632

Násada dlátová, do kladiv, do seker, do
motyk, hlazená, na řezáky, na vrtáky, na
kladiva, na oškrdy, pilníková, topůrková
atd. Rgl.

Násadka, y, f. = stlačenina na bochníku
chleba povstalá v peci dotykem bochníku s boch-
níkem. Šum. Rgl.

Nasatoniti se = nazlobiti se. Rais Sir. 75.

Nashonobit co. Jejich majetok je leda-
ako nashonobený. Slov. Phľd. XXIV. 46.

Nasládle se usmívati. Zvon V. 29.

Následkovati co z čeho. Z toho sme
n-li (soudili). Čas. mus. IV. 32.

Nasľepcovati se čím. Vz Sľepcovati.

Nasmutnělý. N. duše. Zvon V. 519.

Nástavky ve mlýně. Vz Čes. 1. XV. 293.

Nástěnný. N. skřínka s vyobraz. Vz
KP. XI 167.

Nastevříti co: dvéře = pootevříti. Úboč.
Rgl.

Nastoupiti. N-pil na cestu. Tk. Pam. II.
219.

Nastramľať = nepořádně postaviti roz-
házeti. Vz Brt. Slov.

Nastrmačený jak. Divným krojem n-ný.
Zl. Pr. XXII. 51. Sr. násl.

Nastrmačit = narafičit. Brt. Slov.

Nastrmaný. N. dětelina = suchá tak ulo-
žená, že je načechraná. Brt. Slov. Sr. Strmati
zde.

Nastuzelosť, i, f. Jsem samá n. Mus.
1905. 355. Ner.

Nasupeně = nazlobeně. Phl'd. XXIV. 721.

Nasýchat komu. Nasýchá mu = má
strach. Brt. Slov.

Nasýpací koš (ve mlýně). Ces. 1. XV.
231.

Násypek, pku, m. = obilí, kolik se ho na-
jednou nasype na koš mlýnský. Vz Brt. Slov.

Násypný. N. kamna. Us.

Naščíplý = nastíplý, natržený. N. lopata.
Brt. Slov.

Náščiva, y, f. = návštěva. Hoš. Pol. I.
148.

Naščivit = navštíviti. Hoš. Pol. I. 148.

Naškrobený. Složil jsem něco učeného
a velmi n-ného (gratulaci). Tk. Pam. I. 128.

Našlapati. To by se n-pal, než by tam
došel! Brt. Sl. 428.

Našvadroniti čeho = napovídati. Ten
toho n-ní (hlavně o dítěti). Zvon V. 360.

Natahák, u, m. = babka na zapínáni ku
př. rukávů na košili haklíkem. Čes. 1. XIV.
464.

Natahovati se jak. Natahuje se, jako
hus na pazdeří. Us. — Mus. slov. VI. 85.

Natírání, n. N. povrchu dřeva. Vz KP.
XI. 65.

Natisíc, e, m. = zeměžluč. Slov. Čas. mus.
VI. 8.

Nátisko, a, n. = náton. Vz Brt. Slov.
224.

Natlapovati = našlapovati. Zvon V. 565.

Natočiti čeho kam: piva do džbánu. Us.

Natřásati si co. Natřásal si reverendu.
Zvon VI. 183.

Natrpklý čím: smutkem. Nár. list. 1905.
112. 13.

Natržiti co komu. Mnoho peněz někomu
n. (trhem, prodejem zjednati). 1594. Mus.
1905. 281.

Náturný = náturlivý. Brt. Slov.

Naťuťukať komu co = napovídati. Veď
som sa mu už dosť n-kal, a ešte to nevie.
Mus. slov. IV. 11.

Natvrdo = načisto, úplně. Mněli ho už n.
mrtvolou. Hoš. Pol. II. 18.

Natýt = natučněti. Vz Brt. Slov.

Naubližovati komu. Dost se mu n-val.
Zvon V. 364.

Naučný. N. slovník. Sr. Tk. Pam. I. 488.

Naupřímky, naupřínky = přímým smě-
rem, cestou necestou ku př. přes louky a pole.
Hoš. Pol. I. 111., 139. Šla naupřímky. Hoš.
Pol. H. 13., 36. Sr. Huj. Progr. 14.

Naušnice. Dievča bez naušnic, ako kráva
bez zvonca. Mus. slov. IV. 51. Sr. Záušnice.

Nautýrat sa = nautráceti se. Spiš. Sb. sl.
IX. 51.

Nava, y, f. = příbytek pro dobré duše.
Vz Sb. sl. VII 23.

Návečer, u, m. Slunečný n. říjnový. Zvon
V. 685.

Navetiť se = dlouho se zotavovati. Brt.
Slov.

Návidličí, n. = kolik se najednou na-
béře na vidličky. Brt. Slov.

Návojčok, čku, m. = část krosny (stavu
tkadlcovského). Mus. slov. VII. 58

Navoňavkovaný Voneš. Zl. Pr. XXL
242.

Návrat V. dr., lék., spis.

Navrátil Sarkandr, spis.

Navrazglý = nevrlý, nemocný. Brt. Slov.

Navretý = napuchlý. N. ruka. Phl'd.
XXIV. 479.

Navroubiti. Na vruby n. 1556. Arch.
XXII. 159.

Navrzlý = nabrzglý. Brt. Slov.

Navychloubat se. Rgl. Vz Vychlou-
bati se.

Navyrjézat = navyřezovati. Brt. Slov.

Navystrkovat se čeho = chlubiti se čím.
Šum. Rgl.

Nazebří, vz Nadžebří.

Názevník, u, m. = nominativ. Klc. 69.

Naznačivě. Stručně a n. všeho si všímati.
List. fil. 1905. 475.

Nažejbrovati se na čem. Tolik let jsem
se na tom n-val, tak aspoň všecko vidím.
Zvon VI. 10.

Nažlklý = nažloutlý. N. tvár. Phl'd. XXII.
555.

Ne. Vz Brt. Slov. 226. -228.

Nebe, e, n. Ten je za živa v nebi (má
se dobře). Mus. slov. VI. 110.

Nebekojný. N. rosa sv. církve. List. fil
1905. 441.

Nebeský N. mlýn = krcálek. Čes. 1. XV.
187. - N. V. Sr. Tk. Pam. I. 488.

Nebesový. N. dekorace (k nebesům u po-
stele). Rgl.

Nebezplozený. N. řeka. Škod. II² II. 104.

Nebílený. N. příze, plátno = režné. Rgl.

Nebora. Na Neboru (jarní hra dívčí). Brt.
Slov.