629

Muževražedlný. M. páže. Škod. II²
II. 207.

Mycka, y, f. = králičí samice. Val. Brt
Slov.

Mydlátko, a, n. = miska na mýdlo,
Seifenbehälter. Jeř. 34.

Mýdlo žabí = pomněnka. Šum. Rgl.

Mygat, mygnút = mýkati. M. ocasem.
Brt. Slov.

Mynářiti = býti mlynářem. Brf. Slov.

Myrtill, u, m. = borůvkové víno jako
lék proti průjmu a střevnímu katarrhu. Us.

Mysit = mysliti. Litomyšl. Vz Huj.
Progr. 18.

Myslbek Jos. Vz Dolen. Pr. 600., 619.
s podob.

Myslíkova ulice v Praze, dříve: Žitná
ul. Tk. Pam. I. 168.

Mysterie u nás = provozování živých
obrazů z umučení Spasitelova. Blý. Obr. 124.

Myší ocásek, myšinka, myšenka. ocáska,
batinka (rostl. ). Vz Čes. 1. XIV. 134. —
M. pepř (rostl. ). Vz Stračka zde.

Myšina, y, f. = myší puch. Brt. Slov.

Myšit sa za dievčencem (blázniti se).
Phľd. XXIV. 479.

Mýtnice, e, f. = míra obilní. 96 mýtnic
pšenice si nameral (naměřil). Sb. sl. VIII.
108. — M. = truhla na mýto mlýnské. Čes. 1.
XV. 189. Sr. Mýto.

Mýtnik, u, m. = míra, která se dává
za mletí z měřice. Hoš. Pol. I. 148. Sr.
Mýto.

Mýtný. M. ptáky pánu odváděti (za
užívání gruntů). 1519. Arch. XXII. 54., 64.

Mýto mlýnské = výmelné či měřičné,
šestnáctý díl, na loďňácích (škrtnicích)
ctyřiadvacátý díl z korce, mzda za semletí
obili. Vz Čes. 1. XV. 189.

Mžékaná, é, f. = mžička (dětská hra).
Vz Brt. Slov.

Mžourky = mžitky. V očích dělají se
mi m. Zvon VI. 25.

Náboženskofilosofický. Zvon V. 560.

Nabrat. Nabírala zdravé své tváře
k úsměvu veselému. Zvon VI. 105. — co:
nohy — utéci. — čeho. Nabrál chytrosti
a utekl s penězi Brt. — komu. Nabrala
mu noha = sebrala se, otekla Brt. Slov.

Nábřeží, n. Pražská n.: Ferdinandovo,
Františkovo, Riegrovo, Rudolfovo, Pala-
ckého, Sr. Dolen. Pr. 619.

Nabrněti v VI. 1065. se učinila oprav:
naskočila.

Nabyt se kde. Ještě jsem se málo na
světě nabyl. Kld. II. 202. Už sa nabyto
zima = už je dlouho zima. Vz Brt. Slov.
Sr. násl. Nabývati.

Nábytek, tku, m. Udobení a výzdoba
domácího n-tku; Umístění n-tku v míst-
nostech obývaných. Vz KP. XL 77. nn., 187.

Nábytkový. N. truhlářství, vůz. Sr.
KP. XI 96. nn.

Nabývat. Voves nabývá (roste). Hoš.
Pol. L 139. Sr. Nabyti.

Nácek. Podložit si Nácka = důkladně
se najísti. Us. Rgl.

Nacífaný = podnapilý. Brt. Slov. 36.

Nacílit co: flintu (k cíli naříditi). Čas.
mus. VI. 2.

Nacionalní rozmach. Zvon VI. 302.

Nacpaný = najedený. N. jako cejcha.
Litom. 90.

Načertzjaťa. Te je n. s tím človekem.
Phľd. XXIV. 342.

Načganý = naplněný; najedený. Bze-
necko. Čes. 1. XIV. 421.

Načim = potřeba, třeba. Užil (pil) viac,
ako bolo načim; Aby som si mohla došiť,
čo mi načim. Phľd. XXIII. 620., 685. Sr.
Način.

Náčino = náčin, nádoba, bečka. N. na
zelé. Brt. Slov.

Načpak = k čemu, proč. N. bych to
dělal? Us. Rgl.

Nad předložka. Vz Brt. Slov. 215.

Nadaremnikovat se = dosti daremností

nadělati. Mus. slov. V. 37.

