil) je väčší pán ako Nechcel.
Sb. sl. VIII. 85.
Museum české. Sr. Tk. Pam. I. 488., Ott.
Mušák, a, m. = kůň, je na bílé srsti po-
sypán malými tečkami Černými, hnědými,
šedými. Ott. XXIV. 584.
Muška, y, f. = ovce s bodkavým pyskem.
Phľd. XXIV. 481. — M. zdrobn. moucha.
Mušku môže počuť preleteť (tak je ticho).
Phľd. XXIV. 341. — M. = maličká lampa.
Litom. 62.
Muták, u, m. = hrnec, do ktorého sa
sbiera smotánka na mútenie. Phľd. XXIV.
479.
Mutlat. Byla tata babička, mutlal synek
(mluvil maje plnou hubu jídla). Rais. Sir.
214.
Mutvica, e, f. = habarka. Spiš. Sb. sl.
IX.   52.
Muzička, y, f., zdrobn. muzika. Vyhl.
Slz. 26.
Muzikant, a, m. =. brouk tesaUk. Brt.
Slov. — M. Ukopne-li někdo o kámen,
říkají: Tam je zakopanej (pochovanej) m.
Us. Rgl.
Muž, e, m. Bože, Bože! Čože, čože?
Muža! A či hneď? Ešte dnes! Mus. slov.
VI.    109.
Předchozí (627)  Strana:628  Další (629)