631

Namněřiti = namířiti. — na koho. Hoš.
Pol. II. 112.

Namosit. Kdo mne k tomu namosí (do-
nutí) ? Bart. Slov.

Namoučněný. N. maska. Nár. list. 1905.
98. 13.

Námožník, u, m, rostl. Vz Jaterník zde.

Namrzele hlavou pohoditi, odpověděti.
Zl. Pr. XXI 500. Vz násl.

Namrzene = mrzutě. Phľd. XXII. 34.

Namysliť si něco = umíniti si. Vz Brt.
Slov.

Nanejskorší = nejdéle. Vz Brt. Slov.

Nankinově žlutý. Us. Rgl.

Nánosník, u, m. N. u helmice. Zl. Pr.
XXI. 62.

Naobalkovat. Dost sa n-val = darem-

ností nadělal. Mus. slov. V. 37.

Naobrati. To se mi len na zuby na-
oberalo (bylo toho málo). Mus. slov. IV. 28.

Naopravdu = opravdu. Brt. Slov.

Naosívat = navybírat. Vz Brt. Slov.

Napáckať sa = nahromaditi se. To všetko
n-lo sa tak. Phľd. 1902. 57.

Nápad. Má dobrý n. lépe: dobrou my-
šlienku. Vz Phľd. XXIV. 810.

Napádat sa na někoho = podobati se
mu. Brt. Slov.

Napadnút. Jméno mi napadá; Co vám
napadá!; Ani mi nenapadá. Na Slov.: Ne-
rozpomínam sa na jméno; Co sa nazdá-
vate? Čo sa vám robí? Prišlo mi na um
(napadlo mi) tam jíti atd. Vz Phľd. XXIV.
81".

Nápadný. To je n-dné, lépe: neoby-
čejné, podivné a p. Phľd. XXIV. 810.

Napajošený = nahněvaný. Phľd. XXIV.
479.

Napastovať = drážniť. Spiš. Sb. sl.
IX. 50.

Napeřený. Kolo mlýnské lopatkami n-né.
Čes. 1. XV. 229. Sr. Napeřiti.

Napínač, e, m. = náčiní tesařské k na-
víjení šňůry. KP. XI. 277.

Napínačka, y, f. = široká pila. Us. Rgl.

Napírat se čeho = domáhati se. Již za
nebožky toho dluhu se napíral. 1656. Mus.
1905. 439.

Napiti se jak. Napijem se jako ka-
nouni. Litom. 91.

Naplískati. Mohl bych mnoho toho n.
co svini v koryto. XVI. stol. Uč. spol.
1905. II. 33.

Napľuskat = naházeti na něco bláta
začíti pluskati. Vz Brt. Slov.

Na poca. Kůň na poca zapřažený (pod-
sední, sedlový). Brt. Slov.

Nápočně = nápoky, schvalně. Brt. Slov.

Nápočný. N. obuv (objednaná). Slov.
Nár. sbor. XI. 8.

Napomnět = napomenouti. Brt. Slov.

Naponatřásati se před kým. Zvon V.
360.

Napovídavě něco načrtnouti. Zvon V. 710.

Napraovať = falšovati. N. víno. Brt. Slov.

Naprášiti. Ten toho do sebe n-šil (snědl)!
Slez. poh. 39.

Nápravník, a, m. = kdo dělal nápravy.
Wtr. Řem. 452. Sr. Kolář.

Náprem = najprem, nejprv. Brt. Slov.

Napřičiniti se. Us. Rgl.

Napřídko, napřítko, napořídko. N. chodit =
choditi na stravu dům od domu (o chudých).
Vz Hoš. Pol. I. 110., 139.

Naprliti se kde. Vela sa n-liu (n-lil)
na tej robote. Slov. Phľd. XXIV. 482. Sr.
Prliti.

Naprociťovati. Mnoho se n-ji. Zvon V.
214.

Naprostred s lokálem. N. silnici ležel
kůň. Vedle toho: prostřed s lokálem Hoš.
Pol. I. 112.

Naprplať sa kde: na robote = na-
pracovati Phľd. XXIV. 482. Sr. Prplať.

Náprstek Vojt. Vz Dolen. Pr. 400.
s podob.

Napršený. N. voda. Rais. Lop. 331.

Napytlovat komu = natlouci. Brt. Slov.

Narafičit koho = namluviti mu. Slov.

Narásit sukni = nasbírati, dáti do faldů.
Slov. Nár. sbor. XI. 7., 14. Sr. Řasa.

Náraziště, ě, n. = místnost', odkud se
ruda nakládá k vytažení z dolu. Čes. 1.
XIV. 451.

Naraziti čeho. Že dluhů do šest set kop
naraženo (učiněno) jest. 1623. Listář 166.

Nářhetek, tku, m. = řemen na hřbetě
koní. Brt. Slov

Nářečnice, e, f. N. u lodních mlýnů (vz
Lodňák) hradba z fošen na kolích; na-
háněla vodu pod kola vodní. Čes. 1. XV. 227.

Na rejtharsky. Jel tam n. (na koni).
Hoš. Pol. I. 110.

Nářez, u, m. Studený n., kalter Auf-
schnitt, jídlo masité. Us. Rgl.

Narezavělý drát. Zvon V. 337.

Naříkálek, lka, m. = kdo stále naříká.
Us. Rgl.

Narkosa, y, f. Sr.: Také měl-li kdo se
dáti řezati anebo připalovati na některém
miestě, aby nečil, má prve v nápoji to
přijieti (mandragoru k tomu připravenou).
Kořeny (mandragory) vložiti do vína aneb
kuoru dáti píti, co by tři haléři vážily,
tomu, kohož by měli řezati aneb připalovati
horkým železem, a nebude číti pro hlu-
boký sen. Více přijal-liby, šlak by ho po-
razil 1517. Ces. 1. XV. 145.

Nářkuplný zápas. Škod. II. II. 81.

Narobený = od roboty přemožený. Brt.
Slov.

Náročitě v VI. 1112. Tam slavně oprav
v: schvalně.

Náročky něco dělati = schvalně. Phľd.
XXII. 35.

Národ. Přežili dva národy = dvě po-
kolení. Sb. sl. VII. 129.

Naroditi se kde. Narodil se na mezi
a mez zorali (o člověku, o kterém se neví,
odkud je). Litom. 74.

Národněpolitický. Nár. list. 1905. 359., 13.

Nárožní spojování dřev. KP. XI. 70.

Nartoun, a, m. N. ryšavoruký čili pří-
šerný. Vz Ott. XXV. 106.

Na ruca, na roc. Kůň n. zapřažený =
náruční. Brt. Slov.

Náružitý = náruživý. Liptov. Sb. sl.
IX. 44.