Nadávačný = kdo často nadává. N.
člověk. Slád. Jindř. 94.

Nadávky: děvka hnojná, kopyto, krou-
ský koryto, nádyma, necudák, pitomá
Nána, pleva, prašivina, prašivka, psota,
vobžerák. Čes. 1. XIV. 477. N. na Lito-
myšlsku: cabach, candoň, cápek, drchna,
drchotina, hadí panenka, holan, chramosta,
kutchán, mandragora, nekula, necáp, ne-
statek, prevít, řásná huba, sekerník,
spratek, šílenej, šimral, šmodrcha, tlouk,
valnoha. Vz tato slova. Litom. 75.

Naddůlní, ího, m. N. v dolech. Zl. Pr.
XXII. 157.

Naddvíhat = nadzvihovati. Vz Brt. Slov.

Naděje, e, f. Nádeja u človeka, pomoc
u Boha. Sb. sl. VIII. 84. N. nevymírá
v srdci člověka, dokud je mlad. Sr. Proto
je stáří tak smutné, že už doufati přestává.

Nadchoditi = blížiti se, nastávati. N-dí
večér. Val. Vz Brt. Slov.

Nadíti co čím: pluh železem. 1464.
Arch. XXII. 19.

Nádiva, y, m. = hlupák. Rgl.

Změny hlásek n, ň v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 29.

-na. Místo této přípony je na Litomyšlsku
-ně: kovárně, sušímě, pazderně, špižírně,
lénárné atd. Vz Litom. 24.

na-. Slovesa s předponou na- složená
pojí se s genitivem, má-li se označiti celek
způsobený po částech: napíchal tam špen-
dlíků. Nakrájel do polévky chleba. Brt.
Vz Věst. XIII. 4. Sr. II. 5a. ř. sh. 25.

Na předložka. Sr. Brt Slov. 211. - 214.

Nabanovat se = nalitovati se. Brt. Slov.
Sr. Banovati.

Nabechňať = nabubřeli, napuchnouti. Brt.
Slov.

Naběrák, u, m. N. u tkadlcovského
stavu. N-ky dávají se mezi činky. Litom. 67.

Nábička, y, f. = konec biče (tenká
šňůrka). Šum. Rgl.

Nabíječka, y, f. N-kou nadívají se ji-
trnice. Us

Nabízat koho = pobízeti. Brt. Slov.



