Předchozí (630)  Strana:631  Další (632) |
|
|||
631
|
|||
|
|||
Namněřiti = namířiti. — na koho. Hoš.
Pol. II. 112. Namosit. Kdo mne k tomu namosí (do-
nutí) ? Bart. Slov. Namoučněný. N. maska. Nár. list. 1905.
98. 13. Námožník, u, m, rostl. Vz Jaterník zde.
Namrzele hlavou pohoditi, odpověděti.
Zl. Pr. XXI 500. Vz násl. Namrzene = mrzutě. Phľd. XXII. 34.
Namysliť si něco = umíniti si. Vz Brt.
Slov. Nanejskorší = nejdéle. Vz Brt. Slov.
Nankinově žlutý. Us. Rgl.
Nánosník, u, m. N. u helmice. Zl. Pr.
XXI. 62. Naobalkovat. Dost sa n-val = darem-
ností nadělal. Mus. slov. V. 37.
Naobrati. To se mi len na zuby na-
oberalo (bylo toho málo). Mus. slov. IV. 28. Naopravdu = opravdu. Brt. Slov.
Naosívat = navybírat. Vz Brt. Slov.
Napáckať sa = nahromaditi se. To všetko
n-lo sa tak. Phľd. 1902. 57. Nápad. Má dobrý n. lépe: dobrou my-
šlienku. Vz Phľd. XXIV. 810. Napádat sa na někoho = podobati se
mu. Brt. Slov. Napadnút. Jméno mi napadá; Co vám
napadá!; Ani mi nenapadá. Na Slov.: Ne- rozpomínam sa na jméno; Co sa nazdá- vate? Čo sa vám robí? Prišlo mi na um (napadlo mi) tam jíti atd. Vz Phľd. XXIV. 81". Nápadný. To je n-dné, lépe: neoby-
čejné, podivné a p. Phľd. XXIV. 810. Napajošený = nahněvaný. Phľd. XXIV.
479. Napastovať = drážniť. Spiš. Sb. sl.
IX. 50. Napeřený. Kolo mlýnské lopatkami n-né.
Čes. 1. XV. 229. Sr. Napeřiti. Napínač, e, m. = náčiní tesařské k na-
víjení šňůry. KP. XI. 277. Napínačka, y, f. = široká pila. Us. Rgl.
Napírat se čeho = domáhati se. Již za
nebožky toho dluhu se napíral. 1656. Mus. 1905. 439. Napiti se jak. Napijem se jako ka-
nouni. Litom. 91. Naplískati. Mohl bych mnoho toho n.
co svini v koryto. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 33. Napľuskat = naházeti na něco bláta
začíti pluskati. Vz Brt. Slov. Na poca. Kůň na poca zapřažený (pod-
sední, sedlový). Brt. Slov. Nápočně = nápoky, schvalně. Brt. Slov.
Nápočný. N. obuv (objednaná). Slov.
Nár. sbor. XI. 8. Napomnět = napomenouti. Brt. Slov.
Naponatřásati se před kým. Zvon V.
360. Napovídavě něco načrtnouti. Zvon V. 710.
Napraovať = falšovati. N. víno. Brt. Slov.
Naprášiti. Ten toho do sebe n-šil (snědl)!
Slez. poh. 39. Nápravník, a, m. = kdo dělal nápravy.
Wtr. Řem. 452. Sr. Kolář. |
Náprem = najprem, nejprv. Brt. Slov.
Napřičiniti se. Us. Rgl.
Napřídko, napřítko, napořídko. N. chodit =
choditi na stravu dům od domu (o chudých). Vz Hoš. Pol. I. 110., 139. Naprliti se kde. Vela sa n-liu (n-lil)
na tej robote. Slov. Phľd. XXIV. 482. Sr. Prliti. Naprociťovati. Mnoho se n-ji. Zvon V.
214. Naprostred s lokálem. N. silnici ležel
kůň. Vedle toho: prostřed s lokálem Hoš. Pol. I. 112. Naprplať sa kde: na robote = na-
pracovati Phľd. XXIV. 482. Sr. Prplať. Náprstek Vojt. Vz Dolen. Pr. 400.
s podob. Napršený. N. voda. Rais. Lop. 331.
Napytlovat komu = natlouci. Brt. Slov.
Narafičit koho = namluviti mu. Slov.
Narásit sukni = nasbírati, dáti do faldů.
Slov. Nár. sbor. XI. 7., 14. Sr. Řasa. Náraziště, ě, n. = místnost', odkud se
ruda nakládá k vytažení z dolu. Čes. 1. XIV. 451. Naraziti čeho. Že dluhů do šest set kop
naraženo (učiněno) jest. 1623. Listář 166. Nářhetek, tku, m. = řemen na hřbetě
koní. Brt. Slov Nářečnice, e, f. N. u lodních mlýnů (vz
Lodňák) hradba z fošen na kolích; na- háněla vodu pod kola vodní. Čes. 1. XV. 227. Na rejtharsky. Jel tam n. (na koni).
Hoš. Pol. I. 110. Nářez, u, m. Studený n., kalter Auf-
schnitt, jídlo masité. Us. Rgl. Narezavělý drát. Zvon V. 337.
Naříkálek, lka, m. = kdo stále naříká.
Us. Rgl. Narkosa, y, f. Sr.: Také měl-li kdo se
dáti řezati anebo připalovati na některém miestě, aby nečil, má prve v nápoji to přijieti (mandragoru k tomu připravenou). Kořeny (mandragory) vložiti do vína aneb kuoru dáti píti, co by tři haléři vážily, tomu, kohož by měli řezati aneb připalovati horkým železem, a nebude číti pro hlu- boký sen. Více přijal-liby, šlak by ho po- razil 1517. Ces. 1. XV. 145. Nářkuplný zápas. Škod. II. II. 81.
Narobený = od roboty přemožený. Brt.
Slov. Náročitě v VI. 1112. Tam slavně oprav
v: schvalně. Náročky něco dělati = schvalně. Phľd.
XXII. 35. Národ. Přežili dva národy = dvě po-
kolení. Sb. sl. VII. 129. Naroditi se kde. Narodil se na mezi
a mez zorali (o člověku, o kterém se neví, odkud je). Litom. 74. Národněpolitický. Nár. list. 1905. 359., 13.
Nárožní spojování dřev. KP. XI. 70.
Nartoun, a, m. N. ryšavoruký čili pří-
šerný. Vz Ott. XXV. 106. Na ruca, na roc. Kůň n. zapřažený =
náruční. Brt. Slov. Náružitý = náruživý. Liptov. Sb. sl.
IX. 44. |
||
|
|||
Předchozí (630)  Strana:631  Další (632) |