	629

	Muževražedlný. M. páže. Škod. II² II. 207. Mycka, y, f. = králičí samice. Val. Brt Slov. Mydlátko, a, n. = miska na mýdlo, Seifenbehälter. Jeř. 34. Mýdlo žabí = pomněnka. Šum. Rgl. Mygat, mygnút = mýkati. M. ocasem. Brt. Slov. Mynářiti = býti mlynářem. Brf. Slov. Myrtill, u, m. = borůvkové víno jako lék proti průjmu a střevnímu katarrhu. Us. Mysit = mysliti. Litomyšl. Vz Huj. Progr. 18. Myslbek Jos. Vz Dolen. Pr. 600., 619. s podob. Myslíkova ulice v Praze, dříve: Žitná ul. Tk. Pam. I. 168. Mysterie u nás = provozování živých obrazů z umučení Spasitelova. Blý. Obr. 124. Myší ocásek, myšinka, myšenka. ocáska, batinka (rostl. ). Vz Čes. 1. XIV. 134. — M. pepř (rostl. ). Vz Stračka zde. Myšina, y, f. = myší puch. Brt. Slov. Myšit sa za dievčencem (blázniti se). Phľd. XXIV. 479. Mýtnice, e, f. = míra obilní. 96 mýtnic pšenice si nameral (naměřil). Sb. sl. VIII. 108. — M. = truhla na mýto mlýnské. Čes. 1. XV. 189. Sr. Mýto. Mýtnik, u, m. = míra, která se dává za mletí z měřice. Hoš. Pol. I. 148. Sr. Mýto. Mýtný. M. ptáky pánu odváděti (za užívání gruntů). 1519. Arch. XXII. 54., 64. Mýto mlýnské = výmelné či měřičné, šestnáctý díl, na loďňácích (škrtnicích) ctyřiadvacátý díl z korce, mzda za semletí obili. Vz Čes. 1. XV. 189. Mžékaná, é, f. = mžička (dětská hra). Vz Brt. Slov. Mžourky = mžitky. V očích dělají se mi m. Zvon VI. 25.	Náboženskofilosofický. Zvon V. 560. Nabrat. Nabírala zdravé své tváře k úsměvu veselému. Zvon VI. 105. — co: nohy — utéci. — čeho. Nabrál chytrosti a utekl s penězi Brt. — komu. Nabrala mu noha = sebrala se, otekla Brt. Slov. Nábřeží, n. Pražská n.: Ferdinandovo, Františkovo, Riegrovo, Rudolfovo, Pala- ckého, Sr. Dolen. Pr. 619. Nabrněti v VI. 1065. se učinila oprav: naskočila. Nabyt se kde. Ještě jsem se málo na světě nabyl. Kld. II. 202. Už sa nabyto zima = už je dlouho zima. Vz Brt. Slov. Sr. násl. Nabývati. Nábytek, tku, m. Udobení a výzdoba domácího n-tku; Umístění n-tku v míst- nostech obývaných. Vz KP. XL 77. nn., 187. Nábytkový. N. truhlářství, vůz. Sr. KP. XI 96. nn. Nabývat. Voves nabývá (roste). Hoš. Pol. L 139. Sr. Nabyti. Nácek. Podložit si Nácka = důkladně se najísti. Us. Rgl. Nacífaný = podnapilý. Brt. Slov. 36. Nacílit co: flintu (k cíli naříditi). Čas. mus. VI. 2. Nacionalní rozmach. Zvon VI. 302. Nacpaný = najedený. N. jako cejcha. Litom. 90. Načertzjaťa. Te je n. s tím človekem. Phľd. XXIV. 342. Načganý = naplněný; najedený. Bze- necko. Čes. 1. XIV. 421. Načim = potřeba, třeba. Užil (pil) viac, ako bolo načim; Aby som si mohla došiť, čo mi načim. Phľd. XXIII. 620., 685. Sr. Način. Náčino = náčin, nádoba, bečka. N. na zelé. Brt. Slov. Načpak = k čemu, proč. N. bych to dělal? Us. Rgl. Nad předložka. Vz Brt. Slov. 215. Nadaremnikovat se = dosti daremností nadělati. Mus. slov. V. 37. Nadávačný = kdo často nadává. N. člověk. Slád. Jindř. 94. Nadávky: děvka hnojná, kopyto, krou- ský koryto, nádyma, necudák, pitomá Nána, pleva, prašivina, prašivka, psota, vobžerák. Čes. 1. XIV. 477. N. na Lito- myšlsku: cabach, candoň, cápek, drchna, drchotina, hadí panenka, holan, chramosta, kutchán, mandragora, nekula, necáp, ne- statek, prevít, řásná huba, sekerník, spratek, šílenej, šimral, šmodrcha, tlouk, valnoha. Vz tato slova. Litom. 75. Naddůlní, ího, m. N. v dolech. Zl. Pr. XXII. 157. Naddvíhat = nadzvihovati. Vz Brt. Slov. Naděje, e, f. Nádeja u človeka, pomoc u Boha. Sb. sl. VIII. 84. N. nevymírá v srdci člověka, dokud je mlad. Sr. Proto je stáří tak smutné, že už doufati přestává. Nadchoditi = blížiti se, nastávati. N-dí večér. Val. Vz Brt. Slov. Nadíti co čím: pluh železem. 1464. Arch. XXII. 19. Nádiva, y, m. = hlupák. Rgl.
	N. Změny hlásek n, ň v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 29. -na. Místo této přípony je na Litomyšlsku -ně: kovárně, sušímě, pazderně, špižírně, lénárné atd. Vz Litom. 24. na-. Slovesa s předponou na- složená pojí se s genitivem, má-li se označiti celek způsobený po částech: napíchal tam špen- dlíků. Nakrájel do polévky chleba. Brt. Vz Věst. XIII. 4. Sr. II. 5a. ř. sh. 25. Na předložka. Sr. Brt Slov. 211. - 214. Nabanovat se = nalitovati se. Brt. Slov. Sr. Banovati. Nabechňať = nabubřeli, napuchnouti. Brt. Slov. Naběrák, u, m. N. u tkadlcovského stavu. N-ky dávají se mezi činky. Litom. 67. Nábička, y, f. = konec biče (tenká šňůrka). Šum. Rgl. Nabíječka, y, f. N-kou nadívají se ji- trnice. Us Nabízat koho = pobízeti. Brt. Slov.